Ministerstvo spravedlnosti doručilo odpověď na žádost o prošetření případu, který po jednadvaceti letech soudních sporů došel ke konečnému verdiktu, proti němuž se žaloba znovu dovolává k Nejvyššímu soudu. Soudní spor, který stále pokračuje už od roku 2004, se týká převedení prodeje vody na podnik vlastněný zahraničním koncernem Veolia.
České soudy v případu shledávají nezákonné jednání a dávají za pravdu žalobě, zároveň však odmítají zrušit rozhodnutí valné hromady, které vedlo k převodu prodeje vody. V časové ose zachycuje žalující strana délku průběhu soudního procesu a požádala ministerstvo o prošetření postupu soudců Městského a Vrchního soudu v Praze ve věci „neplatnosti valné hromady společnosti Vodárna Kladno-Mělník a. s. a o určení osobní odpovědnosti za více než dvacetiletý protiprávní stav“.
„Co se týče procesního postupu před rokem 2021, řízení vedla soudkyně (JUDr. Naděžda Myková), kterou vzhledem k zániku její funkce již není možno kárně postihnout,“ uvádí ministerstvo ve své retrospektivě případu. (1, 2, 3). Poté převzala případ soudkyně Šnajdaufová.
„Pokud jde o procesní postup soudkyně JUDr. Evy Šnajdaufové, šetřením nebylo shledáno, že by v postupu této soudkyně bylo možno spatřovat nedůvodné, zaviněné průtahy v řízení, neboť úkony byly činěny v lhůtách, které lze s ohledem na okolnosti (počet převzatých věcí, skutková a právní složitost věcí) považovat za přiměřené,“ dodává ministerstvo.
Návrh na započetí kárného řízení se soudci považuje ministerstvo za „nedůvodné“.
Čemu se podle žaloby soud nevěnoval
Za žalující stranu vystupuje ekonom Ing. Radek Novotný, zakladatel projektu Pravda o vodě. Jeho iniciativa vede v České republice několik soudních sporů o to, co popisuje jako cílené přebírání prodeje vody nebo „dobývání renty“ zahraničními koncerny. Ty podle něho pohání zájem „dostat pod kontrolu byznys“ s prodejem vody, zatímco na města nechat správu vodovodních a kanalizačních zařízení.
Novotný se odvolává na nález Ústavního soudu a na zjištění státního zastupitelství, které širší strategii koncernu na převzetí kontroly nad prodejem vody podle Novotného pochopily a odhalily nezákonný postup.
Upozorňuje také na to, že rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci v obdobném případu je diametrálně odlišné od postupu Vrchního soudu v Praze, což ilustruje na infografice, kterou se domáhá hlubšího „auditu“ Ministerstva spravedlnosti.
„Vrchní soud v Olomouci věcně posoudil důkazy, prohlásil usnesení valné hromady za neplatné, uznal obcházení zákona a chránil veřejný zájem,“ uvádí Novotný. „Vrchní soud v Praze důkazy ani po 21 letech neprovedl, protiprávní jednání uznal, ale usnesení ponechal platné, ignoroval zásadu ‚in fraudem legis‘ (obcházení zákona) a legitimizoval protiprávní stav.“
Podle Novotného by mělo Ministerstvo spravedlnosti prověřit zejména to, zda pražský soud naplnil nález Ústavního soudu a zda nižší soudy neporušily závaznost výroku nejvyššího soudu.
Soud by se měl podle něho věnovat „kvalitě a zákonnosti rozhodnutí“ soudců Vrchního soudu v Praze a věnovat se „důkazům, průtahům a vracení spisu“, přičemž odmítá současné stanovisko ministerstva a požaduje po ministryni Evě Decroix (ODS) provedení „forenzního auditu“.
„Pokud bych ho akceptoval, znamenalo by to rezignaci na vymahatelnost práva v ČR,“ uvádí Novotný a dodává, že pokud není možné „spravedlnost a dodržování zákonů legitimní cestou prosadit“, postrádá justice smysl.
Deníku Epoch Times sdělil, že je připraven s případem jít „znovu až k ústavnímu soudu,“ který tento případ podle něho řešil už třikrát.
Požádali jsme Ministerstvo spravedlnosti o komentář.
Právnička Vodárny Kladno-Mělník, a. s., deníku Epoch Times již dříve sdělila že, soudní řízení i nadále probíhá a že „s ohledem na tuto skutečnost se společnost v tuto chvíli nebude k dané záležitosti blíže vyjadřovat“.
Koncern Veolia během předchozích fází odmítl soudní spor komentovat s tím, že „není účastníkem soudního řízení“ nebo na naše žádosti o komentář nereagoval.
