V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupily do tehdejšího Československa armády Varšavské smlouvy, aby potlačily to, co označovaly za kontrarevoluci. Z pohledu Čechů a Slováků šlo o násilné potlačení snah o demokratické reformy a začátek okupace sovětskými vojsky.
Ne všichni z bloku se však vojenské intervence zúčastnili. Členy Varšavské smlouvy, vojenského paktu osmi zemí východního bloku ovládaného Moskvou, bylo v té době osm zemí – Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Německá demokratická republika (NDR), Rumunsko a Sovětský svaz.
Albánie se v roce 1961 rozkmotřila se Sovětským svazem a přestala se poté zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy. O invazi do Československa tudíž ani nevěděla a 13. září 1968 smlouvu na protest proti vpádu ostatních členů vypověděla.
Invaze se neúčastnilo jako jediný z funkčních členů Varšavské smlouvy ani Rumunsko. Proč? Podle historika Daniela Povolného z Ústavu pro studium totalitních režimů bylo Rumunsko považováno za „enfant terrible“ vojenského paktu.
„Byli součástí Varšavské smlouvy, ale zaprvé se odmítali podílet na některých věcech a za druhé se o nich obecně vědělo, že se okupace nebudou chtít účastnit, takže ani nebyli přizváni k jednáním,“ uvedl Povolný pro Epoch Times.
Rumuni měli v té době, tak jako Jugoslávie, takříkajíc „volnější režim“ ve vztazích se Sovětským svazem. Moskva nechala diktátorského Nicolae Ceaușesca do určité míry fungovat po svém za podmínky, že nebude příliš „vystrkovat růžky“. „Rumunsko bylo relativně pevnou součástí východního sovětského bloku, akorát si mohlo dovolit určité věci, které si ostatní dovolit nemohli,“ uvedl historik.
Důvodem je podle Povolného to, že Rumunsko nebylo považováno ani vojensky, ani ekonomicky za strategicky důležitou zemi jako ostatní ve východním bloku. Přesto si i Ceaucescu uvědomoval, že když se Moskvě vzepře, skončí jako Maďaři v roce 1956 a Čechoslováci v roce 1968. „Všichni věděli, že když opravdu nebudou poslouchat, Sověti na ně vlítnou,“ konstatoval historik.
Ceaucescu navštívil před vpádem Prahu
Šéf Komunistické strany Československa Alexander Dubček navštívil Rumunsko v polovině května 1968. Podle Povolného tam jel hledat podporu proti Sovětům. Dodal, že rumunský prezident byl posléze v srpnu v Praze a načasování invaze vojsky Varšavské smlouvy s tím mohlo souviset.
„V srpnu tu byly dvě mezinárodní návštěvy a jednou z nich byl Ceaucescu. Předpokládá se, že se invaze odložila, aby k ní došlo až potom, co ty návštěvy opustí československé území,“ pronesl Povolný. „Ale dokud se nedostaneme k materiálům z ruských archivů, tak je to jenom důvodný předpoklad,“ dodal.
