Americký prezident uvedl, že blok vznikl proto, aby „zničil dolar a umožnil jiné zemi převzít roli globálního standardu“.
Prezident Donald Trump 8. července znovu varoval země sdružené v uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), že jim uvalí dodatečné desetiprocentní clo, přičemž prohlásil, že tento blok vznikl za účelem nahrazení amerického dolaru jako hlavní měny pro mezinárodní obchod.
Během setkání s členy kabinetu v Bílém domě Trump novinářům řekl: „Pokud patří k BRICS, budou muset platit desetiprocentní clo jen kvůli tomu. A dlouho členy nezůstanou.“
Prezident dodal, že i když BRICS nepovažuje za „vážnou hrozbu“, vznikl podle něj s cílem „zničit dolar, aby jiná země mohla převzít jeho roli a stát se standardem“.
„A my o tento standard nepřijdeme,“ dodal.
Jeho vyjádření přišlo poté, co někteří členové nyní jedenáctičlenného uskupení popřeli, že by BRICS podporoval „protiamerické“ politiky, jak tvrdil prezident USA.
Skupina BRICS vznikla v roce 2009 a původně zahrnovala Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. O rok později se připojila Jižní Afrika a v roce 2024 došlo k dalšímu rozšíření o Egypt, Etiopii, Indonésii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty.
Skupina také spolupracuje s partnerskými zeměmi, jako jsou Bolívie, Nigérie, Kuba, Kazachstán, Malajsie, Thajsko, Vietnam a Uganda.
Podle brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, který tento týden hostil 17. výroční summit BRICS, dnes země tohoto bloku představují více než polovinu světové populace a 40 procent světového hospodářského výkonu.
Lídři BRICS uvádějí, že chtějí vytvářet alternativní platební mechanismy, aby snížili závislost na americkém dolaru a na systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), tedy systému pro mezinárodní bankovní platby, který Západ využívá k prosazování sankcí vůči ruským a íránským subjektům.
V listopadu 2024 Trump varoval, že pokud by BRICS skutečně vytvořil alternativní obchodní měnu k americkému dolaru, uvalil by na členské státy clo ve výši 100 procent. Tuto hrozbu zopakoval v lednu.
Na své sociální síti Truth Social Trump 7. července napsal: „Každá země, která se přikloní k protiamerickým politikám BRICS, bude zatížena DODATEČNÝM clem ve výši 10 procent.“
Ve společném prohlášení ze 6. července lídři BRICS odsoudili vojenské akce Izraele, spojence USA, na Pásmo Gazy a Írán a zároveň vyzvali k reformám globálních institucí. Uvedli, že „rostoucí jednostranná cla a necelní opatření“ ohrožují světový obchod.
Na Trumpovo prohlášení o clech reagoval Lula 7. července slovy: „Nechceme císaře.“
Brazilský prezident dodal, že BRICS „hledá jiný způsob, jak uspořádat svět z ekonomického hlediska“.
Zopakoval také svou výzvu k obchodním vztahům, „které nemusejí procházet přes dolar“.
Mluvčí jihoafrického ministerstva obchodu Kaamil Alli sdělil, že Jižní Afrika „není protiamerická“ a stále má zájem vyjednat obchodní dohodu se Spojenými státy.
Podle něj země vedla s USA „konstruktivní a přínosná“ jednání a čeká na jejich pokračování.
Indie zatím na Trumpova slova oficiálně nereagovala.
Malajsie, která se summitu účastnila jako partnerská země a na niž byla uvalena cla ve výši 24 procent (následně pozastavená), uvedla, že prosazuje nezávislou hospodářskou politiku a nesoustředí se na ideologické vymezování.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že členové BRICS „sdílejí společný přístup a pohled na svět založený na vzájemné spolupráci podle vlastních zájmů“.
Dodal, že spolupráce BRICS „nikdy nebyla a nebude namířena proti žádné třetí zemi“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning popřel, že by BRICS vystupoval „proti nějaké zemi“. Zmínil, že skupina odmítá využívání cel „jako nástroje nátlaku a donucení“.
Komentátor dění v Číně Wang Che pro Epoch Times poznamenal, že je „velmi nespravedlivé“ vůči Spojeným státům i dalším zemím, že je Čína – druhá největší ekonomika světa – stále považována za rozvojovou zemi.
Podle Wanga je americký obchodní deficit v roce 2024, který dosáhl přibližně 1 bilionu dolarů, dlouhodobě neudržitelný pro jakoukoli zemi.
„Spojené státy mají své důvody [pro uvalení cel], ale tyto kroky narážejí na zájmy jiných zemí, zejména členů BRICS,“ konstatoval.
Ačkoli se společné prohlášení BRICS Spojených států výslovně netýkalo, podle Wanga bylo „svou tématikou… nepřátelské vůči USA“.
Sun Kuo-siang, profesor mezinárodních vztahů a obchodu na tchajwanské univerzitě Nanhua, dodává, že dodatečná cla pro členy BRICS mohou zvýšit globální obchodní napětí a náklady v dodavatelských řetězcích, což by mohlo vést ke stížnostem u Světové obchodní organizace (WTO).
Některé členské státy BRICS – například Brazílie, Indie a Jižní Afrika – podle něj zaujímají spíše „pragmatický a opatrný“ přístup než přiklánění se k Washingtonu, Pekingu či Moskvě.
Noví členové jako Saúdská Arábie, Egypt nebo Spojené arabské emiráty se podle něj „připojili k BRICS na základě ekonomických zájmů a podpory multilateralismu, přičemž si ponechávají prostor pro spolupráci se Spojenými státy namísto jednostranného vymezování se“.
Na zprávě se podíleli Luo Ja a agentura Reuters.
–ete–
