Ústavní soud se zabýval stížností spolku Šalamoun, který působí v oblasti české justice. Spolek využil zákon o svobodném přístupu k informacím, aby požádal soud o poskytnutí protokolu o výslechu obviněného před soudcem. Soudy opakovaně odmítaly dokumenty poskytnout i přes intervence Ministerstva spravedlnosti. Ústavní soud nyní jednání nižších instancí označil jako „porušení práva“.
Protokolu o výslechu obviněného před soudcem, při kterém se měl doznat ke skutku kvalifikovanému jako trestný čin podplácení a vyslovit souhlas s podmíněným zastavením trestního stíhání, se spolek Šalamoun domáhá soudní cestou již od ledna 2018.
Přes soudní systém dovedl spolek stížnost až k Ústavnímu soudu, který mu dal za pravdu s tím, že bylo porušeno jeho ústavní právo na informace. „Ústavní soud neshledal v odůvodnění napadených rozhodnutí legitimní důvod pro tak zásadní omezení práva na informace, aby mohl dospět k závěru, že odepření informací stěžovateli splňovalo podmínku nezbytnosti,“ uvádí Ústavní soud.
Odmítnutí informací by podle Ústavního soudu bylo opodstatněné „pouze v nezbytných případech“, kdy by soud „na základě poměřování shledal pro neposkytnutí informací důvod v demokratické společnosti nezbytný k ochraně jiných konkurujících práv či hodnot“, než je právo na svobodný přístup k informacím.
„Tento nález znamená zásadní precedens v interpretaci zákona o svobodném přístupu k informacím,“ uvádí spolek Šalamoun. „Ústavní soud tím jasně vzkazuje, že právo veřejnosti na informace má být chráněno a omezení má být aplikováno velmi uvážlivě a vždy s důkladným odůvodněním proporcionality.“
Spolek považuje nález Ústavního soudu za významný také proto, že „zdůraznil, že právo na informace podle Listiny základních práv a svobod je jedním ze základních pilířů demokratické společnosti, jehož účelem je umožnit efektivní veřejnou kontrolu orgánů veřejné moci“.
„Takto extenzivní (rozsáhlý – pozn. redakce) výklad je v rozporu se smyslem a účelem té výjimky, která je zakotvena v zákoně o svobodném přístupu k informacím,“ řekl k rozhodnutím soudů nižší instance ústavní soudce Milan Hulmák.
„Chráněna má být rozhodovací činnost soudu, a ne že by měl být chráněn jakýkoliv zápis nebo záznam, který se v protokolu objeví,“ dodal ke zrušení rozhodnutí soudu o neposkytnutí informací Hulmák.
Anabáze žádosti o informace
Listopad 2018 – spolek požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím Obvodní soud pro Prahu 5 o poskytnutí informací týkajících se skončeného trestního řízení vedeného proti zesnulému obviněnému. Požadoval zaslání kopií celkem devíti dokumentů.
Rozhodnutím předsedkyně obvodního soudu z prosince 2018 byla žádost stěžovatele částečně odmítnuta. Ministerstvo spravedlnosti posléze rozhodnutí obvodního soudu zrušilo a věc vrátilo k novému projednání.
Rozhodnutím předsedkyně obvodního soudu z dubna 2019 byla žádost stěžovatele opět částečně odmítnuta, přičemž ministerstvo toto rozhodnutí znovu zrušilo a vrátilo k dalšímu rozhodnutí.
Obvodní soud posléze rozhodnutím ze dne 6. 9. 2019 žádosti vyhověl (dva dokumenty poskytl), částečně vyhověl (šest dokumentů poskytl v anonymizovaném znění) a v části týkající se poskytnutí kopie protokolu o výslechu obviněného před soudcem, při kterém se měl doznat ke skutku kvalifikovanému jako trestný čin podplácení a vyslovit souhlas s podmíněným zastavením trestního stíhání, žádost odmítl s odkazem na výluku z poskytování informací.
Soudce konstatoval, že poskytnutí protokolu o výslechu by představovalo nepřípustně extenzivní výklad stěžovatelova práva na informace a bylo by kladeno na roveň práva účastníků řízení nahlížet do spisu.
Stěžovatel se odvolal proti neposkytnutí protokolu o výslechu a proti poskytnutí 6 dokumentů v anonymizovaném znění. Ministerstvo spravedlnosti stěžovatelovo odvolání potvrdilo rozhodnutím ze dne 20. listopadu 2019.
Městský soud v Praze v květnu 2022 žalobu proti rozhodnutí ministerstva napadeným rozsudkem zamítl mimo jiné s tím, že protokol o výslechu spadá pod pojem (i výluku) „rozhodovací činnost soudů“ a soud byl tedy oprávněn jej stěžovateli neposkytnout. (pdf)
Rovněž Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl. (pdf)
Spolek se ohradil s tím, že na jeho žádost výluky z povinnosti poskytovat informace na jeho žádost nedopadají, protože trestní řízení již skončilo a není zřejmé, že by poskytnutí dané informace přímo ohrozilo či zmařilo účel jiného trestního řízení či práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.
Spolek se poté obrátil na Ústavní soud.
V ústavní stížnosti brojil proti tomu, že mu soudy odepřely poskytnutí kopie protokolu o výslechu před soudem. Konkrétně namítal, že jeho požadavek o poskytnutí kopie protokolu o výslechu nelze podřadit pod pojem „rozhodovací činnost soudu“.
Červen 2025: Senát Ústavního soudu rozsudek Nejvyššího správního soudu a rozsudek Městského soudu v Praze zrušil. (pdf)
Zdroj: Ústavní soud
