Washington splnil svůj slib zavést vyšší cla na země, které do 1. srpna neuzavřely s USA novou obchodní dohodu. Večer 31. července podepsal americký prezident Donald Trump výkonné nařízení, kterým uvalil cla na dovoz z desítek zemí.
Tato cla v rozmezí od 10 do 41 procent, mají vstoupit v platnost 7. srpna. Nařízení se vztahuje na 66 zemí, 27člennou Evropskou unii, Taiwan a britské autonomní Falklandské ostrovy.
Téhož dne Trump podepsal i výkonné nařízení, kterým zvyšuje clo na kanadské zboží dovážené do USA z původních 25 na 35 procent. Nařízení, které se podle oficiálního zdůvodnění zaměřuje na omezení toku nelegálních drog z Kanady, zároveň zavádí clo ve výši 40 procent na jakékoli zboží, o němž se zjistí, že bylo do USA přesměrováno přes Kanadu s cílem vyhnout se clům.
Nová cla
Letos v dubnu oznámily Spojené státy nový, rozsáhlý celní plán, který se týkal téměř všech zemí na světě. Většina těchto cel však byla brzy snížena na tzv. základní sazbu 10 procent a Bílý dům vydal ultimátum: uzavřete s USA novou dvoustrannou obchodní dohodu, jinak vás čekají vysoké celní sazby.
Po prodloužení původní lhůty do 1. srpna jsou nyní sazby cel stanoveny a podle výkonného nařízení vstoupí v platnost do týdne od jeho podepsání. Bílý dům uvedl v prohlášení, že některé země během tohoto období s USA uzavřely formální obchodní dohodu, nebo jsou „na pokraji dohody o smysluplných obchodních a bezpečnostních ujednáních“, ale „většina zemí, které byly původně cílem kvůli neférovým obchodním praktikám, tak neučinila“.
Výkonné nařízení ze 31. července stanovuje nové sazby od 10 do 41 procent v závislosti na zemi a druhu dováženého zboží. Tento rozhodný krok byl podle Bílého domu nezbytný, protože některé země během téměř čtyř měsíců od původního oznámení cel nepředložily Washingtonu uspokojivou nabídku nebo vůbec nevyjednávaly.
Základní clo pro země, které nejsou výslovně uvedeny v nařízení, činí 10 procent, přičemž konkrétní státy čelí vyšším sazbám kvůli nevyváženému obchodu a dalším ekonomickým faktorům. Indie je příkladem významného vývozce do USA, na něhož se vztahují nová nebo upravená cla.
Ačkoli se v červenci zdálo, že se USA a Indie blíží k dohodě, k jejímu uzavření nedošlo. Dovozci indického zboží nyní zaplatí clo ve výši 25 procent a Trump navíc Indii 4. srpna pohrozil, že pokud nepřestane kupovat ruskou ropu, „výrazně“ jí zvedne cla.
Evropské země, které nejsou členy Evropské unie, čelí clům od 15 do 39 procent. Švýcarsko musí zaplatit 39procentní clo, zatímco Srbsko bude platit 35 procent. Ukrajina, Bělorusko i Rusko jsou na základní sazbě 10 procent. Všechny tři země představují zanedbatelný objem importu do USA.
Na brazilské zboží bylo 31. července uvaleno clo ve výši 10 procent, čímž se celková sazba na brazilské výrobky zvýšila na 50 procent.
Trump podepsal 30. července výkonné nařízení, kterým uvalil 40procentní clo na tuto jihoamerickou zemi kvůli stíhání bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a dalším otázkám, které Bílý dům označil za „hrozbu pro ekonomiku Spojených států“.
Čína mezi země, na něž se vztahuje nové celní opatření, nepatřila. Ve výkonném nařízení se uvádí, že Washington zachovává podmínky květnové dohody mezi Spojenými státy a čínským komunistickým režimem, která oběma stranám umožňuje vyjednat závaznou dvoustrannou obchodní dohodu. Na konci července se vysoce postavení američtí činitelé setkali s vedoucími představiteli Číny, k dohodě však zatím nedošlo.
Skoncování s přesměrováváním
V rámci nařízení o kanadském zboží Bílý dům pověřil Celní a pohraniční stráž, aby uvalila clo ve výši 40 procent na zboží, které bylo podle jejího zjištění přesměrováno přes Kanadu z jiných (nekonkretizovaných) zemí s cílem vyhnout se clům.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém prohlášení uvedl, že Ottawa je oznámením o clu zklamána. „Kanada se podílí pouze jedním procentem na dovozu fentanylu do USA a intenzivně pracuje na dalším snižování těchto objemů,“ uvedl Carney.
Zastavení praktiky přesměrování zboží, které dovozci často používají k obejití cel na čínské produkty, je jedním z klíčových bodů obchodní politiky Trumpovy administrativy. Někteří odborníci však pochybují, že opatření proti přesměrovávání přinese požadovaný výsledek.
„Vynucování bude pravděpodobně náročné, a i kdyby došlo ke snížení přesměrovávání jako takového, odklonění obchodu bude dál oslabovat dopad cel na celkový vývoz Číny,“ uvedla ve výzkumné zprávě z 1. srpna ekonomka Leah Fahy z Capital Economics.
Kdo zatím uzavřel obchodní dohodu
Před uzávěrkou 1. srpna uskutečnila americká vláda sérii obchodních dohod s několika zeměmi a obchodními bloky. Tyto dohody zajistily snížení nebo odklad vyšších celních sazeb. Ve svém příspěvku na Truth Social ze 31. července Trump uvedl, že hovořil s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum a že se dohodli na zahájení 90denního vyjednávacího období při zachování stávající 25procentní celní sazby na mexické zboží.
Mexiko patří mezi největší obchodní partnery Spojených států. „Mexiko bude i nadále platit 25procentní clo na fentanyl, 25procentní clo na automobily a 50procentní clo na ocel, hliník a měď,“ uvádí se v příspěvku na Truth Social. „Kromě toho Mexiko souhlasilo s okamžitým zrušením svých necelních obchodních bariér, kterých bylo mnoho,“ dodal Trump.
V posledním týdnu před 1. srpnem uzavřela Evropská unie dohodu, podle níž bude clo na její zboží stanoveno ve výši 15 procent. Podle prohlášení Bílého domu se EU v rámci dohody zavázala k nákupu amerických energií v hodnotě 750 miliard dolarů a k novým investicím ve Spojených státech ve výši 600 miliard dolarů do roku 2028.
Spojené státy rovněž uzavřely bilaterální obchodní dohody – dokončené nebo čekající na schválení – s Indonésií, Japonskem, Filipínami a Velkou Británií. Trump uvedl 31. července na Truth Social, že Washington dosáhl také dohod s Jižní Koreou a Pákistánem.
Téhož večera oznámily vládní úřady v Bangladéši, Kambodži a Thajsku, že jejich země uzavřely dohody se Spojenými státy, které odvracejí zavedení vyšších cel. Bangladéš je přitom zvláště závislý na vývozu oděvů do USA.
Časně zrána 1. srpna prohlásil taiwanský prezident Lai Ching-te, že ostrovní stát dosáhl dohody se Spojenými státy, která zabrání uvalení cel až ve výši 39 procent. Lai ve svém projevu uvedl, že 20procentní sazba je „dočasná“ a měla by být v průběhu dalších jednání snížena. Taiwan je klíčovým vývozcem polovodičů, které se používají v moderních technologiích po celém světě.
Uzavírání mezer
V souvisejícím kroku oznámila americká vláda zrušení dlouholeté výjimky de minimis pro dovozy nízké hodnoty. Výjimka de minimis byla původně určena ke zjednodušení celního řízení pro zásilky v hodnotě pod 800 dolarů. S účinností od 29. srpna bude veškeré zboží dovážené do Spojených států v hodnotě 800 dolarů a méně podléhat clu a celním poplatkům bez ohledu na zemi původu.
Opatření rozšiřuje květnovou politiku, která pozastavila tuto výjimku pro zásilky pocházející z Číny a Hongkongu. V prohlášení z 30. července označil Bílý dům tento krok za uzavření „katastrofální mezery“, která umožňovala vyhýbat se clům a pašovat nebezpečné syntetické opioidy i závadné výrobky do země.
Cílem nové politiky je zabránit zneužívání systému ze strany prodejců, kteří zasílali balíčky o deklarované nízké hodnotě, často přímo z Číny, a vyhýbali se tak clům a kontrolám. Podle Celní a pohraniční stráže přišlo do USA v roce 2024 více než 1,3 miliardy zásilek spadajících pod výjimku de minimis.
Objem těchto zásilek výrazně vzrostl i v první polovině roku 2025. Podle výkonného nařízení budou mezinárodní poštovní zásilky podléhat buď procentní sazbě cla, nebo pevně stanovenému poplatku v rozmezí od 80 do 200 dolarů v závislosti na zemi původu. Možnost pevného poplatku však bude dostupná pouze po dobu šesti měsíců, poté budou všechny zásilky posuzovány podle procentní sazby. Výjimky pro cestující, kteří si přiváží osobní věci a drobné dary, se tímto nařízením nemění.
Reakce na burzách
Domácí trhy reagovaly na nejnovější zprávy o clech a ekonomická data ze 1. srpna negativně.
Při uzavření burzovního dne 1. srpna zaznamenaly všechny tři hlavní indexy mírný pokles. Index Dow Jones klesl přibližně o 1,3 procenta. Nasdaq ztratil asi 2,2 procenta. Index S&P 500 oslabil přibližně o 1,2 procenta.
Všechny tři indexy zaznamenaly výrazné propady již během obchodování mimo hlavní dobu mezi 31. červencem a 1. srpnem. Rovněž 1. srpna oznámil Úřad pro pracovní statistiky, že americká ekonomika v červenci vytvořila méně nových pracovních míst, než se očekávalo.
Mezinárodní trhy vykazovaly podobný vývoj během 31. července a 1. srpna. Jihokorejský index KOSPI klesl během obchodního dne 1. srpna přibližně o 4 procenta po prudkém nočním propadu. Japonský index Nikkei ztratil přibližně 0,6 procenta před víkendem.
Evropský index FTSE, který zpočátku reagoval na dohodu mezi USA a Evropskou unií pozitivně, se 1. srpna dostal do záporného pásma a uzavřel týden s přibližně půlprocentním poklesem. Nový celní plán přišel krátce poté, co Federální výbor pro otevřený trh oznámil, že navzdory tlaku ze strany Trumpovy administrativy nesníží úrokové sazby.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl 30. července, že rada rozhodla ponechat sazbu beze změny kvůli přetrvávajícím obavám z možného dopadu cel na inflaci.
– ete –
