Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi plánovaného útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu večer to podle agentury Reuters sdělil novinářům mluvčí armády Effie Defrin. Agentura AFP již ráno uvedla, že izraelský ministr obrany Jisrael Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat 60 000 záložníků. Večer pak izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zkrátit lhůty pro dobytí posledních bašt Hamásu a celkové porážky tohoto teroristického hnutí, podle serveru The Times of Israel to uvedla premiérova kancelář.
Armáda má podle serveru rychlejší plán na dobytí města představit Netanjahuovi během dneška. Vojenská operace, jejímž cílem je ovládnutí města, kde nyní podle ToI žije na 800 000 Palestinců, má podle izraelského armádního rozhlasu pokračovat až do roku 2026. Nová ofenziva, kterou začátkem srpna schválil izraelský bezpečnostní kabinet, vyvolala kritiku v zahraničí i uvnitř Izraele.
Například podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nemůže vést k ničemu jinému než ke katastrofě pro oba národy. Podle jordánského ministra zahraničí Ajmana Safadího Izrael zabíjí veškeré vyhlídky na mír na Blízkém východě. Proti plánu na obsazení města Gaza protestují v posledních týdnech také mnozí Izraelci, kteří se obávají o životy rukojmích, které v Pásmu Gazy zadržuje Hamás.
Návrh podobný předchozímu plánu Steva Witkoffa
Izrael se rozhodl prozatím neodpovídat na nový návrh dohody o příměří, který předpokládá propuštění izraelských rukojmích ve fázích. Hnutí Hamás v pondělí s tímto návrhem, který vypracovali egyptští a katarští zprostředkovatelé nepřímých jednání mezi Izraelem a Hamásem, souhlasilo. Podle katarského ministerstva zahraničí je nový návrh téměř totožný s dřívějším plánem vyslance USA pro Blízký východ Steva Witkoffa, se kterým v minulosti Izrael souhlasil. Izrael má však nyní zájem jen o dohodu, která zajistí propuštění všech rukojmích najednou a splní izraelské podmínky, za nichž se má Hamás vzdát moci. Dnes to uvedl server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného arabského diplomata. Potvrdil tak podle serveru dřívější zprávy izraelské televizní stanice Channel 12, podle kterých izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer katarským vyjednavačům v Paříži v úterý řekl, že podmínkou pro příměří v Pásmu Gazy je propuštění všech rukojmích.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Při dvou příměřích na podzim 2023 a letos v lednu a únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně. Nyní v pásmu zůstává 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 62 122 Palestinců, uvedla AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá.
Šéf OSN vyzval k okamžitému příměří v Gaze, varoval před oběťmi nové operace
Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy poté, co Izrael ve středu ohlásil zahájení první fáze operace na obsazení města Gaza. Současně vyzval Izrael, aby zvrátil rozhodnutí o dalším rozšíření nelegální výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom agentura Reuters.
„Je životně důležité, aby bylo v Gaze okamžitě uzavřeno příměří… abychom se vyhnuli umírání a ničení, která by vojenská operace proti městu Gaza nevyhnutelně způsobila,“ řekl Guterres v Japonsku, kde se účastní mezinárodní konference o africkém rozvoji.
Za poslední izraelské akce v Gaze se dá jen těžko postavit, míní Pavel
Razantní přístup izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraeli. Za poslední akce v Gaze se dá jen velice těžko postavit. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Zároveň je podle něj potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustil zbývající izraelská rukojmí.
Pavel v pondělí ve vysílání na facebooku řekl, že pohled jeho a vlády Petra Fialy (ODS) k dění na Blízkém východě je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice.
ČTK nyní řekl, že by to nenazval zásadním rozporem. „Ten rozdíl je skutečně v tom, že vláda se zdráhá být kritická k vládě Benjamina Netanjahua,“ poznamenal. Příští týden si bude telefonovat s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
Česko podle prezidenta poukazuje dlouhou dobu na nutnost řešení humanitární situace v Gaze. Její vývoj považuje za neudržitelný. Izraelské požadavky na navrácení rukojmí unesených Hamásem či na eliminaci vlivu tohoto hnutí jsou oprávněné, nemůžou ale převážit to, že více než dva miliony lidí v Pásmu Gazy jsou v naprosto děsivých podmínkách, řekl Pavel.
