Karol Nawrocki na společném zasedání obou komor parlamentu dnes dopoledne složil přísahu a stal se novým polským prezidentem. V úřadu nahrazuje Andrzeje Dudu, který post zastával deset let.
Dosavadní ředitel Institutu národní paměti Nawrocki, kterého před volbami podpořila opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), ve druhém kole hlasování na začátku června relativně těsně porazil liberálního starostu Varšavy a kandidáta vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafala Trzaskowského. Podle agentur Reuters a AFP tak vzniká prostředí pro konflikt hlavy státu s centristickou vládou.
Dvaačtyřicetiletý Nawrocki, jehož vzorem je americký prezident Donald Trump, dnes také přednese v parlamentu svůj první prezidentský projev. Poté se zúčastní mše a vojenské přehlídky. Na závěr se chce setkat s občany a poděkovat jim za podporu.
Svou předvolební kampaň Nawrocki zaměřil proti stávající vládě. Jeho program požadoval výrazné státní zásahy do ekonomiky, těsné vazby mezi katolickou církví a polskou vládou, zachování restriktivních zákonů o interrupcích v Polsku a byl také proti legalizaci manželství osob stejného pohlaví nebo občanských svazků.
V zahraničních politice se zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval ale štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii, což je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters. Nový polský prezident je proti posilování vztahů s EU, naopak podporuje silnější spolupráci se Spojenými státy.
Volební vítězství Nawrockého zasadilo ránu nadějím premiéra Donalda Tuska na upevnění prounijního kurzu země, píše Reuters. Polsko se podle této agentury připravuje na pokračování patové situace, která panovala už za odcházejícího konzervativního prezidenta Dudy. Podle analytiků oslovených AFP se vztahy mezi vládou a prezidentským úřadem po příchodu Nawrockého pravděpodobně ještě zhorší. Nawrocki bude moci využít své právo veta k maření vládní agendy, která zahrnuje zrušení justičních reforem zavedených stranou PiS za její vlády, jež podle kritiků podkopávají nezávislost soudů, podotkl Reuters.
Hlavní pravomoci ve vnitřní politice Polska má premiér a parlament. Prezidenti jsou formálně vrchními veliteli ozbrojených sil, mohou iniciovat i vetovat legislativu, přičemž mají určitý vliv na zahraniční a obrannou politiku země. Funkční období prezidenta je pět let a může být ve funkci maximálně dvě funkční období.
