Poslanci v uplynulém volebním období obdrželi méně zákonů k projednání, ale schválili jich víc než v tom předchozím. Také víc hlasovali. Sešli se i na více schůzích než v letech 2017 až 2021. Podle výpočtu ČTK mají poslanci za sebou v tomto volebním období téměř 11.900 hlasování pomocí hlasovacího zařízení. Zatímco v letech 2013 až 2017 tehdejší poslanci absolvovali přes 8700 hlasování prostřednictvím hlasovacího zařízení, v předchozím období už hlasovali víc než desettisíckrát. K tomu ještě hlasovali po jménech při hlasování o důvěře nebo nedůvěře vládě.
Zatímco v minulém volebním období zasáhla do jednání Sněmovny pandemie covidu, v tom nynějším poslanci schvalovali některé zákony související s ruskou agresí vůči Ukrajině. Nynější období navíc provázely hlavně obstrukce opozice.
Předsedkyně Sněmovny svolala poslance na 146 schůzí, v minulém období jich bylo 120. Za větším počtem schůzí byla také skutečnost, že nyní se často do takzvaného variabilního týdne neprotáhne již svolaná řádná schůze, ale svolá se schůze nová. Jednu společnou schůzi navíc absolvovali poslanci se senátory na Hradě. Uskutečnila se v březnu 2023 a nově zvolený prezident Petr Pavel na ní složil slib.
Řada svolaných schůzí se ale neuskutečnila, protože šlo o mimořádné schůze, a koaliční většina neumožnila schválení jejich programu. V jednom případě se ale neuskutečnila ani mimořádná koaliční schůze, protože sama koalice neměla letos v březnu v sále dost poslanců pro schválení programu. Loni v červnu byla jedna schůze zrušena. Opozice na ní chtěla debatovat o migračním paktu.
Podle údajů ze sněmovního webu dostali poslanci k projednání 527 návrhů zákonů. V minulém období jich bylo 761. Z toho 359 návrhů zákonů předložila současná vláda. Minulá vláda jich předložila 355.
Sněmovna schválila 360 návrhů zákonů včetně státních rozpočtů, zatímco minule jich bylo 345. Šlo o zákony schválené ve třetím čtení a ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Vláda i tentokrát využila možnost požádat předsedkyni Sněmovny o vyhlášení stavu legislativní nouze. Ve stavu legislativní nouze například Sněmovna schvalovala v březnu 2023 kritizovanou vládní novelu, která měla zamezit mimořádné valorizaci důchodů.
Ve sněmovní databázi je víc než stovka návrhů zákonů, a to včetně vládních, kterými se poslanci ani nezačali zabývat. Nejstarším nedotčeným tiskem je novela zákona o daních z příjmů, kterou předložili poslanci SPD. Navrhovali zdanění dividend vyplácených do zahraničí. Poslanci ale nezačali projednávat ani vládní novelu lustračního zákona předloženou v listopadu 2022, podle níž by členové vlády i jejich náměstci museli opět dokládat před jmenováním do funkce čisté lustrační osvědčení.
