Epoch Times Česko ČTK

a 23. 7. 2025

Aktualizace v 21:46

Třetí kolo přímých jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu skončilo po méně než hodině. Ukrajina na schůzce navrhla uspořádat schůzku prezidentů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, řekl novinářům vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Podle vedoucího ruské delegace Vladimira Medinského se obě strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců z každé strany. Medinskij podle státní agentury TASS také konstatoval, že nynější ruská a ukrajinská stanoviska ohledně ukončení války, trvající tři a půl roku, jsou značně vzdálené.

„Přirozeně jsme dlouho posuzovali pozice, vysvětlené našimi stranami v memorandech, které jsme si předali na předchozí schůzce. Stanoviska jsou od sebe dosti vzdálená. Ale dohodli jsme se pokračovat v kontaktech,“ řekl podle TASS.

Na dotaz ohledně schůzky prezidentů obou zemí Medinskij, který je Putinovým poradcem, podle agentury Reuters odpověděl, že takový summit by se měl konat jedině kvůli podepsání dohodnutých dokumentů, a ne kvůli samotnému jednání. Vyjednávač také uvedl, že ruská strana navrhla Ukrajině, aby zvážila návrh na vyhlášení několika krátkých příměří, na což Kyjev podle agentur reagoval skepticky.

Součástí výměny by kromě zajatých vojáků měli být podle agentur i civilisté.

Ruská strana je podle Medinského ochotna repatriovat těla více než 3000 zabitých ukrajinských vojáků. Ruská strana podle vyjednávače také pracuje na navrácení dětí ze seznamu, který předložil Kyjev. Ale většina těchto dětí nikdy nebyla v Rusku, nejspíše jsou kdesi v Evropě, tvrdil Medinskij podle TASS.

Ukrajina uvádí, že Moskva bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území odvezla tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Lvovovou-Bělovovou.

Hostitel dnešní schůzky, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, označil ve svém úvodním vystoupení za konečný cíl diskusí dojednání příměří, které by otevřelo cestu k míru. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, aby krveprolévání skončilo co nejdříve.

Ani předchozí dvě kola rozhovorů, která se konala také v Istanbulu, nepřinesla průlom ohledně případného příměří a ukončení války, kterou Rusko z Putinova rozkazu vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.

Dnes spolu nejprve jednali šéfové ruské a ukrajinské delegace Medinskij a Umerov mezi čtyřma očima, uvedly ruské agentury, zatímco podle ukrajinských médií se začátku rozhovorů zúčastnil i šéf turecké diplomacie Fidan. Asi s hodinovým zpožděním pak začala vlastní jednání za účasti celých delegací.

Jednání se konala na pozadí stupňujících se ruských vzdušných útoků na ukrajinská města a pomalého postupu ruských sil na východě Ukrajiny.

Jeden z ukrajinských vyjednavačů, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak po dnešní schůzce ukrajinské delegace s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že se jednalo i o potřebě čtyřstranné schůzky prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska, Zelenského, Donalda Trumpa, Recepa Tayyipa Erdogana a Putina, „abychom přešli ke skutečným jednáním o ukončení války“, jak napsal na sociální síti.

Související témata

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.