Peking má téměř monopol na kritické minerály nezbytné pro výrobu moderních technologií dneška, od elektroautomobilů a mobilních telefonů, přes zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, až po pokročilé zbraňové systémy. Slouží mu proto jako páka na demokratické země, které chtějí „zelenou energii“ či být na technologické špici, což výrazně ilustruje sled událostí posledních dní, kdy Čína oznámila „utáhnutí kohoutků“ – a Spojené státy vůči ní reagovaly hrozbou extrémních cel, která jsou pro exportní zemi bolavým místem. Zatímco se ale USA odklání alespoň od protěžování „zelených zdrojů“, Evropa svůj směr nemění. Zdá se ale, že ona zelená není zas tak zelená, jak ukazuje v nedávno vydaném dokumentu britská BBC.
Devastace v Číně
Investigativní reportáž BBC z letošního července ukázala, že procesy získávání vzácných zemin a jejich zpracování vyžadují vysokou enviromentální a zdravotní daň. Televizní tým vyrazil do dvou lokalit v Číně. Jednou je autonomní oblast Vnitřní Mongolsko na severním okraji země, kde leží největší povrchový důl na vzácné zeminy – Bayan Obo. Toto místo dodává světu polovinu všech vzácných zemin.
Druhou lokalitou je Ganzhou na jihu země, která je také důležitým centrem těžby a zpracování některých kovů vzácných zemin.
„Našli jsme uměle vytvořená jezera plná radioaktivního kalu a slyšeli jsme tvrzení o znečištěné vodě a kontaminované půdě, které byly v minulosti spojovány s vícero případy rakoviny a vrozených vad,“ popsalo BBC v reportáži.
Natáčecí tým byl zastaven policií, která je několik hodin vyslýchala, přičemž manažer těžařské firmy požadoval, aby své záběry smazali a vyhrožoval svědkovi, který se odvážil jít před kameru.
Satelitní snímky Bayan Obo z dřívějška a současnosti ukazují, že těžební oblast se za posledních 25 let více než zdvojnásobila a ruku v ruce s tím se rozšířila i toxická odkaliště. Dronové záběry z Ganzhou zase ukazují kopce poseté rozpadajícími se otevřenými betonovými nádržemi, kde se kovy vzácných zemin oddělují za pomoci chemikálií od okolní zeminy.
V jednu dobu mělo mít Ganzhou více než tisíc těžebních lokalit, z nichž mnohé neměly licenci, tvrdí BBC. Firmy dle britského média vyčerpaly jedno naleziště a přesunuly se dál, aniž by řešily sanaci a rekultivaci lokalit. BBC uvedlo, že čínská vláda v roce 2012 zasáhla a počet těžebních povolení výrazně snížila. Do té doby však odlesňování, eroze půdy a úniky chemikálií do vodních toků už měly napáchat značné škody.
Ekologická cena těžby kovů vzácných zemin je ohromná. Na každou vytěženou tunu těchto kovů připadá až 2 000 tun toxického odpadu, uvádí britské médium.
Lidé žijící v okolí dolů v Bayan Obo a Ganzhou se zdají být oběťmi čínského přístupu „nejdřív rozvíjet, uklidit později“, poznamenala pro BBC profesorka Julie Klingerová, autorka knihy Rare Earth Frontiers. To se sice podle ní dnes už změnilo, nicméně následky zůstávají.
Nejhorší dopady na zdraví měly být zjištěny v okolí největšího odkaliště jižně od Bayan Obo ve městě Baotou. V desetiletích před rokem 2010 byli podle profesorky Klingerové místní obyvatelé diagnostikováni s deformacemi kostí a kloubů způsobenými nadměrným množstvím fluoru ve vodě a akutní otravou arsenem.
Dnes úřady místní vesničany přesunuly o kus dál, ale studie podle Klingerové naznačují, že tato směs toxických látek může pomalu prosakovat do podzemních vod a postupně se přesouvat směrem k Žluté řece, druhému největšímu veletoku v Číně, která je klíčovým zdrojem pitné vody pro sever země.
BBC poznamenává, že Čína se dnes snaží zkrotit ekologické škody vzniklé horečkou po vzácných zeminách tím, že těžbu a zpracování realizuje ať už přímo svými firmami či nepřímo v zahraničních lokalitách.
Jedním příkladem může být Myanmar (Barma), kde v poslední době dochází k boomu těžby na severu země. Podle serveru Nationthailand.com se těžba vzácných zemin zvýšila v Barmě od převratu v roce 2021 o 40 procent. Doly zpravidla ovládají ozbrojené skupiny, které vytěžené kovy posílají do Číny, píše médium a dodává, že na ekologické předpisy a ochranu zdraví místních obyvatel nikdo nehledí. Při zpracování navíc toxické chemikálie unikají do okolních řek, které kontaminované vody unášejí dále po proudu až do Thajska.
