Odborníci uvádějí, že chystané výkonné nařízení posouvá hranice ústavních pravomocí amerického prezidenta.
Americký prezident Donald Trump chce ukončit korespondenční hlasování i používání elektronických hlasovacích strojů. Požaduje, aby byly tyto metody nahrazeny papírovými hlasovacími lístky.
„Korespondenční hlasování je zkorumpované,“ prohlásil Trump 18. srpna při jednání v Oválné pracovně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na této schůzce Trump oznámil, že jeho právníci připravují výkonné nařízení k ukončení korespondenčního hlasování. Tento krok nepochybně narazí na odpor u federálních soudů, zejména ve státech jako Oregon, Washington či Havaj, kde se volby konají téměř výhradně prostřednictvím pošty.
Podle odborníků se tím Trump dostává na hranici své ústavní pravomoci a jakékoli podobné změny by pravděpodobně musel schválit Kongres.
Zde je to podstatné, co je třeba vědět.
Korespondenční hlasování a elektronické stroje
Korespondenční hlasovací lístky – tedy lístky zasílané voličům poštou a tímto způsobem i vracené – se ve Spojených státech používají od dob občanské války, kdy byly umožněny vojákům na frontě. Dodnes jsou nejčastějším způsobem hlasování pro příslušníky ozbrojených sil USA působící v zahraničí.
Korespondenční hlasování je povoleno ve více než 30 státech a nejméně osm států spolu s federálním Distriktem Columbia zavedlo všeobecné korespondenční hlasování. V roce 2024 byly v Oregonu a ve Washingtonu všechny hlasy odevzdány výhradně poštou.
Od voleb v roce 2020, kdy kvůli pandemii covidu dosáhlo korespondenční hlasování rekordní úrovně, ho Trump a někteří další republikáni kritizují s tím, že systém údajně umožňuje volební podvody.
„Volby nikdy nemohou být poctivé, dokud existuje korespondenční hlasování, a všichni to vědí, zvláště demokraté,“ napsal Trump na síti Truth Social v ostrém příspěvku psaném převážně velkými písmeny. „Já a Republikánská strana budeme bojovat ze všech sil, abychom vrátili našim volbám čestnost a integritu. Podvod s korespondenčními lístky a používání hlasovacích strojů, které jsou naprostým a totálním fiaskem, musí skončit hned teď!!!“
Trump se zároveň vyslovil i pro konec používání elektronických hlasovacích strojů, které označil za „velmi nepřesné, nesmírně drahé a vysoce kontroverzní“.
Namísto toho požaduje papírové hlasovací lístky – opatření, které dlouhodobě prosazují odpůrci korespondenčního a elektronického hlasování.
Trump uvedl, že papír s vodoznakem je „přesný a sofistikovaný“, je desetkrát levnější než hlasovací stroje a „po sečtení hlasů nezanechává ŽÁDNÉ POCHYBNOSTI o tom, kdo VOLBY VYHRÁL a kdo PROHRÁL“.
Co říká ústava?
Na síti Truth Social Trump argumentoval, že státy „jsou pouze ‚zástupcem‘ federální vlády při sčítání a záznam hlasů. Musí dělat to, co jim federální vláda, reprezentovaná prezidentem Spojených států, nařídí PRO DOBRO NAŠÍ ZEMĚ.“
Podle odborníků však Trump nemá pravomoc takové změny jednostranně provést.
„Prezident nemá žádnou moc diktovat státům, jak mají vést celostátní volby,“ řekl Epoch Times Rick Pildes, profesor politologie na Newyorské univerzitě.
Podle něj by si takové změny pravděpodobně vyžádaly souhlas Kongresu.
Ústava USA v tzv. volební klauzuli dává státním zákonodárcům široké pravomoci určovat „čas, místo a způsob“ konání voleb do Kongresu, ačkoli Kongres má právo tyto „předpisy stanovit nebo změnit“.
Prezidentské volby se ale řídí jiným postupem. Státy mají historicky široké pravomoci určit, jakým způsobem budou vybírat své volitele do sboru volitelů.
Přestože Kongres schválil několik zákonů, které ovlivnily celostátní volební pravidla – zejména zákon o volebních právech (Voting Rights Act) a zákon o národní registraci voličů (National Voter Registration Act) – státy si tradičně ponechávaly velkou míru samostatnosti, jak své volby spravují.
Podle Pildese má Kongres sice širší pravomoci k regulaci celostátních voleb, ale historicky byl zdrženlivý.
„Kongres tuto pravomoc využíval velmi zřídka, vzhledem k dlouhodobé hlavní roli, kterou hrála státní regulace při organizaci celostátních voleb,“ uvedl.
Skeptický je i profesor politologie Michael Morley z Floridské státní univerzity.
„Volby se řídí především státními zákony,“ napsal Epoch Times v e-mailu, a to „včetně pravidel týkajících se hlasování v nepřítomnosti či korespondenčního hlasování“.
„Kongres má pravomoc regulovat způsob hlasování ve federálních volbách, ale nepřijal žádný zákon zakazující korespondenční hlasování a je krajně nepravděpodobné, že by tak učinil,“ dodal Morley.
Jakékoli zásadní změny by sice mohly projít Sněmovnou reprezentantů ovládanou republikány, ale v Senátu by bylo obtížné překonat hranici 60 hlasů, kterou většina návrhů vyžaduje.
Trump žádá rozsáhlé federální reformy voleb
Trumpovo úsilí o zrušení korespondenčních lístků je jen jedním z několika nedávných kroků Bílého domu týkajících se federálních voleb.
Republikáni v Texasu nedávno na jeho popud prosadili překreslení hranic volebních obvodů, aby zvýšili své zastoupení v Kongresu o pět křesel. Kalifornští zákonodárci na to reagovali snahou posílit pozici demokratů v delegaci do Sněmovny reprezentantů.
Trump rovněž vydal rozsáhlé výkonné nařízení související s volbami.
V nařízení z 25. března uplatnil prezidentské pravomoci k přepracování pravidel týkajících se registrace voličů, vymáhání volebního práva, bezpečnosti elektronických hlasovacích strojů, volebních termínů a zahraničních zásahů do amerických voleb.
Tvrdil, že změny mají chránit hlasování před „podvody, chybami nebo podezřeními“.
Poté, co právní skupiny podaly žalobu s tím, že nařízení překračuje prezidentské pravomoci, dal jim federální soudce částečně za pravdu. Zablokoval uplatnění většiny nařízení, ale ponechal v platnosti opatření, které zpřísňuje termíny pro odevzdání korespondenčních lístků.
Trump se také zasazoval o přijetí zákona SAVE Act, rozsáhlé změny federálního volebního práva. Tento návrh prošel Sněmovnou, ale v Senátu narazil – k jeho schválení by byla nutná podpora demokratických senátorů.
–ete–
