Největší důvěru občanů mají v Česku podobně jako v minulosti hasiči, jejichž sboru důvěřuje 93 procent občanů. Důvěru zhruba tří čtvrtin lidí mají také policie a armáda podobně jako Česká národní banka (ČNB) či místní samosprávy. Naopak nejmenší důvěru měli v průzkumu, který provedla agentura STEM na vzorku 1022 respondentů, členové vlády, ale také Sněmovna, Senát či Evropská unie. Agentura to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Hasičský záchranný sbor podle STEM potvrdil svou dlouhodobě unikátní pozici, když mu důvěřuje téměř celá veřejnost. Vyšší míru důvěry mají ale i další bezpečnostní složky. Míra důvěry v Policii ČR a Armádu ČR se v posledních deseti letech stabilně pohybovala kolem 70 procent. V aktuálním průzkumu posílily, u policie pak podpora 79 procent respondentů znamená nové maximum v dlouhodobé časové řadě od roku 1994.
Přístup k různým institucím je v poslední době podle STEM podmíněný politickými postoji a preferencemi. Například armáda má jednoznačnou důvěru voličů vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a opozičních Pirátů, a to na úrovni devíti desetin. Naopak u příznivců hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) je to 49 procent, u voličů Stačilo! 72 procent a u stoupenců ANO 70 procent.
Mezi důvěryhodné instituce se v průzkumu stabilně řadí i ČNB. „Centrální banka obnovuje svou důvěryhodnost po propadu spojeném s ekonomickou krizí a vysokou inflací v letech 2022 až 2023 a nyní má důvěru u tříčtvrtinové většiny veřejnosti napříč politickým spektrem,“ uvedla analytička STEM Jitka Uhrová.
V případě Ústavního soudu je míra důvěry na úrovni dvou třetin a je výrazně politicky podmíněná. Soudu důvěřuje 93 procent příznivců Spolu, zatímco voličů SPD 41 procent. Agentura upozornila, že názory sbírala ještě před středečním verdiktem soudu, který odmítl stížnosti týkající se takzvaných nepřiznaných koalic SPD a Stačilo! a jejich účasti v říjnových sněmovních volbách.
Poměrně nízkou důvěru dlouhodobě mají politické instituce. Vládě určitě či spíše důvěřuje celkem čtvrtina lidí, Sněmovně necelá třetina a Senátu 39 procent lidí. I jim častěji důvěřují stoupenci Spolu, STAN a Pirátů. Jinou pozici má prezident, kterému důvěřuje 57 procent respondentů. „Kromě jednoznačné důvěry mezi příznivci Spolu, STAN a Pirátů na úrovni 90 procent má prezident důvěru také části lidí podporujících opozici, konkrétně mezi stoupenci hnutí ANO prezidentovi důvěřuje 40 procent,“ uvedla Uhrová.
V případě mezinárodních institucí je důvěra podle STEM poměrně stabilní. Od letošního jara si mírně polepšily Evropská unie (EU), Severoatlantická aliance (NATO) i Organizace spojených národů (OSN). Alianci důvěřují tři pětiny Čechů, OSN polovina a unii přes dvě pětiny lidí. „Z dlouhodobého pohledu je patrná poměrně stabilní míra důvěry v NATO, zatímco EU čelila většímu poklesu důvěry, především v souvislosti s ekonomickou a migrační krizí,“ uvedla agentura.
