Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás. Komise rovněž pozastavuje svou bilaterální podporu Izraeli, s výjimkou podpory občanské společnosti a památníku Jad Vašem. Pro velkou část těchto opatření potřebuje unijní exekutiva ještě souhlas Rady EU, tedy členských států, kde ale zatím nemá potřebnou většinu.
„Chci říct jednu věc jasně, cílem není potrestat Izrael, cílem je zlepšit humanitární situaci v Gaze,“ prohlásila na dnešní tiskové konferenci v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Všechny členské státy se shodly, že situace v Gaze je neudržitelná, musíme zajistit konec utrpení a propuštění všech rukojmí,“ dodala.
Sankční balíček se týká izraelských ministrů financí Becalela Smotriče a národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, které EU obviňuje z opakovaného podněcování násilí a nenávisti vůči Palestincům. Dále chce komise uvalit sankce vůči několika extremistům z řad židovských osadníků a rovněž i osadnickým organizacím. Sankce ale mají být uvaleny i na deset vysoce postavených členů Hamásu, kteří žijí jak v Pásmu Gazy, tak na okupovaném Západním břehu Jordánu, ale i v některých dalších zemích.
Pro schválení sankcí je potřeba dosáhnout mezi členskými státy jednomyslnosti. Izrael má mezi státy EU několik velkých spojenců, patří mezi ně Itálie, Německo, Rakousko, Česko, Maďarsko či Rakousko. Podle zdrojů ČTK by nicméně Česko případně podpořilo sankce na osadníky, jestliže budou přijaty i sankce na členy Hamásu. Maďarsko nicméně podle všeho odmítá i přijetí těchto sankcí. S omezeními vůči ministrům Praha nesouhlasí.
Druhá část opatření se týká obchodu, konkrétně pozastavení určitých obchodních ustanovení v asociační dohodě mezi EU a Izraelem. Evropská unie je největším obchodním partnerem Izraele, obchod mezi EU a Izraelem v roce 2024 činil 42,6 miliardy eur a z toho 37 procent objemu obchodu je v takzvaném preferenčním zacházení. Znamená to, že se na toto zboží uplatňují nižší cla a tento režim by se nyní měl změnit. Jde zejména o zemědělské produkty, ovoce a zeleninu, na které by měla být uvalena vyšší cla.
Pro schválení těchto opatření je potřeba souhlas kvalifikované většiny členských států, což znamená, že alespoň jedna z větších zemí – Německo či Itálie – budou muset návrh podpořit. Zatím podle zdrojů ČTK tato podpora v Radě EU není a minimálně osm zemí, včetně Česka, s pozastavením některých částí asociační dohody nesouhlasí s tím, že je potřeba nechat otevřené komunikační kanály s Izraelem.
