Aktualizováno 20. 8. 2025 ve 12:55 o vyjádření Ugandy
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřela bilaterální dohody s Ugandou a Hondurasem, podle kterých tyto země přijmou migranty deportované ze Spojených států. Uvedla to televize CBS News. Uganda ale tuto informaci později dementovala a tvrdí, že pro takový postup nemá dostatečnou kapacitu, informuje agentura Reuters. Honduras se zatím nevyjádřil.
Uganda by měla převzít nespecifikovaný počet migrantů z afrických a z asijských zemí, kteří žádali o azyl na hranici USA s Mexikem, zatímco Honduras několik stovek deportovaných lidí původem ze španělsky mluvících zemí, napsal web stanice CBS News. Odvolává se na interní dokumenty americké vlády.
Trumpova administrativa se snaží přimět více zemí, aby přijímaly deportované lidi, kteří nejsou jejich vlastními občany. Ochránci lidských práv postup americké vlády kritizují, migranti podle nich mohou skončit v zemích, kde jim hrozí nebezpečí.
CBS News uvedla, že Uganda souhlasila s přijímáním deportovaných migrantů, kteří se nedopustili trestných činů. Do Hondurasu podle stejného zdroje mají být přesouváni přistěhovalci včetně rodin s dětmi po dobu dvou let.
Kampala nicméně po několika hodinách uvedla, že se s Washingtonem na žádném přijímání migrantů nedohodla. „Pokud vím, tak jsme takové dohody nedosáhli. Nemáme zařízení ani infrastrukturu, abychom je mohli v Ugandě přijmout,“ uvedl podle Reuters ministr zahraničních věcí Okello Oryem.
Od Trumpova nástupu do úřadu už nejméně desítka zemí souhlasila s přijímáním migrantů deportovaných z USA. Americké ministerstvo zahraničí minulý týden oznámilo, že podepsalo podobnou smlouvu s Paraguayí. Bílý dům se rovněž snaží získat dohody s řadou afrických zemí. Rwanda na začátku měsíce uvedla, že od USA přijme na 250 migrantů.
Trumpova vláda s podobnými návrhy oslovila rovněž Ekvádor nebo Španělsko, uvádí s odvoláním na vládní dokumenty CBS News.
Nejvyšší soud Spojených států v červnu Trumpově administrativě povolil pokračovat v deportacích migrantů do zemí, odkud nepocházejí, aniž by jim umožnila vznést obavy z rizika, kterým by tam mohli čelit. Odborníci na lidská práva z OSN a organizace na ochranu lidských práv tvrdí, že přesuny do zemí, které nejsou místem původu migrantů, mohou být porušením mezinárodního práva.
