Nové poznatky mají ženám pomoci lépe se rozhodovat o načasování hormonální substituční terapie.
Jana Vinogradova chtěla zjistit, co se děje s kostmi žen, které vysadí hormonální substituční terapii (HST) – běžný postup, když pacientky už nemají návaly horka nebo přestanou lék užívat z jiných důvodů.
Matematička a specialistka na HST z Univerzity v Nottinghamu se k analýze dat z primární péče inspirovala poté, co jí přítelkyně řekla, že plánuje HST nasadit. Přítelkyně neměla návaly ani jiné příznaky, ale přesvědčily ji důkazy, že u žen po menopauze, které HST užívají, jsou kosti pevnější.
Podle studie zveřejněné v odborném časopise The Lancet Healthy Longevity odhalila analýza britských zdravotních záznamů z období 25 let trhlinu v dosavadním příběhu o HST a pevnosti kostí. Ukázalo se, že ženy, které užívaly HST méně než pět let, mají vyšší riziko zlomenin než ty, které ji nikdy neužívaly.
„Může to být tím, že kosti jsou po vysazení zmatené, musí se znovu zotavit a obnovit svou funkci,“ řekla Vinogradova deníku Epoch Times. „Může to být účinek samotného vysazení.“
V kontextu dalších důsledků HST a poznatků o zdraví kostí žen může tento nový objev pomoci ženám uváženěji zvažovat možnosti léčby a lépe chránit své kosti před účinky hormonů.
Riziko nejprve stoupá, později klesá
Vinogradova a její tým porovnali dlouhodobá data od 648 747 pacientek se zlomeninami s údaji 2 357 125 žen bez zlomenin.
U žen, které užívaly HST méně než pět let, činilo zvýšené riziko zlomenin 14 případů na 10 000 žen ročně. U žen, které užívaly HST déle než pět let, bylo navýšení jen pět případů na 10 000 žen ročně ve srovnání s těmi, které HST nikdy neužívaly.
Riziko zlomenin se však u žen, které podstoupily krátkodobou kombinovanou terapii estrogenem a progesteronem, deset let po vysazení obrátilo. Podle odhadů pak docházelo ke třem zlomeninám méně na 10 000 žen ročně u těch, které HST užívaly méně než pět let, a ke 13 zlomeninám méně u těch, které ji užívaly déle než pět let.
„Musíme mít na paměti, že jde o observační studii a přesný mechanismus neznáme, ale vidíme, že ženám, které terapii vysadily, se riziko zlomenin mění,“ vysvětlila Vinogradova. „Je potřeba další výzkum, abychom zjistili, co se v kostech děje.“
Dodala, že zvýšené riziko po krátkodobé terapii lze zmírnit, pokud ženy začnou a ukončí HST v mladším věku, kdy je celkové riziko nižší. Například žena, která začne s HST v 50 letech a skončí v 55, bude mít menší riziko než žena, která začne v 60 a skončí v 65.
Zdravotní stav účastnic
Ukázalo se, že ženy, které HST neužívaly, méně často kouřily nebo pily alkohol. Informace o jejich stravě či pohybové aktivitě – tedy dvou faktorech ovlivňujících hustotu kostí – však nebyly dostupné.
Vinogradova upozorňuje, že ženy s výraznými menopauzálními příznaky mívají zároveň horší zdraví kostí a také častěji trpí chronickými nemocemi či osteoporózou a užívají léky nebo doplňky na podporu kostí než ženy v kontrolní skupině.
„U zdravějších žen mohl být přechod menopauzou snazší, takže terapii nepotřebovaly,“ podotýká.
Přestože její studie tento faktor nezahrnuje, jiné důkazy ukazují, že cvičení podporuje růst kostní hmoty a může také zmírnit návaly horka.
Podle metaanalýzy zveřejněné v časopise Osteoporosis International ženy, které cvičily, měly statisticky významné přírůstky kostní hmoty bez ohledu na výchozí stav, menopauzální status či formu cvičení.
Jedna klinická studie porovnávala 29 žen po menopauze s nočním pocením, které absolvovaly 15týdenní silový trénink, s kontrolní skupinou 29 žen po menopauze s nočním pocením, které svou aktivitu nezvýšily. Výsledky zveřejněné v časopise Maturitas ukázaly, že u cvičící skupiny výrazně ubylo středně silných a silných návalů.
Znalost hustoty kostí
Podle Vinogradové by ženy po vysazení HST měly zvážit vyšetření hustoty kostí nebo screening osteoporózy, a to v prvním roce – bez ohledu na to, zda braly HST krátce, či dlouhodobě.
Nejběžnější metodou je tzv. DXA (dual-energy x-ray absorptiometry), tedy denzitometrie, která měří pevnost kostí v oblasti kyčle, krčku stehenní kosti a bederní páteře pomocí nízké dávky rentgenového záření.
„Určitě bych šla k lékaři a nechala si zkontrolovat, zda jsou moje kosti v pořádku, nebo zda je potřeba s tím něco dělat,“ uvádí.
Podle doporučení americké Preventivní služby (U.S. Preventive Services Task Force) by ženy od 65 let měly screening absolvovat vždy. Ženy mladší, které jsou po menopauze a mají vysoké riziko zlomenin, by měly být vyšetřeny také. Rizikovými faktory jsou například rodinná anamnéza osteoporózy, kouření a nadměrná konzumace alkoholu. HST se v těchto doporučeních nezmiňuje – naopak užívání kortikosteroidů a inzulinu je uvedeno jako faktor zvyšující riziko osteoporózy.
Rozhodování o HST
Praktická lékařka a specialistka na integrativní medicínu Cammy Bentonová sdělila pro Epoch Times, že je třeba mít na paměti zvýšené riziko zlomenin při krátkodobém užívání HST. Přesto podle ní výhody hormonální terapie u většiny žen – včetně ní samotné – převažují. Sama užívá estrogenovou náplast v kombinaci s perorálním progesteronem.
„Budu ji nosit, protože lépe spím, jasněji myslím, cítím se silnější a šťastnější. Přijímám to riziko zlomenin a budu náplast nosit do konce života,“ podotkla.
Dodala, že HST nepředepisuje každé pacientce v perimenopauze. Často doporučuje vyzkoušet nejprve jiné možnosti, například ploštičník hroznatý (Actaea racemosa), macu (Lepidium meyenii) nebo akupunkturu. Některým pacientkám pomohlo omezit cukr a začít meditovat, aby se zbavily návalů.
„Každá žena je jiná,“ vysvětluje Bentonová. „Ženy bez menopauzálních příznaků mohou při HST pociťovat zhoršení.
„Někteří lidé jsou prostě přirozeně v rovnováze,“ zmiňuje. „Nenasadila bych hormonální terapii jen tak komukoli, jen kvůli omlazení.“
Vinogradova přirovnává HST k analgetikům, která mají nežádoucí účinky, ale v určité fázi mohou být nezbytná.
„Stejně tak by se mělo přistupovat k menopauzální terapii,“ zdůrazňuje. „Je to lék na zmírnění příznaků a má vedlejší účinky. Raději bych nechala tělo, aby si to vyřešilo samo. Ale pokud žena stále silně trpí menopauzou, proč by měla dál trpět?“
Další rizika HST
Aby pomohla ženám i lékařům činit informovaná rozhodnutí, publikovala Vinogradova také studie, které zasazují rizika HST do souvislostí s rakovinou prsu, krevními sraženinami a demencí.
Problematika je složitá – roli hraje věk i typ HST, což vede k celé řadě různých výsledků. Zde je však stručný přehled těchto studií:
- HST může zvýšit riziko rakoviny prsu.
- U žen užívajících perorální HST bylo riziko krevních sraženin výrazně vyšší. Transdermální (přeskožní) HST riziko nezvyšovala. Estradiol měl nižší riziko než konjugované koňské estrogeny, a to jak u monoterapie, tak u kombinovaných přípravků.
- Ženy užívající pouze estrogen déle než 10 let měly nižší riziko rozvoje demence. Ženy, které užívaly kombinovanou estrogen-progestogenovou terapii pět let a více, měly naopak vyšší riziko Alzheimerovy choroby.
„Hlavní poselství je: starejte se o sebe,“ povzbuzuje Vinogradova. „Pokud to zvládnete bez terapie, nechte tělo, ať si s tím poradí přirozeně. Pokud musíte brát lék, berte ho, ale vysaďte ho co nejdříve a hlídejte si zdraví, protože jste byli vystaveni působení léku po delší dobu.“
–ete–
