Zatímco genetické inženýrství v zemědělství se široce využívá v Jižní i Severní Americe, v Evropě podléhá přísným pravidlům a spotřebitelé vnímají geneticky modifikované (GMO) potraviny negativně. Nyní však probíhá bitva mezi dvěma tábory o to, zda tato pravidla v EU uvolnit a umožnit, aby GMO potraviny nemusely být označovány, pokud splní určitá kritéria.
Na straně jedné stojí část vědecké komunity a zemědělci, kteří prosazují, aby nové, přesné techniky genetické mutace byly povoleny k „přeprogramování“ rostlin. Na straně druhé stojí další část vědců, ekologičtí farmáři, enviromentální organizace nebo včelaři, kteří trvají na tom, aby plodiny a další organismy vzniklé pomocí nových technik, jakož i potraviny z nich, byly nadále označovány jako GMO.
Jádro sporu – nové techniky genetického inženýrství
V jádru sporu stojí tzv. nové genomové techniky (NGT). Na rozdíl od klasického GMO, kde se vkládá do organismu cizí DNA, jde o metodu, kdy vědci upravují DNA daného organismu. Genetické inženýrství používané u NGT zahrnuje mutagenezi (specifické změny v DNA bez přidávání cizích genů), cisgenesi (zavedení celého genu ze stejného nebo geneticky kompatibilního druhu bez cizích sekvencí) a intragenezi (přeskládání částí genů k vytvoření nových kombinací).
Nejznámější technikou NGT je CRISPR. Technologie objevená v roce 2012 vznikla adaptací přirozeného obranného systému bakterií proti virům. Skládá se z řídící RNA a enzymu Cas9, které společně umožňují vědcům přesně „stříhat“ a upravovat specifické sekvence DNA v genomech živých organismů. Mohou díky němu například vypnout určitý gen v DNA a tak změnit barvu nebo učinit plodinu odolnou vůči některým škůdcům.
„Je to prostě nová technika pro editaci nebo manipulaci genomu živých bytostí. Lze ji použít jak na rostlinách, tak v jakékoliv buňce, včetně jakéhokoliv zvířete,“ vysvětlil pro španělskou edici Epoch Times Diego Bárcenas, biolog z neziskové organizace Ecologistas en Acción (Ekologové v akci).
DNA popisuje jako jakousi abecedu, kde písmena mohou tvořit různá slova a významy v závislosti na jejich pořadí, což se projevuje v různých genetických vlastnostech rostlin: velikost, barva, odolnost atd. „Když mluvíme o editaci genomu, jde o to, dostat se do jádra buňky a hledat v miliardách písmen to písmeno, které chcete, a které má nějakou funkci, kterou chcete změnit. To, co chceme, je nějakým způsobem změnit pořadí těchto písmen“ popsal.
Až do objevu CRISPR probíhaly editace DNA za pomocí ozařování nebo chemických látek, což vedlo k velkému množství náhodných mutací. Než se našla ta správná sada vlastností, museli vědci prohledat a editovat miliony buněk. „Šlo o to způsobit spoustu mutací a mezi těmi mnoha mutanty najít to, co jste hledali,“ podotkl Bárcenas.
NGT vs. GMO
Nové genomické techniky (NGT) se liší od geneticky modifikovaných organismů (GMO) v tom, že používají jinou metodu úpravy DNA.
GMO vzniká vložením cizí DNA do genomu. Vytvoří tak organismus s genetickým materiálem, který by se v přírodě v daném druhu nevyskytoval.
NGT používá nové, přesné techniky genetické úpravy, kdy se do organismu nevkládá cizí DNA, ale pracuje se s genomem daného organismu, který se podle potřeb pozměňuje. Jsou tedy podobné klasickému šlechtění.
Technologie CRISPR tyto pracné a zdlouhavé procesy naprosto změnila. Místo náhodného editování umožňuje přesně zacílit a vystřihnout oblasti, které je třeba upravit – zvětšit velikost kukuřice, zlepšit odolnost plodin vůči suchu nebo škůdcům či změnit barvu.
Podle Bárcenase však stále ještě zůstává mnoho věcí v DNA, které jsou pro vědce záhadou. „Jsou věci, o kterých víme, jak fungují, ale je mnoho věcí, které jsou stále velkou neznámou. Například existují oblasti DNA, kde víme jen to, že si vyměňují DNA, ale nevíme, k čemu to slouží. Nazývají to ,odpadní DNA‘, protože prostě nevíme, k čemu to je, ale pravděpodobně to má funkci, kterou jsme ještě neobjevili,“ poznamenal.
Dohoda o zmírnění podmínek možná ještě letos
Evropská komise již několik let tlačí na uvolnění pravidel pro použití nových genomových technik. V červenci 2023 navrhla osvobodit většinu rostlin vytvořených pomocí NGT od předpisů EU týkajících se GMO.
Návrh hovoří o zavedení dvou kategorií geneticky upravených rostlin. Volnější kategorie NGT1 by umožňovala maximálně 20 genetických mutací a má mít mírnější pravidla – takto upravené rostliny by již nemusely procházet posouzením rizik, nemusely by se označovat jako GMO a zmizel by i požadavek na dohledatelnost. Takto geneticky modifikovaná semena by pouze nesla označení NGT1. Druhá kategorie NGT2 by se řídila stejnými předpisy jako klasické GMO.
V březnu 2025 byla Česká republika jednou ze zemí, která podpořila návrh Polského předsednictví v Radě EU na uvolnění pravidel pro plodiny vzniklé pomocí NGT1. Hlasování bylo v poměru 19:8, proti byli například Slovensko, Rakousko nebo Německo.
Přes 200 zemědělských a ekologických organizací v čele s Greenpeace proti tomuto návrhu tehdy protestovalo ve společném prohlášení.
Příští trialog (vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU) na toto téma se uskuteční 14. října, závěrečný pak v prosinci. Cílem je uzavřít jednání během dánského předsednictví, uvedl europoslanec Ondřej Knotek (ANO, EPP), který je členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).
Potom, co se zákonodárci dohodnou na kompromisu, bude předběžná dohoda předložena k hlasování ve výboru ENVI a následně na plenárním zasedání parlamentu. Právní závaznosti nabude navržená úprava teprve po hlasování jak v Radě, tak v Evropském parlamentu.
Podle Knotka má návrh šanci projít. Poznamenal, že proti uvolnění pravidel pro nové genomické techniky se staví v parlamentu levicové skupiny, zatímco pravicové frakce včetně největší EPP (Lidovci) naopak návrh podporují.
Hlasy pro
V současnosti je jedinou GMO plodinou povolenou komerčně pěstovat v EU pouze kukuřice MON810 od firmy Monsanto, která je geneticky modifikována tak, aby byla odolná vůči housenkám zavíječe kukuřičného.
Všechny potraviny v unii, které obsahují GMO, musí být dnes takto i označeny. Geneticky upravená kukuřice ze Španělska se však používá jako krmivo pro hospodářská zvířata, kde zatím neexistuje povinnost informovat spotřebitele, zda maso, mléko, vejce nebo sýr pochází od zvířat krmených GMO.
Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal uvedl pro Epoch Times, že GMO kukuřice se dříve pěstovala i v ČR, ale kvůli „papírové válce“ s úředníky od toho farmáři od roku 2017 upustili. Poznamenal, že použití GMO v zemědělství a potravinářství je ve světě běžné a do Evropy je stejně povoleno dovážet jako krmivo nejen geneticky modifikovanou kukuřici, ale také sóju či řepku.
Agrární komora ČR by rozvolnění pravidel pro geneticky modifikované plodiny proto přivítala, aby i čeští zemědělci mohli využívat výhod geneticky upravených plodin. Podle Doležala jsou odolnější vůči škůdcům a různým chorobám, ale také proti chladu či suchu. „Pro pěstitele to může znamenat úspory nákladů na přípravky na ochranu rostlin, a tím také větší šetrnost k životnímu prostředí, dále zvýšení výnosů a celkové zkvalitnění produkce,“ konstatoval.
Europoslanec Ondřej Knotek zrušení označování NGT plodin jako GMO také podporuje. „Pro nás (zástupce ANO v Evropském parlamentu) je jasné, že NGT1 jsou rovnocenné s konvenčními rostlinami a tudíž nejsou GMO, jak ukazují vědecké důkazy,“ uvedl pro Epoch Times. NGT podle něj představují novou a jedinečnou příležitost pro naše zemědělce, kteří „žádají možnost tyto nové techniky využívat, a to při dodržení nejvyšších bezpečnostních standardů pro naše spotřebitele“.
Knotek dodal, že považuje za důležité, aby pravidla pro nové genomické techniky byla jasná, předvídatelná a založená na vědeckých poznatcích. Návrh dle něj umožňuje využívat některé nové techniky genetické úpravy efektivněji a přispět tak k udržitelné produkci potravin. Poznamenal však, že je třeba posílit důvěru spotřebitelů v produkty vytvořené NGT a „zabránit jakékoli možné záměně s GMO“ .
Hlasy proti
Veřejné mínění v EU ovšem není GMO příliš nakloněno. Průzkum Ipsos z roku 2021 ukázal, že 86 % Evropanů, kteří slyšeli o GMO, chce, aby potraviny vyrobené z těchto plodin byly označeny jako takové. Podobně 68 % respondentů, kteří slyšeli o nových technikách genetické modifikace, požaduje povinné označování potravin z nich vyrobených.
Návrh Komise by znamenal, že další obilniny, ovoce a zelenina z dílny NGT by se mohly prodávat na pultech obchodů bez označení, což by spotřebitelům znemožnilo vyhnout se jim.
Manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Kateřina Urbánková řekla Epoch Times, že svaz se změnou pravidel vehementně nesouhlasí. „Návrh je za nás určitě nepřijatelný a dohledatelnost a označování jsou jedním ze základních principů,“ uvedla s tím, že se budou snažit tlačit na Ministerstvo zemědělství, aby se vždy muselo značit, pokud u rostliny došlo k nějakému zásahu novou genomickou technikou.
„Chápu, že se jedná o koexistenci nových genomických technik s ekologickým zemědělstvím, ale právě proto musí mít jak zemědělci, tak spotřebitelé, možnost poznat, že to bylo upraveno novou genomickou technikou,“ dodala.
Rakousko, které bylo jednou ze zemí, které návrh odmítly již v Radě EU, zpochybnilo vědecký základ pro stanovení počtu genetických změn v rostlině na 20, stejně jako počet „písmen“ DNA, která mohou být přidána nebo nahrazena na konkrétním místě v genomu.
Expert z rakouského Ministerstva sociálních věcí, zdraví a ochrany spotřebitelů vysvětlil, že kromě rizik je dalším problémem s návrhem Komise to, že odstraňuje tzv. „opt-out pravidlo“. To znamená, že jednotlivé členské státy již nemohou efektivně zakázat pěstování všech geneticky modifikovaných rostlin prostřednictvím národního rozhodnutí.
Bárcenas varoval i před dalšími riziky. „Studie ukazují, že NGT také způsobují neúmyslné mutace v genomu, které nesou rizika, podle Německé federální agentury pro ochranu přírody. Navíc by návrh Komise zahrnoval divoké rostliny a lesní stromy, což by mělo nepředvídatelné dopady na stále křehčí ekosystémy,“ dodal.
Zpráva organizace Save Our Seeds ukazuje, že spojení umělé inteligence (AI) a CRISPR/Cas9 by mohlo zesílit slabiny genetického editování v podobě neúmyslných vedlejších účinků v důsledku známých nedostatků AI jako halucinace, zkreslování dat nebo efektu černé skříňky.
