Po odchodu Klause Schwaba ze Světového ekonomického fóra (WEF) přebírají vedení fóra prozatím vysoce postavení představitelé společností BlackRock a Roche. Už nyní však mnohé ukazuje na to, že v roce 2027 převezme otěže Christine Lagardeová.
Světové ekonomické fórum jmenovalo nové prozatímní vedení: Larry Fink, generální ředitel největšího světového správce majetku BlackRock, který spravuje aktiva v hodnotě přes 10 bilionů amerických dolarů, a farmaceutický miliardář André Hoffmann, dědic Roche a člen správní rady švýcarského koncernu, byli povoláni do čela neformální líhně kádrů WEF.
Odchod Klause Schwaba – náhlý konec jedné éry
Dne 21. dubna 2025 Klaus Schwab nečekaně s okamžitou platností odstoupil z funkcí předsedy správní rady a člena boardu. Předtím deník Wall Street Journal zveřejnil závažná obvinění, mimo jiné finanční nesrovnalosti, ovlivňování výzkumných zpráv a osobní obohacování Schwaba a jeho manželky Hilde.
Schwab tato obvinění důrazně odmítl a následně podnikl právní kroky proti anonymním autorům dopisu whistleblowerů. Po čtyřech měsících byly výtky z velké části vyvráceny: pouze některé „menší nesrovnalosti“ u Schwaba a jeho manželky Hilde potvrdilo vyšetřování advokátních kanceláří Homburger (Švýcarsko) a Covington & Burling (USA).
Po Schwabově odchodu byl dočasně jmenován předsedou Peter Brabeck-Letmathe (bývalý generální ředitel Nestlé). Už v srpnu 2025 však na tuto funkci rezignoval – jedním z důvodů bylo, že osobně po několik měsíců pozoroval „toxické pracovní prostředí“ ve WEF, jak citoval Wall Street Journal z jeho rezignačního dopisu. Brabeck-Letmathe, který byl členem kuratoria WEF po dobu 30 let, odstoupil proto, aby umožnil dosažení smírné dohody vedení se Schwabem a ukončil spor. O události informoval deník Epoch Times.
Stažením Klause Schwaba, který před více než 50 lety v roce 1971 založil WEF, možná končí éra, v níž fórum samo sebe chápalo jako jeviště: místo, kde se politika, byznys a věda prezentovaly, propojovaly a rétoricky slaďovaly na společné agendy. Schwabovým charakteristickým znakem byla architektura sítě – nikoli výkon moci přímo, ale přibližování jejích nositelů k sobě navzájem.
Volné jeviště: Larry Fink a André Hoffmann přebírají vedení
Současné jmenování Larryho Finka, generálního ředitele BlackRocku, a André Hoffmanna, dědice Roche a člena správní rady, novými spolupředsedy má symbolický charakter, i když byli ustanoveni pouze prozatímně. Nejsou totiž jen moderátory, ale sami zosobňují ekonomická mocenská centra.
Fink představuje finanční a datovou moc globálního správce aktiv, který prostřednictvím svého analytického systému Aladdin, jakéhosi superpočítače, v reálném čase vyhodnocuje trhy, rizika a investiční rozhodnutí – což mu dává významné postavení vůči státům i firmám. Jako největší správce majetku na světě spravovala společnost, kterou Fink založil, na konci druhého čtvrtletí 2025 aktiva v hodnotě 12,53 bilionu amerických dolarů, jak uvedla Deutsche Finanz Presse Agentur.
Pro srovnání: pouze dvě země na světě – USA a Čína – mají vyšší hrubý domácí produkt (HDP) než tento spravovaný majetek. To znamená, že BlackRock spravuje více kapitálu, než odpovídá ročním hospodářským výkonům mnoha velkých ekonomik.
André Hoffmann, jehož pradědeček založil farmaceutický koncern Roche, naopak zastupuje farmaceutický průmysl. V rozhovoru pro NZZ zdůraznil Hoffmann, nyní místopředseda správní rady švýcarského farmaceutického obra, že „klimatická změna existuje a je způsobena člověkem, to přece není politický názor, ale vědecký fakt“. Podle něj jde o zcela racionální úvahu: „Buď bude budoucnost udržitelná – anebo žádná nebude.“
Ve společné tiskové zprávě oba prozatímní šéfové WEF uvedli, že „potřeba platformy, která propojuje ekonomiku, politiku a občanskou společnost“, nebyla nikdy větší než dnes. Jejich společným cílem je „znovu vytvořit fórum jako nezastupitelnou instituci pro veřejně-soukromou spolupráci“.
Politický vliv
Politický rozměr přitom nelze podceňovat. Schwab nikdy neskrýval, že WEF usiluje o vliv na vlády a ministerstva. Jeho výrok z roku 2017 „What we are very proud of, that we penetrated the cabinets“ (v překladu: „Jsme velmi hrdí na to, že pronikáme do kabinetů“), pronesený při přednášce na Harvardově univerzitě, kdy představoval koncept Young Global Leaders, stále rezonuje v médiích.
Jde o program WEF, jehož cílem je podporovat nadějné mladé lídry z různých zemí a zapojovat je do politického rozhodování. Schwab tehdy zdůraznil, že mnozí členové tohoto programu dnes působí ve vysokých politických funkcích, mezi nimi i kanadský premiér Justin Trudeau. V minulosti byli jeho součástí také Angela Merkelová a Vladimir Putin. Podle vlastních údajů WEF sdružovala tato organizace v roce 2023 už více než 1 400 členů a absolventů ze 120 zemí, z Německa vedle Angely Merkelové také Annalenu Baerbockovou.
Od davoského networkingu ke globální řídicí centrále
Fink a Hoffmann byli už dříve po řadu let členy správní rady Světového ekonomického fóra a nyní vystupují ze stínu na hlavní scénu. S novým vedením v čele se WEF prezentuje také jako řídicí centrum koncentrovaných hospodářských zájmů – zabalených do hesel jako „spolupráce“ a „udržitelnost“.
Bude nyní diskurz více či viditelněji formován těmi, kdo kontrolují kapitál, data a léky? Znamená to pro politiku, že se stane jen následnou schvalovací instancí? Že rozhodnutí, která by měla být projednávána v demokraticky legitimních procesech, jsou předem připravována ve stínu finančních trhů a farmaceutického průmyslu?
Lagardeová jako příští šéfka WEF?
S novým prozatímním duem byl vlastně otevřen prostor pro kandidátku, kterou si přeje Klaus Schwab (87): Christine Lagardeová, jež se od roku 2008 angažuje ve WEF, by mohla za něco málo přes dva roky převzít vedení nadací. V říjnu 2027 končí její mandát prezidentky Evropské centrální banky. Podle informací deníku FAZ získaných z okruhu správní rady WEF nyní vše směřuje k této 69leté Francouzce.
Tím by se do čela fóra dostala kontroverzní osobnost. Lagardeová byla v roce 2016 ve Francii uznána vinnou z nedbalého nakládání s veřejnými prostředky. Soudci dospěli k závěru, že jako tehdejší francouzská ministryně financí jednala z nedbalosti. Soud však neuložil žádný trest – ani finanční sankci, ani trest odnětí svobody, a rozsudek nebyl zapsán do trestního rejstříku. Podle časopisu Spiegel to soudci odůvodnili mimo jiné „osobností“ Lagardeové a jejím „mezinárodním renomé“.
–etg–
