Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský by měl opustit aktivní zálohy české armády, kam vstoupil v roce 2019. Rozhodl o tom dnes Krajský soud v Hradci Králové, když zamítl žalobu směřující proti rozhodnutí ředitele hradeckého vojenského velitelství o vyřazení europoslance z aktivní zálohy. ČTK to řekla mluvčí soudu Kateřina Jarkovská. Zákon o službě vojáků v záloze a zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování poslancům Evropského parlamentu takovou službu nedovoluje.
Zdechovský, který má trvalé bydliště v Hradci Králové a spadá pod hradecké krajské velitelství, s rozhodnutím soudu nesouhlasí.
„Krajský soud dnes zamítl žalobu proti rozhodnutí odvolacího správního úřadu, tedy ředitele Sekce plánování schopností ministerstva obrany,“ řekla ČTK Jarkovská.
Loni v srpnu vydal ředitel Krajského vojenského velitelství Hradec Králové rozhodnutí o vyřazení Zdechovského z aktivní zálohy, kterým současně rozhodl o jeho zařazení do evidence vojáků v záloze. Proti tomuto rozhodnutí podal Zdechovský odvolání, které následně ředitel Sekce plánování schopností ministerstva obrany zamítl a rozhodnutí Krajského vojenského velitelství Hradec Králové bylo potvrzeno.
Možnosti zvrácení verdiktu
Proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví nelze podat odvolání jako v jiných typech řízení. Podle Jarkovské však existuje možnost podat kasační stížnost proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu a podává se přímo k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud může rozhodnutí krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k novému projednání, nebo stížnost zamítnout.
Zdechovský, který je europoslancem od roku 2014, své zapojení do aktivní zálohy v minulosti opakovaně zdůrazňoval a upozorňoval na prospěšnost aktivních záloh. „Rozhodnutí zatím nemám k dispozici, proto se těším na jeho odůvodnění,“ sdělil dnes dopoledne ČTK.
Své vyloučení z aktivních záloh však považuje za skandální a politicky motivované. „Je zcela zřejmé, že se jedná o ‚lex Zdechovský‘, tedy cílený zásah proti jednomu konkrétnímu člověku. Tento postup je v přímém rozporu s principy právního státu a rovnosti před zákonem,“ sdělil ČTK Zdechovský. Zároveň očekává, že se krajský soud vypořádá s otázkou, proč v ČR nesmí europoslanec sloužit své vlasti, zatímco v jiných zemích EU je to běžnou a prestižní záležitostí.
Společně s právníky Zdechovský připravuje kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Jde o mnohem víc než o moje osobní zapojení v aktivní záloze. Jde o to, zda si stát může svévolně vylučovat občany, kteří chtějí sloužit vlasti a připravovat se na její obranu v případě ohrožení,“ sdělil ČTK Zdechovský.
K začátku loňského roku čítal resort obrany 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh (AZ). V armádě je asi 24 000 vojáků. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníků aktivní zálohy.
Aktivní zálohy Armády ČR je forma dobrovolného převzetí branné povinnosti, kdy občané s běžným civilním zaměstnáním absolvují vojenská cvičení a když je potřeba, jsou povoláváni k doplnění ozbrojených sil.
