Johannesburg – Africké vlády podle několika šetření využívají čínskou umělou inteligenci ke hledání, věznění, mučení a dokonce i zabíjení politických oponentů a prodemokratických aktivistů.
Výzkumníci uvádějí, že Peking vyváží svůj model „sledovacího státu“ do afrických zemí a rychle si buduje pozici k ovládnutí klíčové infrastruktury, dat a energetiky, které budou v budoucnu pohánět africké systémy umělé inteligence.
To by podle studií mohlo Číně zajistit obrovský vliv na politiku a veřejný život v Africe – s možností ovlivňovat výsledky voleb a formovat veřejné mínění ve prospěch Pekingu a jeho spojenců. Někteří akademici tvrdí, že se tak děje už nyní.
Jedno z vyšetřování, které provedla nezisková organizace sledující využití sociálních sítí a dalších technologií k potírání disidentů po celém světě, dospělo k závěru, že „z větší části neviditelný vzorec“ proměňuje konflikty napříč Afrikou.
Institut pro výzkum distribuované AI (DAIR) uvedl, že využívání technologií, jako jsou špionážní programy ke sledování politických aktivistů a systémy rozpoznávání obličeje k monitorování protestujících, představuje „nový druh žoldnéřské síly“ v Africe – síly, kterou do značné míry formují firmy ovládané z Pekingu.
Adio-Adet Dinika, výzkumník a spolupracovník Mezinárodní postgraduální školy sociálních věd v německých Brémách, vedl projekt DAIR s názvem „Dotazník mezi datovými pracovníky“, který se zaměřil na případy v zemích jako Etiopie, Rwanda a Zimbabwe.
Dinika ve svém výzkumu odhalil existenci „digitálních sweatshopů“ v afrických městech a obcích – mimo jiné v Nairobi (Keňa), Akkře (Ghana) a Gulu (Uganda) – kde jsou pracovníci placeni i méně než 1,50 dolaru za hodinu za to, že učí systémy umělé inteligence rozpoznávat obličeje, moderovat obsah a analyzovat vzorce chování.
Podle Diniky čínský režim realizuje „digitální kolonialismus v jeho nejzákeřnější podobě“, jak to označil. „Nazývám to sledovacím kolonialismem – procesem, v jehož rámci zahraniční mocnosti těží z afrického obyvatelstva data a pracovní sílu, aby vybudovaly systémy umělé inteligence, které následně toto obyvatelstvo dozorují, potlačují a destabilizují,“ napsal.
„Na rozdíl od historického kolonialismu, který spoléhal na vojáky a střelbu, sledovací kolonialismus funguje prostřednictvím algoritmů, platforem a biometrických smluv – outsourcuje kontrolu a zároveň upevňuje závislost,“ dodal.
Dinika připomněl smlouvu v hodnotě 240 milionů dolarů, kterou v roce 2018 podepsala vláda Zimbabwe s technologickou firmou CloudWalk podporovanou Pekingem. Šlo o první případ, kdy společnost se sledovací AI technologií vstoupila do Afriky. Čínská firma pomohla Zimbabwe vybudovat datové centrum, které nakonec zahrnovalo systém rozpoznávání obličeje využívající umělou inteligenci.
V prosinci 2021 přidalo americké ministerstvo financí osm čínských digitálních firem na svůj seznam subjektů, na které se vztahují omezení vývozu citlivých technologií a zboží ze Spojených států. Byla mezi nimi i společnost CloudWalk. „Vláda Zimbabwe se s touto firmou dohodla na instalaci rozsáhlé sítě sledovacích zařízení v zemi,“ uvedlo tehdy ministerstvo.
„Dohoda mimo jiné obsahovala podmínku, že vláda Zimbabwe bude zasílat snímky pořízené tímto sledovacím systémem zpět do centrály CloudWalk v Číně, aby společnost mohla vylepšovat schopnost svého softwaru pro rozpoznávání obličeje identifikovat osoby na základě pigmentace kůže,“ objevilo se v prohlášení ministerstva.
Technologie, která tímto způsobem vznikla, je podle Diniky dnes používána Čínou napříč Afrikou i světem, včetně veřejných prostor v Zimbabwe, kde se často shromažďují odpůrci vlády. Zimbabwe se označuje za jednoho z nejbližších partnerů Pekingu na kontinentu.
Když vás policie zatkne a zavře, chlubí se tím, že nás při protestech identifikují pomocí AI technologie.
Evan Mawarire, zimbabwský prodemokratický aktivista
Mluvčí zimbabwského prezidenta Emmersona Mnangagwy, Nick Mangwana, sdělil Epoch Times, že „vynikající vazby spolupráce“ mezi Zimbabwe a Komunistickou stranou Číny a jejím vůdcem Si Ťin-pchingem „znamenají, že Zimbabwe nyní disponuje jedním z nejvyspělejších nástrojů pro boj s kriminalitou v Africe“.
Obsáhlá studie o využívání sledovacích AI systémů v Zimbabwe, kterou v roce 2024 provedla Humboldtova univerzita v Berlíně, však zjistila, že tato technologie nevedla k jedinému veřejnému odsouzení zločince.
Zimbabwský prodemokratický aktivista Evan Mawarire řekl Epoch Times: „Když vás policie zatkne a zavře, chlubí se tím, že nás identifikují pomocí AI technologie při protestech. Čínské technologie se tu používají jako nástroj politické kontroly. Policie nám říká, že nás může sledovat kdykoliv a kdekoliv, protože si od Číňanů pořídili i zařízení na sledování internetu a telefonů.“
Na to Mangwana reagoval slovy, že se nebude vyjadřovat k „povaze našeho bezpečnostního aparátu a způsobu jeho nasazení, protože by to ohrozilo jeho účinnost“. Zdůraznil, že bezpečnostní složky Zimbabwe využívají technologie „v souladu se zákony Zimbabwe“. Společnost CloudWalk ani čínské velvyslanectví v Zimbabwe se k věci nevyjádřily.
V Etiopii podle Diniky využívá propekingská vláda čínské „nástroje pro analýzu nálad“ proti obyvatelstvu z regionu Tigraj. Tyto nástroje podle něj umožňují úřadům v reálném čase sledovat příspěvky na sociálních sítích a jiný online obsah, přičemž dokážou analyzovat i tón komunikace.
Dinika vysvětlil, že jedním z klíčových nástrojů umělé inteligence využívaných etiopskými úřady je aplikace nazývaná zpracování přirozeného jazyka (Natural Language Processing). „Tento systém se učí chápat kontext a jazykové nuance v etnickém jazyce Tigraj. Dokáže rozpoznat verbální náznaky, jako je sarkasmus – a lidé z Tigraje mizí i jen na základě toho,“ uvedl.
Během konfliktu v Tigraji v letech 2020–2022 etiopské úřady podle Diniky nespoléhaly jen na čínskou technologii. „Předaly klíčové prvky vládnutí zahraničním subjektům, které sledují vlastní strategické zájmy,“ řekl.
Vyšetřování dále odhalilo, že algoritmy určující, které příspěvky na sociálních sítích lze označit za „etnické podněcování“, byly trénovány datovými pracovníky v Keni. Při protestech generace Z v Keni v roce 2024 proti plánovanému zvýšení daní předala největší telekomunikační společnost Safaricom „nezákonně“ bezpečnostním složkám lokalizační údaje svých zákazníků, tvrdí zpráva Diniky.
To podle něj umožnilo policii sledovat a zadržet protestující. Společnost Safaricom jakoukoli spolupráci s keňskými úřady popřela.
Dinika uvedl, že vláda keňského prezidenta Williama Ruta využívala „zachycování dat“ v kombinaci s nástroji pro rozpoznávání obličeje a záznamy z mnoha kamerových systémů dodaných z Číny. Výsledkem bylo to, co nazval „digitální zátah“, který vedl ke zmizení 82 osob, z nichž 29 je stále nezvěstných.
Willem Gravett, docent na katedře procesního práva na Pretorijské univerzitě, také zdokumentoval rostoucí využívání čínských technologií v Africe. Mezi tyto technologie patří i tzv. „wifi sniffery“, které dokáží „vyčenichat“ jedinečné adresy zařízení, jako jsou notebooky a chytré telefony, uvedl.
„Data se tajně získávají ze zařízení v dosahu určité sítě. To umožňuje úřadům číst komunikaci včetně e-mailů,“ řekl Gravett pro Epoch Times. „Čína tomu říká byznys, ale ve skutečnosti těmto režimům pomáhá, někdy doslova, likvidovat opozici. V některých částech Afriky už neexistuje právo na soukromí.“
Čína se podle něj vyvinula ve „sledovací stát 21. století“ s bezprecedentními možnostmi cenzurovat svobodu projevu a porušovat základní lidská práva. „[Čínský režim] teprve začal zavádět svůj sledovací model pro autoritářské vlády v Africe,“ konstatoval Gravett.
„Tento model má potenciál vybudovat sledovací společnosti podle čínského vzoru, především v zemích s nedostatečnou ochranou lidských práv, kde jsou demokratické instituce buď slabé, nebo ještě v plenkách. Důsledky pro lidská práva na africkém kontinentu mohou být závažné,“ varoval akademik.
Čínské úřady podle něj mají díky více než 800 tisícům kamer možnost sledovat „celé město Peking“. „Když se o tom afričtí diktátoři doslechnou, jsou nadšení,“ poznamenal. „Chtějí mít naprostou kontrolu nad čímkoliv a kýmkoliv, co by mohlo ohrozit jejich nelegitimní moc,“ uvedl Gravett.
Podle Diniky si Afričané rychle osvojují „strach ze sledování“. „Občané, kteří se účastní protestů, novináři vyšetřující korupci nebo aktivisté organizující komunity, upravují své chování už jen z obavy, že jsou sledováni. Tato psychologická válka je obzvlášť účinná kvůli neprůhlednosti těchto systémů. Lidé nevědí, které kamery jsou funkční, jaká data se sbírají ani jak by mohla být použita proti nim. Pouhá možnost sledování se stává nástrojem kontroly,“ řekl.
Think-tank ODI Global zabývající se mezinárodními vztahy uvedl ve své zprávě, že čínské technologické společnosti jako Alibaba a Huawei rozšiřují svou působnost v Africe, nabízejí cloudové služby a investují do datových center.
Například Huawei plánuje investici ve výši 430 milionů dolarů do datových center v Africe a Alibaba již poskytuje cloudové služby v Jihoafrické republice. „Tohle všechno představuje hrozbu pro Afričany, protože je všeobecně známo, že čínské firmy nemají problém spolupracovat s těmi, kdo jsou právě u moci,“ uvedl profesor Gravett.
Podle zprávy ODI Global by Čína mohla brzy získat kontrolu nad klíčovou infrastrukturou, daty a energií potřebnou k provozu afrických modelů umělé inteligence. „Modely AI mohou formovat veřejné mínění tím, že ovlivňují zprávy, informace a zábavu, ke kterým lidé mají přístup. To může ovlivňovat volební procesy nebo naklánět veřejné mínění ve prospěch určitých zahraničních mocností a proti jiným,“ uvádí zpráva.
Podle autorů zprávy by to mohlo mít dopad i na západní investice v Africe. „Hrozí, že se překročí bod zlomu, kdy západní firmy nebudou mít přístup k samotnému sektoru AI, který je drží mimo investice. To by také mohlo omezit jejich přístup ke klíčovým surovinám potřebným pro jejich vlastní technologie nové generace, jako jsou například baterie,“ píše se ve zprávě.
–ete–
