Tým vědců ze Stanfordské univerzity a z několika výzkumných institucí ve Spojených státech zjistil, že neurální implantáty jsou schopné dekódovat interní myšlenky lidí.
Původním deklarovaným záměrem neurálních implantátů je umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a pomáhat v komunikaci osobám s těžkými poruchami řeči. Neurální implantáty používají technologie propojující náš mozek s počítači (anglicky brain-computer interface – zkratka BCI).
Známé jsou například neurální implantáty společnosti Neuralink, kterou vlastní Elon Musk.
Neuralink však zdaleka není jedinou komerční společností, která neurální implantáty vyvíjí.
Podle Marka Váchy, přednosty Ústavu etiky třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy, mělo v roce 2024 implantáty asi 40 lidí na světě.
Výsledky výzkumu týmu amerických vědců ukazují, že kromě vytváření mluvené řeči by neurální implantáty mohly také odposlouchávat vnitřní monolog uživatelů.
Pro komunikaci pomocí BCI by stačila jen vnitřní řeč
BCI technologie jsou schopné přepsat řeč pomocí malých elektrodových svazků, které monitorují aktivity v motorické kůře mozku. K dekódování ale vyžadují aktivní snahu osob o komunikaci, to znamená různé jejich signály a posunky. Komunikace je proto často zpomalená a pro uživatele s implantátem frustrující kvůli značným prodlevám mezi myšlenkou a jejím vyjádřením.
„Zaznamenáváme signály, když se pokoušejí mluvit, a překládáme tyto nervové signály do slov, která se snaží říct,“popsala BCI technologie členka týmu Erin Kunzová pro mediální dům NPR.
Ve snaze překonat toto omezení se tým rozhodl prozkoumat, jestli by bylo možné dekódovat mozkové signály řeči bez toho, aby se osoba musela do mluvené řeči zapojit. A tedy, zda by stačilo, aby osoba o určitém slovu či větě jen přemýšlela.
Tým vědců zjistil, že interní řeč generuje v motorické mozkové kůře podobné, i když slabší signály. A různé její aspekty mohou být dekódovány i v intervalech, kdy se osoby na vnitřní řeč nezaměřují.
„Byli jsme schopni dekódovat věty s přesností až 74 % ze slovní zásoby o 125 000 slovech,“ uvedla Kunzová.
Neurální implantáty přepisující mozkové signály interní řeči by tak podle týmu vědců mohly produkovat syntetizovanou řeč rychleji a s menším úsilím.
Možné zneužití technologií BCI
„Pokud je interní řeč dosti podobná tomu, když se snažíme mluvit, mohla by neúmyslně uniknout, když někdo používá BCI?“ klade si řečnickou otázku Kunzová.
Tým vědců se snažil implementovat různé strategie, aby ochránil soukromí BCI uživatelů před možným zneužitím. Nicméně tato ochrana fungovala jen částečně nebo limitovala samotné vytváření řeči.
Nita Farahanyová z Duke University, autorka knihy Bitva o váš mozek, pro NPR řekla, že nové technologie, dekódující interní hlas lidí, jsou „znepokojivé.“ Varuje například, že společnosti jako Apple, Amazon, Google a Meta by se mohly s takovou technologií v budoucnu dozvědět, co se děje v mysli spotřebitelů bez toho, aby o tom spotřebitelé věděli.
„Čím více budeme tlačit na další výzkum, tím více se naše mozky stanou transparentními,“ řekla Farahanyová.
