Několik předsedů vlád spolkových zemí na severu Německa má v úmyslu rozbít systém jednotných cen elektřiny v Německu. Podle zprávy listu Handelsblatt navrhují napříč politickým spektrem zrušení dosavadní jednotné obchodní zóny elektřiny v Německu.
Evropský trh s elektřinou je rozdělen do tzv. bidding zones neboli obchodních či nabídkových zón. Zpravidla platí, že jeden stát rovná se samostatná obchodní zóna. Tak je tomu v Česku, toto ovšem neplatí univerzálně. Například Německo a Lucembursko tvoří jednu společnou zónu a naopak Itálie je rozdělena do sedmi obchodních zón.
Obchody mezi jednotlivými zónami jsou omezeny dostupnými kapacitami přenosové soustavy (páteřní elektrické sítě) vypočítanými provozovateli přenosových soustav (u nás ČEPS), zatímco obchody uvnitř obchodních zón jsou uskutečňovány bez omezení. Definice hranic obchodních zón je proto otázkou, která má pro trh s elektřinou velký význam.
V současnosti má Německo jednotnou cenu elektřiny, stanovenou na burze EPEX Spot. To vyvolává nespokojenost zejména na severu země, kde se nachází mnoho větrných elektráren, které za příznivých povětrnostních podmínek vyrábějí výrazně více elektřiny z obnovitelných zdrojů, než je celostátní průměr.
Navzdory tomuto přebytku platí spotřebitelé na severu stejně vysoké ceny jako ti na jihu. Jedním z důvodů je, že nákladná výstavba elektrického vedení ze severu na jih se financuje prostřednictvím vyšších poplatků za síť.
Aby se proud vyrobený větrníky na severu dostal na jih země, musejí naši sousedé postavit adekvátně dimenzované vedení vysokého napětí. Stavební práce na 700 kilometrů dlouhém propojení podzemními kabely započaly v říjnu 2024 a její dokončení se předpokládá nejdříve koncem roku 2028. Náklady na výstavbu se nevyhnutelně propisují do poplatků za elektřinu.
Místní chtějí změnu
Pokud by byly zavedeny regionální obchodní zóny, sever Německa by z toho mohl výrazně profitovat. Zastánci takových zón také zdůrazňují, že by změna v zónování mohla snížit přetížení přenosové soustavy a vytvořit pobídky k výrobě elektřiny právě tam, kde je potřeba.
Mezi podporovateli jsou první starosta Hamburku Peter Tschentscher (SPD), ministerský předseda Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther (CDU), starosta Brém Andreas Bovenschulte (SPD) a ministerský předseda Braniborska Dietmar Woidke (SPD).
Tito politici očekávají, že kdyby se podařilo docílit vzniku regionálních zón, došlo by v jejich spolkových zemích k poklesu cen elektřiny, byť na úkor spotřebitelů v průmyslových oblastech na jihu, jako je Bavorsko a Bádensko-Württembersko, kde by ceny naopak vzrostly.
Tschentscher řekl listu Handelsblatt, že separátní zóny pro obchodování s elektřinou jsou „silným tržně orientovaným stimulem pro rozumné regionální rozšiřování elektrických sítí a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, stejně jako pro využívání inovativních technologií“.
Günther uvedl, že různé obchodní zóny poskytují trhu cenové signály, které odrážejí skutečné podmínky nedostatku v jednotlivých regionech. „To umožňuje, aby cenotvorný mechanismus trhu projevil své silné stránky,“ pronesl.
V rozhovoru pro list Handelsblatt označil starosta Brém Bovenschulte oddělené cenové zóny za ekonomicky smysluplné. Ministerský předseda Braniborska Woidke se domnívá, že rozbití jednotné obchodní zóny by mohlo být řešením, pokud se nepodaří pokročit v rozšiřování přenosové sítě.
Chybí politická vůle
Německo je v Evropě už léta kritizováno za to, že se drží jednotné zóny. Sdružení provozovatelů evropských přenosových soustav (ENTSO-E) doporučilo koncem dubna Německu zrušit jednotnou zónu a rozdělit ji ideálně na pět separátních cenových zón, které by lépe odrážely cenové rozdíly v jednotlivých regionech. Podle organizace by se tak mohlo za letošní rok ušetřit 339 milionů eur
Švédsko, které má čtyři samostatné zóny, odmítlo letos v červnu rozšířit elektrické propojení mezi jihem země a Německem, dokud Berlín neprovede revizi svého trhu s elektřinou a nerozdělí jej na několik zón. Členské státy EU mají nyní šest měsíců od vydání zprávy ENTSO-E, aby se rozhodly, jak se k závěrům postaví. Když se jednohlasně nedohodnou, Evropská komise rozhodne do dalších šesti měsíců za ně.
Zdá se však, že ke změně chybí domácí politická vůle. Vládnoucí strany CDU, CSU a SPD ve své koaliční smlouvě znovu potvrdily závazek jednotnou zónu zachovat. Proti rozdělení trhu se vyslovili také správci přenosových soustav v Německu.
–etg–
