Všechny státy Severoatlantické aliance letos vynaloží na armádu a obranu dvě procenta a více hrubého domácího produktu. NATO to dnes uvedlo v tiskovém prohlášení. Od roku 2023 každoročně tyto výdaje výrazně rostou. Podle metodiky NATO budou české obranné výdaje činit přesně dvě procenta HDP, a budou tak mezi nejnižšími v alianci.
Některé země, jako například Španělsko, dosáhnou dvouprocentního cíle, který aliance odsouhlasila v roce 2014, poprvé. Největší výdaje na obranu bude mít letos v NATO podle odhadu Polsko, kde by měly dosáhnout 4,48 procenta HDP. Rovná dvě procenta HDP vynaloží na obranu podle dokumentu sedm členských států. Vedle České republiky to budou také Lucembursko, Belgie, Portugalsko, Severní Makedonie, Španělsko a Německo.
NATO upozorňuje, že odhady výdajů na obranu se mohou lišit podle různých institucí a použité metodiky. Pro svůj odhad Severoatlantická aliance použila přepočet do stálých cen za rok 2021, což omezuje dopady inflace. To ovlivňuje i český údaj. Ačkoliv v běžných cenách české výdaje na obranu porostou, v těch stálých lehce klesnou.
Od roku 2023 výdaje na obranu obecně výrazně rostou. Odhad pro letošní rok předpovídá reálný nárůst o skoro 16 procent, v loňském roce pak bylo navýšení o 18,6 procenta.
Snižuje se také váha Spojených států na celkových výdajích na obranu v NATO. V roce 2014 USA představovaly zhruba 73 procent všech výdajů, letos by to mělo činit zhruba 60 procent.
Na letošním summitu Severoatlantická aliance odsouhlasila cíl vynakládat na armádu a zbraně do roku 2035 3,5 procenta HDP ročně a další 1,5 procenta HDP ročně na jiné aktivity obranného charakteru. Stalo se tak po nátlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého Spojené státy nadměrně přispívají do kolektivní obrany NATO. Letos podle odhadu NATO Spojené státy utratí za tyto aktivity 3,22 procenta HDP.
