Armáda dnes převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Zemi bude řídit rada složená z členů armády a četnictva spolu s premiérem, který bude mít za cíl ustavit civilní vládu, napsaly tiskové agentury. Předcházelo tomu hlasování poslanců, kteří rozhodli o odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny z funkce, uvedl server stanice BBC.
Opoziční poslanci v pondělí oznámili, že na dnešek svolají zasedání Národního shromáždění, na němž by hlasovali o sesazení prezidenta. Jeho kancelář ale dopoledne na Facebooku zveřejnila prohlášení, v němž Rajoelina dolní komoru rozpustil, označil to za krok nezbytný k obnovení pořádku v zemi a nastolení demokracie.
Reuters v této souvislosti podotkl, že nebylo jasné, zda bylo jeho rozhodnutí právně podložené. Prezident totiž v neděli kvůli údajným pokusům o atentát uprchl ze země. Předseda sněmovny o kroku navíc nebyl informován.
Poslanci 163členné komory i přesto začali po 14:00 SELČ hlasovat a pro prezidentův konec ve funkci se vyjádřilo 130 poslanců. „Zasedání (sněmovny) bylo protiústavní a jakékoliv rozhodnutí nebo usnesení, které z něj vyplyne, je po jejím rozpuštění neplatné,“ reagoval podle agentury Reuters prezident. O jeho definitivním sesazení měl následně rozhodnout ústavní soud, ten už ale nyní prakticky neexistuje.
„Od dnešního dne přebíráme moc a rozpouštíme senát a ústavní soud. Národní shromáždění necháme pokračovat v práci,“ citovala agentura AFP plukovníka Michaela Randrianirinu, který stojí v čele elitní armádní jednotky Capsat. Ta se v sobotu proti Rajoelinovi vzbouřila a postavila se na stranu lidí, kteří proti prezidentovi demonstrovali v ulicích.
Nová vláda
Agentura AP dodala, že armáda vytvoří radu z důstojníků armády a příslušníků četnické policie. V jejím čele stane předseda vlády, který údajně rychle sestaví civilní vládu, dodal Randrianirina.
Současnou krizi 25. září vyvolaly protesty, které byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest a především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Demonstrace si vyžádaly životy 22 lidí, vedly však také k pádu vlády a vzpouře části armády a bezpečnostních sil.
Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
