Kavárna, která si vysloužila titul nejkrásnější na světě, je dechberoucím dílem eklektické architektury. Nejde však jen o vizuální krásu – tento ikonický maďarský skvost v Budapešti uchovává mezi svými zdobenými zdmi téměř 130 let bohaté a pestré historie.
Kavárna vznikla roku 1894 jako součást velkolepého stavebního projektu. Budova New York Palace byla postavena v centru města pro maďarskou pobočku New York Insurance Company. Navržena v honosném stylu italské renesance, pyšní se oslnivou výzdobou, která zákazníky přenáší do světa přepychu.
Uvnitř New York Palace ohromovaly první návštěvníky kavárny New York Café vysoké stropy zdobené freskami a třpytivými benátskými lustry, vinuté mramorové sloupy a pozlacená zábradlí. Rychle se stala centrem budapešťské tvůrčí scény. Spisovatelé, umělci a básníci sem přicházeli odpočívat, setkávat se, přemýšlet i tvořit. Mnohá slavná literární díla vznikla právě díky inspirativní atmosféře a okolí kavárny.
Nebylo to místo jen pro slavné a úspěšné. V tomto velkolepém prostoru se mísili všemožní umělci, spisovatelé, herci i hudebníci s významnými literáty a vyšší společností. Podle serveru Daily News Hungary si mnozí básníci a spisovatelé tehdy nemohli dovolit běžné menu, a tak kavárna přišla s talířem zvaným „malá literární“ – jednoduchým, levným výběrem šunky, salámu a sýra, který se často podával zdarma.
Jedním z věrných hostů byl spisovatel Jenő Heltai, který popsal tehdejší atmosféru:
„V okázalém New Yorku vám vyčistili boty, vyžehlili šaty, oholili a ostříhali vás i pozdě večer. Kavárna byla dílnou, psacím stolem i noclehárnou v těžších dobách, protože jste tam mohli zůstat až do úsvitu.
„Přes všechnu svou eleganci to byla demokratická kavárna. Jejímu kouzlu nikdo neodolal. Uvnitř se každý znal s každým. Číšník vás obsloužil okamžitě, aniž byste museli objednávat.“
Ti, kdo chtěli psát, dostávali tzv. „kutyanyelv“ – doslova „psí jazyk“: úzký pruh papíru, kalamář a šálek černé kávy. Podle legendy byla tato tradice ukončena teprve poté, co slavný spisovatel Karinthy vylil inkoust na jeden z plyšových gaučů.
Pozorní číšníci dokonce rozdávali kocovinou zmoženým umělcům aspiriny. Hlavní číšník Gyula Reisz si s pravidelnými hosty vytvořil pevné vztahy.
V pozdějších letech se láskyplný vztah k tvůrčí klientele projevil i u další postavy. Irénke Rózsáné, která pečovala o čistotu toalet, nikdy neúčtovala redaktorům svého oblíbeného časopisu poplatek za jejich užívání. Na oplátku dostávala nejnovější číslo Nyugat („Západ“).
Na počátku 20. století už byla kavárna New York pevně zakotvena jako literární kavárna Budapešti. Toto zlaté období trvalo celé 20. a 30. roky, než byla secesní budova na městském bulváru během druhé světové války bohužel poškozena. Osud se obrátil: prostory posloužily k prodeji koňského masa a melasy.
Po válce se do budovy nastěhoval obchod se sportovními potřebami a cestovní kancelář. Teprve v 50. letech se opět proměnila v kavárnu. Po změně režimu v roce 1989 se vedly diskuse, čím by se měl tento krásný objekt stát – uvažovalo se o kulturním centru či sídle Národního divadla. Po letech nejasného osudu ho nakonec koupila italská luxusní hotelová skupina a začaly práce na jeho obnově do původní nádhery.
Dnes, 129 let po svém otevření, jsou budova New York Palace a kavárna New York Café velkým lákadlem pro obyvatele i návštěvníky Budapešti. Pobyt na této slavné adrese se často přirovnává k hodování v paláci. Atmosféru dotváří pianista a smyčcové kvarteto a literární akce připomínají její historii.
Na přelomu století byly v Budapešti stovky kaváren, ale žádná se nevyrovnala New Yorku. Maďarská tradice dokonce vypráví, že spisovatel Ferenc Molnár a jeho přátelé kdysi hodili klíč od kavárny do Dunaje, aby její dveře zůstaly navždy otevřené.
Svůj příběh nám můžete zaslat na adresu namety@epochtimes.cz a denní dávku inspirace získáte přihlášením k newsletteru na epochtimes.cz/newsletter.
–ete–
