Dvě stovky delegátů reprezentujících členskou základnu Agrární komory ČR, největší zemědělské nevládní organizace v Česku, vyzvalo na 34. sněmu mimo jiné k odmítnutí či „zásadní revizi“ pravidel pro vykazování emisí v nefinančním ESG reportingu či evropském nařízení proti odlesňování EUDR.
Delegáti kritizují související byrokratickou zátěž, „kterou politici na národní i evropské úrovni opakovaně slibují snížit, a neděje se tak“.
Co je nefinanční ESG reporting
Jedná se o vykazování emisí skleníkových plynů tvořených vytápěním, odběrem elektřiny nebo například dopravou. Kromě čísel se vyplňují i metody výpočtu, zdroje dat (faktury, měřiče, reporty dodavatelů) a případné poznámky k odchylkám.
Čas potřebný k vyplnění závisí na velikosti firmy. Malá firma (do 50 zaměstnanců): 1–2 dny, pokud data nejsou centralizovaná. Střední firma (50–500 zaměstnanců): 1–2 týdny, potřeba sběru dat z různých oddělení. Velká firma (500+ zaměstnanců, více závodů): 1–2 měsíce, často s podporou ESG softwaru a interních auditorů. Většina firem reportuje emisní data jednou ročně.
Členové Agrární komory produkují více než 80 % veškerých komodit a obhospodařují více než 1,4 milionů hektarů zemědělské půdy a 1,32 milionů hektarů lesní půdy. Se svými požadavky se snaží seznámit všechny kandidující politické celky a doufají ve zlepšení situace.
„Rádi bychom věřili, že příští vláda, ať už bude vypadat jakkoliv, s námi bude spolupracovat lépe než ta končící. Samozřejmě hodně o tom napoví výsledek parlamentních voleb v říjnu a následná jednání k sestavení vlády a obsazení pro nás zásadních resortů,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Povinné vykazování emisí uhlíku je součástí celé řady zelených opatření, která se valí na zemědělce.
Agrární komora společně s dalšími nevládními zemědělskými a potravinářskými organizacemi vytvořili Společnou iniciativu 2025+, ve které shrnují „priority, na něž je nezbytné se zaměřit a o nichž dlouhodobě jednáme s politickými stranami, které mají potenciál se do Sněmovny dostat“, sdělil Doležal.
Situace v zemědělství, zejména v rostlinné výrobě, se podle členů komory oproti roku 2024 „nadále zhoršuje a v některých případech již ohrožuje jejich existenci“.
Problematika ESG reportingu a EUDR podle komory
ESG reporting
„Povinné vykazování emisí uhlíku je součástí celé řady zelených opatření, která se valí na zemědělce,“ sdělila deníku Epoch Times tisková mluvčí Agrární komory České republiky Barbora Pánková. „Sledovat kondici krajiny a půdy a zachovat je v co nejlepším stavu pro další generace je určitě správně a zemědělci si to uvědomují jako jedni z prvních, protože na tom závisí jejich živobytí. Rozhodně si ale nemyslíme, že by k dosažení tohoto cíle pomohlo vyplňování stohů papírů, což zemědělce stojí čas i peníze.“
Rozhodně si nemyslíme, že by k zachování krajiny a půdy v co nejlepším stavu pro další generace pomohlo vyplňování stohů papírů, což zemědělce stojí čas i peníze.
— Barbora Pánková, tisková mluvčí Agrární komory
Zemědělci podle Pánkové dodávají komodity pro výrobu potravin zpracovatelům a ti zase dodávají obchodním řetězcům, což znamená, že „pro získání údajů o uhlíkové stopě jsou potřeba informace od všech článků dodavatelsko-odběratelského řetězce“.
I pokud bude povinnost mířit jenom na velké podniky, budou se podle Pánkové muset „zapojit stejně všichni“, a proto povinný nefinanční ESG reporting Agrární komora „jednoznačně odmítá“.
„V době, kdy Spojené státy zavádějí protekcionistická opatření vůči vlastnímu trhu, by naši politici měli přemýšlet spíše o tom, jak evropský trh posílit, a ne ho nadále oslabovat,“ dodala tisková mluvčí pro Epoch Times.
Nařízení proti odlesňování EUDR
„Evropské nařízení má zabránit odlesňování nebo znehodnocování lesů, které je v některých částech světa spojeno s produkcí komodit jako dřevo, skot, kakao, káva, sója nebo palmový olej,“ vysvětluje Pánková. „Původně mělo nařízení platit od konce roku 2024, ale Evropská komise navrhla posunutí platnosti o rok a nyní došlo k dalšímu odkladu kvůli obavám ohledně funkčnosti systému.“
Nové povinnosti mají platit „prakticky pro všechny, kteří některou z vyjmenovaných komodit uvádějí na trh nebo jsou součástí výrobního řetězce“.
Nové nařízení bude představovat zátěž pro všechny články v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály od zemědělců, přes zpracovatele až po obchodníky a hrozí, že se zvýšené náklady promítnou i do koncových cen zboží pro zákazníky.
— Barbora Pánková, tisková mluvčí Agrární komory
Jak mluvčí uvádí, nařízení bude vyžadovat provádění takzvaného systému náležité péče, což zahrnuje sběr geolokačních údajů a sledovatelnosti klíčových produktů, s čímž je spojena obsáhlá vykazovací agenda.
„Vzhledem k tomu, že Česko bylo zařazeno do kategorie zemí s nejnižším rizikem, nevidíme důvod, proč by se nařízení mělo vztahovat i na české dodavatele,“ uvedla Pánková. „Vyzvali jsme proto vládu, aby iniciovala revizi evropského nařízení proti odlesňování nebo apelovala na jeho odmítnutí.“
Komora je pro zřízení kategorie zemí pro monitoring odlesňování s nulovým či zanedbatelným rizikem, „kam by patřila i Česká republika, kde naopak dochází k zalesňování“.
„Nové nařízení bude představovat zátěž pro všechny články v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály od zemědělců, přes zpracovatele až po obchodníky a hrozí, že se zvýšené náklady promítnou i do koncových cen zboží pro zákazníky,“ vysvětluje tisková mluvčí.
Čeští zemědělci se podle ní už nyní potýkají s nízkými výkupními cenami, které „často nestačí ani na pokrytí už tak rostoucích nákladů“.
