Ministryně spravedlnosti prezentovala v pondělí zprávu nazvanou Prvních 30 dní ve funkci, v níž mimo jiné podrobně popisuje kroky provedené pro vyjasnění okolností takzvané „bitcoinové kauzy“. Jedná se o dar věnovaný Ministerstvu spravedlnosti v hodnotě jedné miliardy korun od odsouzeného dealera drog a zbraní, který vedl k pádu ministra Pavla Blažka (ODS).
Všechny parlamentní strany napříč koalicí i opozicí se podle zprávy shodly na tom, že získaná finanční částka z darovaných bitcoinů nesmí být prozatím použita ve státním rozpočtu a „má zůstat zablokována, dokud nebudou rozptýleny pochybnosti o jejím původu a o postupu ministerstva“.
„Případem se zabývají orgány činné v trestním řízení, konkrétně Národní centrála proti organizovanému zločinu a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a prověřují, zda nedošlo k trestným činům zneužití pravomoci, legalizace výnosů z trestné činnosti či nedovoleného nakládání s drogami,“ uvídí zpráva nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS).
Nejasnosti okolo bitcoinového daru zásadně ohrozily důvěru veřejnosti v celý resort Ministerstva spravedlnosti.
— Eva Decroix, ministryně spravedlnosti
Možné trestněprávní důsledky pro bývalého ministra a úředníky, kteří dar přijímali, jsou podle advokáta Tomáše Sokola málo pravděpodobné. V rozhovoru pro Radiožurnál kriticky komentoval skutečnost, že stát přijal kryptoměnový dar od člověka s trestní minulostí jako něco, co má negativní morální a reputační rozměry.
Sokol také připouští, že přijetí daru může být formálně i právně v pořádku, ale způsob darování hodnotí jako „mimořádně podezřelý“. Jako pochybení vůči zákonu přichází podle advokáta v úvahu pouze takzvané „nedbalostní podílnictví“, tedy přijmutí majetku pocházejícího z trestné činnosti, aniž si toho byl vědom, ale měl a mohl to vědět.
„Pokud existuje jakékoliv podezření, že státní orgány pochybily nebo postupovaly netransparentně, podrývá to důvěru občanů v právní stát,“ uvádí ve zprávě nová ministryně spravedlnosti. „Bitcoinová kauza v očích veřejnosti vzbudila otázky, zda Ministerstvo spravedlnosti postupovalo správně a zda nedošlo k systémovému selhání.“
Co bude s bitcoiny dál
Ministerstvo oslovilo šest advokátních kanceláří s poptávkou po právní analýze a tři z nich vypracovaly zprávy, z nichž podle ministerstva vyplývá, že „existuje vysoké riziko, že darované bitciony jsou výnosem z trestné činnosti, případně že představují tzv. transformovaný výnos, a proto je možné, že jakékoliv nakládání s těmito bitcoiny nebo s prostředky získanými z jejich převodu, by mohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti“.
Na základě toho advokátní kanceláře ministerstvu nedoporučují s darovanými bitcoiny „jakkoliv nakládat“. Proto se bude pravděpodobně čekat až do doby rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení.
Existuje vysoké riziko, že darované bitciony jsou výnosem z trestné činnosti, případně že představují tzv. transformovaný výnos.
Dvě oslovené advokátní kanceláře podle ministerstva „identifikovaly jako zdroj bitcoinů Nucleus Market“, tedy virtuální nelegální tržnici, kterou podle některých zpráv údajně sledovala americká FBI kvůli distribuci drog, praní špinavých peněz, podvodům, krádežím identity, prodeji zbraní a podobné nelegální činnosti (zdroj), (zdroj).
Podle analýzy transakční historie zachycené na stránkách Arkham a Walletexplorer začaly bitcoiny v hodnotě několika miliard korun z peněženek tržiště Nucleus odcházet už den před darováním ministerstvu. Více…
Ministerstvo po přijetí daru již některé darované bitcoiny rozprodalo. Několik kupců čeká na vypořádání kvůli zmrazení transakcí.
Zpráva uvádí, že Ministerstvo spravedlnosti „obdrželo celkem 468,468 BTC. Z tohoto počtu bylo 235 BTC převedeno na kupující, a to na základě 41 kupních smluv. Ministerstvo nadále disponuje s 233,468 BTC, které jsou uloženy ve stávající podpeněžence u ÚZSVM“.
V souvislosti s uzavřenými a zmraženými smlouvami ministerstvu podle advokátních analýz hrozí „neplatnost všech uzavřených smluv“ nebo „uplatnění práv z vadného plnění (včetně práva požadovat nové, bezvadné BTC)“, případně „žaloba na náhradu škody (skutečná škoda a/nebo ušlý zisk)“ či „žaloba na zaplacení úroků z prodlení“ ze strany kupujících.
