Hnutí Stačilo! ve svém předvolebním programu plánovalo zrušit Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), ve volbách ale neuspělo. Přesto instituce na úterní konferenci představila, proč považuje svou existenci za nezbytnou.
Loňský rok byl pro ÚSTR nejúspěšnějším obdobím v jeho historii, shrnul činnost instituce na tiskové konferenci ředitel Ladislav Kudrna: „Vydali jsme 24 publikací, uspořádali 6 mezinárodních konferencí, 8 odborných seminářů a 125 veřejných přednášek. Připravili jsme také 24 výstav, 67 přednášek pro školy a uspořádali letní školy pro učitele i studenty.“
Ústav při své činnosti využívá i moderní technologie. Při školních přednáškách například žákům a učitelům umožňuje pomocí virtuální reality prožít jeden den v sovětském gulagu.
Vedle osvěty o režimu se podílí i na vzniku legislativy. „ÚSTR se zcela zásadně podílel na vzniku zákonů, které vedou k odškodňování osob postižených komunistickým režimem, stejně tak se zásadně podílí na snižování důchodů komunistických prominentů,“ poznamenal Kudrna. Od prvního ledna 2026 vstoupí v platnost novela, na které se ústav podílel, podle které bude propagace komunismu trestná.
První náměstek ředitele Kamil Nedvědický připomněl, že ÚSTR se podílí také na projektu mapování Ďáblického hřbitova, kde v masových šachtách leží oběti jak nacistického, tak komunistického režimu.
„Už 36 let se mluví o tom, že je potřeba napravit tu strašnou křivdu — že oběti obou režimů tam leží pohozené mezi odpadky, společně se svými pachateli,“ uvedl Nedvědický. Za poslední dva roky se vládní komisi ve spolupráci s ÚSTR podařilo identifikovat přibližně sto obětí. Z jedné ze šachet budou ještě tento měsíc exhumovány tři z nich, dodal náměstek.
Kromě hrozby, kterou ústav údajně pocítil kvůli plánům hnutí Stačilo!, má problémy i s některými ze současných zákonodárců. „Mnohdy čelíme různým lživým obviněním, pomluvám a podobným věcem, které jsou sice primitivní a snadno vyvratitelné, ale bohužel některým senátorům musíme neustále dokládat, jak to je ve skutečnosti,“ sdělil Nedvědický.
V minulosti dle Nedvědického panoval koncenzus, že pravicoví politici existenci ÚSTRu spíše podporují a naopak ti levicoví se proti němu častěji ohrazují. „Tahle hranice už dávno neplatí. Hranice teď jde spíše napříč politickým spektrem a mnohdy je ovlivněna osobními přístupy,“ dodal.
Ke komentářům Filipa Turka se ústav vyjadřovat neplánuje
Na představitele ústavu padl dotaz, zda plánují vydat stanovisko k čestnému prezidentovi hnutí Motoristé sobě a možnému kandidátovi na ministerské křeslo Filipu Turkovi. S nově zvoleným poslancem se totiž vážou jisté kontroverzní incidenty, od fotografií se zdviženou pravicí a vlastnění předmětů s nacistickými symboly po aktuální kauzu kolem možných výroků Turka.
„Tady musíme vystupovat apoliticky. Můžeme dávat jasná stanoviska, pokud někdo bagatelizuje období komunismu nebo nacismu, pokud ho někdo podporuje,“ sdělil ředitel. Role ústavu dle něj neleží na vystupování proti jednotlivým protagonistům současných politických kauz. Náměstek ho doplnil s tím, že pokud by se na ně obrátily orgány činné v trestním řízení s dotazem, zda došlo k trestnému činu, posudek by zpracovali. Ale „role naší instituce by neměla být, že budeme oslovovat veřejnost a říkat, kteří politici jsou dobří a kteří ne“.
