Největší africký producent zlata je podle expertů frustrován z pokračující přítomnosti čínských státních příslušníků, kteří nelegálně těží zlato v západní Africe.
JOHANNESBURG – Podle bezpečnostních složek v metropoli Akkra zůstávají v Ghaně tisíce čínských občanů, kteří navzdory zásahům úřadů nadále nelegálně těží zlato v největším africkém producentovi této drahé komodity.
Podle nich se nelegální těžaři zřejmě snaží využít rekordně vysoké ceny zlata, která v dubnu dosáhla 3 500 dolarů, přičemž velká část tohoto zlata je pašována zpět do Číny.
Organizované zločinecké skupiny, které někdy vedou osoby vystupující jako čínští podnikatelé, zaplavují Ghanu sofistikovanou technikou, díky níž se těžba v některých oblastech provádí v dosud nevídaném rozsahu. To podle jednoho z odborníků, který nedávno hovořil s deníkem Epoch Times, vede k rozsáhlému poškození životního prostředí a zvyšování nezaměstnanosti.
Podle několika analytiků čínská účast na nelegální těžbě v Ghaně a celé Africe odhaluje skutečný motiv rostoucího vlivu Pekingu na kontinentu: vytěžit africké přírodní zdroje.
Poté, co ghanská policie nyní pravidelně zatýká čínské občany podezřelé z krádeže zlata, jsou vztahy mezi vládou prezidenta Johna Mahamy a Pekingem napjaté.
Ghanské úřady tvrdí, že čínský režim nedělá dost pro to, aby zabránil svým občanům páchat v jedné z nejsilnějších ekonomik západní Afriky trestné činy.
Čínský velvyslanec v Ghaně však obviňuje místní obyvatele z tzv. „galamsey“, jak se v regionu říká drobné nelegální těžbě zlata, a tvrdí, že právě oni přitahují čínské pracovníky do Afriky.
„Číňané, kteří jsou zatýkáni, jsou migrující dělníci, kteří sem přijeli vydělat si na živobytí,“ řekl velvyslanec Tong Defa pro Epoch Times.
Grace Ansah-Akrofiová, ředitelka pro styk s veřejností u ghanské policie, má však jiný názor.
„Ačkoli existují případy, o kterých mluví velvyslanec, je trochu přitažené za vlasy tvrdit, že to jsou právě ghanská esa, kdo do Ghany přivádí Číňany páchat zločiny,“ konstatovala pro Epoch Times. „Máme dost vlastních lidí, kteří jsou zoufalí natolik, že se uchýlí ke zločinu.
Naši zločinci si přece nebudou zvát Číňany, aby za ně odváděli práci. Nedává to smysl.“
Enoch Aikins, výzkumník z jihoafrického Institutu pro bezpečnostní studia, vystopoval kořeny ghanské krize zvané galamsey do období let 2008 až 2013, kdy podle něj do země nelegálně přišlo více než 50 000 Číňanů těžit zlato.
„Od té doby existuje silný čínský prvek v těchto typech zločinů v Ghaně; původně sem přišli, protože věděli, že zákony jsou benevolentní, a také si cestu z potíží uplatili,“ uvádí Aikins pro Epoch Times.
„Teď, když se pravidla zpřísňují a oni zjišťují, že jsou vytlačováni z oboru, který jim přinášel bohatství, jsou rozzuření.“
V roce 2023 vydal vládní Meziministerský výbor pro nelegální těžbu zprávu, která do nelegální těžby zapletla několik vládních úředníků.
Vláda Johna Mahamy zmínila, že její Úřad zvláštního prokurátora prošetřuje informace obsažené ve zprávě.
Ghana je největším producentem zlata v Africe a šestým největším na světě, když podle údajů získaných deníkem Epoch Times z Ghanské zlaté rady v roce 2024 vytěžila 151 metrických tun.
Přibližně třetina této produkce pochází z drobné těžby, z níž část je nelegální, podotýká Aikins.
Poptávka po zlatě, které je považováno za stabilní investici v období ekonomické nejistoty, v poslední době dosahuje bezprecedentních výšin – k 1. srpnu se unce prodávala za téměř 3 300 dolarů.
Na této vlně čínské společnosti podle vládního mluvčího Felixe Ofosua investují do ghanského zlatého sektoru miliardy dolarů.
„Jsme vděční za čínský přínos naší ekonomice, ale to přece neznamená, že budeme přehlížet zločiny páchané čínskými občany,“ sdělil Ofosu pro Epoch Times.
V červnu zveřejnila ženevská organizace Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu se sídlem v Ženevě (GI-TOC) zprávu, která podrobně popisuje, jak zahraniční občané, zejména z Číny a Burkiny Faso, přinesli do Ghany nové technologie a stroje, jež zvyšují výnosy zlata, ale zároveň škodí životnímu prostředí.
Vyšetřování GI-TOC uvádí, že cizinci včetně Číňanů spolupracují s tradičními náčelníky a politickými elitami, aby „profitovali z nelegální těžby nebo ji umožňovali“.
„Zločinecké skupiny se údajně věnují pašování zlata a praní špinavých peněz prostřednictvím kasin a dalších podniků,“ informuje nezávislý politicko-analytický institut.
Podle Ofosua ukázaly soudní případy a vyšetřování, že „právě čínští zločinci financují místní obyvatele a poskytují jim technickou podporu“ k usnadnění nelegální těžby.
Upozornil na případ En „Aishy“ Huangové, která je v Ghaně známá jako „královna galamsey“.
Deportována byla několikrát mezi lety 2018 a 2022, přesto se stále vracela „protože nedokázala odolat vábení“ ghanského zlata, říká Ansah-Akrofiová.
V prosinci 2023 byla Huangová odsouzena ke 4,5 roku vězení a k pokutě ve výši 4 000 dolarů za vedení nelegální těžařské sítě.
James Boafo, odborník na environmentální dopady nelegální těžby z Ghanské univerzity v Cape Coast, sdělil pro Epoch Times, že „čínská ruka rozhodně není skrytá“ v „ničení“, které se v jeho zemi odehrává.
„Stroje dovezené do Ghany z Číny způsobují obrovské škody,“ poznamenává. „Tradiční drobní těžaři v Ghaně používají velmi jednoduché nástroje, takže se dostanou jen do malých hloubek.
Ale dnes se díky bagrům a buldozerům dodaným čínskými partnery nelegální těžaři dostanou velmi hluboko pod zem.
V Ghaně máme teď spoustu znečištěných řek kvůli tomuto. Kvalita naší vody je vážně ohrožená a její pití je problém.“
Dodal, že zločinecké skupiny využívají řeky k oddělování zlatého prachu a nugetů z usazenin.
„Tato činnost způsobuje, že celé říční systémy na tisících kilometrů jsou zakalené,“ dodává Boafo. „A pak operátoři používají toxické látky jako olovo a rtuť k oddělení zlata z vody. Ať už jsou to Číňané nebo Afričané, je jim to jedno.“
Uvedl také, že nelegální těžba, za níž stojí Číňané, ohrožuje i ghanský kakaový průmysl.
„Ničí půdu, lesy i plantáže.“
Dobře finančně zajištění čínští občané podle něj přetlačují místní drobné těžaře, kteří kvůli tomu upadají do nezaměstnanosti a chudoby.
Profesorka Gladys Ansahová, která se na Ghanské univerzitě věnuje výzkumu nelegální těžby, konstatovala, že vláda prezidenta Mahamy „by neměla polevit“ v zatýkání a stíhání nelegálních těžařů bez ohledu na jejich národnost.
„V průběhu let jsme měli mnoho komisí a programů zaměřených na odstranění tohoto problému,“ vysvětluje pro Epoch Times. „Ale nebyly příliš účinné – částečně proto, že naše vláda se nechtěla dostat do konfliktu s Čínou; takže s Číňany se zacházelo v rukavičkách.“
Už v roce 2013 zatkla společná jednotka armády a policie 4 500 čínských těžařů, zmiňuje.
„Nebyli ale stíháni; byli deportováni – a my jsme to zaplatili, protože se mnozí z nich vrátili a mnozí tu stále jsou.“
Jihoafrická analytička zahraniční politiky Sanusha Naiduová doplňuje pro Epoch Times, že napojení Číny na nelegální těžbu kovů a nerostů „upevňuje“ rostoucí přesvědčení na kontinentu, že „skutečným důvodem, proč je Peking v Africe v tak velkém měřítku přítomen, je vytěžování přírodních zdrojů – za jakoukoli cenu“.
–ete–
