Zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů za současné vlády koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN hodnotí předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Tomáš Machovič pozitivně, stále je podle něj však nedostatečné. Neodpovídá podle něj náročnosti práce a rizikům, kterým jsou příslušníci denně vystaveni. Machovič to uvedl na dotaz ČTK. Příslušníkům bezpečnostních sborů se za současné vlády zvyšovaly platy několikrát, naposledy od letošního července.
První zvýšení platů pro policisty a hasiče o 700 korun schválila vláda v prosinci 2021 krátce po svém nástupu, minulá vláda přitom počítala s růstem o 1000 korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to v tehdejší situaci označil za maximum možného. Platy se zvýšily od ledna 2022. O rok později došlo podle mluvčího ministerstva vnitra Adama Rözlera k nárůstu o dalších deset procent s tím, že u nejnižších platových stupňů byl nárůst až zhruba o 17 procent. „V roce 2024 se i v ekonomicky složité době podařilo prosadit návrh, který vracel dvě procenta na platech do rozpočtu, a tak zajistit, aby platy policistů a hasičů zůstaly na stejné úrovni,“ upozornil mluvčí. Zároveň se podle něj také vrátil příspěvek na stravné a zajistily se potřebné prostředky na provoz a nutné investice.
Kvůli nízkým platům a přílišné byrokracii loni s Rakušanem odbory opakovaně jednaly, nespokojenost vyvrcholila protestem před budovou ministerstva vnitra v Praze loni v listopadu. Ještě před ním získaly bezpečnostní sbory od Rakušana příslib navýšení platů pro příští rok o 2500 korun a minimálně pětiprocentní růst v dalších dvou letech. Od letošního ledna tak vzrostly tarifní platy plošně o 1500 korun a stabilizační příplatek se zvýšil o dalších 1000 korun.
Počátkem července se pak zvýšily platy o další 3000 korun pro policisty a hasiče, stejné navýšení pro Vězeňskou službu, celní správu a Generální inspekci bezpečnostních sborů podpořila vláda minulý týden. „Zajištění bezpečnosti Česka je prioritou vlády, ministr vnitra proto dělá dlouhodobě maximum pro zajištění dobrých pracovních podmínek příslušníků bezpečnostních sborů a pro jejich stabilizaci,“ uvedl Rözler.
„Zvýšení platů, ke kterému došlo, určitě hodnotíme pozitivně, ale z celkového hlediska je stále nedostatečné a neodpovídá realitě náročnosti a rizik, kterým jsou příslušníci denně vystaveni,“ sdělil ČTK Machovič. Nezávislý odborový svaz podle něj požaduje nastavení platových tabulek tak, aby první tarifní třída v prvním stupni začínala na 40.000 korunách. To podle Machoviče zajistí lepší motivaci náboru nových příslušníků. Mezi jednotlivými tarifními třídami by podle něj měl být pětiprocentní růst, mezi služebními stupni pak nárůst o tři procenta, což přispěje k udržení déle sloužících příslušníků.
Machovič upozornil, že je nutné řešit i platy občanských zaměstnanců, kteří zajišťují každodenní provoz a administrativní, technické a odborné zázemí. Měli by tak podle něj mít samostatné tabulky, kde budou platy o 25 procent vyšší než v základních tabulkách veřejné správy. „Bez této změny bude nadále docházet k masivnímu odlivu kvalifikovaného personálu a destabilizaci celého systému bezpečnostních sborů,“ dodal Machovič.
Podle aktuálních informací na náborové stránce policie pobírá policista bez praxe v prvním roce 31.570 korun hrubého, průměrný plat po třech letech služby je 49.000 korun. V roce 2024 byl průměrný plat u policie 56.308 korun. Průměrný plat příslušníka u hasičského záchranného sboru byl loni podle dřívějších informací hasičů 55.407 korun, bez odměn za pohotovostní služby pak 50.392 korun. Vězeňská služba nyní nabízí na svých stránkách nástupní příjem až 34.570 korun, v hodnosti nadstrážmistra může podle ní plat ve směnném provozu včetně stabilizačního příplatku dosáhnout až 48.550 korun.
