Podle průzkumu trpí syndromem neklidných nohou až 10 procent dospělých, což z něj činí čtvrtou nejčastější příčinu nespavosti.
Lidé trpící syndromem neklidných nohou (RLS) mají podle studie z 6. října, publikované v odborném časopise JAMA Network od Americké lékařské asociace, zvýšené riziko rozvoje Parkinsonovy choroby (PD).
RLS je neurologické onemocnění, při kterém člověk pociťuje neovladatelné nutkání hýbat nohama, uvádí americký Národní institut pro neurologické poruchy a mrtvici. Doprovází ho nepříjemné pocity, jako je brnění, svědění, mravenčení, pulsování či napětí v končetinách. Tyto projevy se obvykle objevují v klidu, například při dlouhém sezení nebo vleže, a mohou ztěžovat usínání i kvalitní spánek.
Ve studii vědci analyzovali data z korejské Národní zdravotní pojišťovny z let 2002–2019. Porovnali 9 919 pacientů s RLS a stejný počet kontrolních osob, aby zjistili, zda RLS zvyšuje riziko rozvoje Parkinsonovy choroby.
U lidí s RLS byla zjištěna tzv. incidence (míra výskytu) Parkinsonovy choroby v míře 1,6 procenta, oproti 1 procentu v kontrolní skupině.
První volbou léčby RLS bývají dopaminergní agonisté (DA). Studie rozdělila pacienty s RLS do dvou skupin – jedna dostávala léčbu DA, druhá nikoli. Pouze 15 pacientů z léčené skupiny později onemocnělo Parkinsonovou chorobou, zatímco mezi neléčenými jich bylo 143. Incidence Parkinsonovy choroby činila u léčených 1,3 na 10 000 tzv. pacientoroků, zatímco u neléčených 27,3.
„Pacienti s RLS, kteří nebyli léčeni dopaminergními agonisty, vykazovali statisticky významně kratší dobu do doby diagnózy Parkinsonovy choroby,“ uvádí studie. „Naopak ti, kteří byli léčeni, měli diagnózu stanovenou statisticky významně později.“
„Tato kohortová studie naznačuje, že RLS může být spojován se zvýšeným rizikem rozvoje Parkinsonovy choroby,“ uvádějí autoři, kteří byli financováni z grantového fondu výzkumné nemocnice Národní zdravotní pojišťovny Ilsan.
Podle Americké akademie spánkové medicíny (AASM) uvedlo v roce 2024 přibližně 13 procent Američanů, že jim byl diagnostikován syndrom neklidných nohou. Další průzkum ukázal, že tito pacienti trpí úzkostí a depresí až čtyřikrát častěji než běžná populace.
Čtěte také
„Syndrom neklidných nohou se obvykle projevuje večer, když jsou lidé v klidu nebo se snaží usnout, a uleví se jim pohybem, protažením nebo masáží,“ uvedla mluvčí AASM a předsedkyně správní rady Nadace pro syndrom neklidných nohou, doktorka Shalini Paruthiová.
„Protože mnozí lidé tyto příznaky nepovažují za vážné, často trvá roky, než vyhledají lékaře,“ dodala.
Podle Národního institutu pro neurologické poruchy a mrtvici se syndrom neklidných nohou (RLS) může rozvinout v jakémkoli věku. Obvykle však začíná ve středním věku a častěji postihuje ženy.
Přesná příčina není známa, ale mezi rizikové faktory patří určité genetické varianty, rodinný výskyt RLS a nízká hladina železa v mozku. RLS může souviset i s poruchami v oblasti bazálních ganglií, které řídí pohyb, a často se vyskytuje spolu s neuropatií, poruchami spánku, těhotenstvím či selháním ledvin.
Kromě nepříjemných pocitů v nohou mohou lidé s RLS trpět i změnami nálady, poruchami soustředění, depresí, únavou, denní ospalostí a problémy s pamětí. Některé léky – například antipsychotika, léky proti nevolnosti nebo antidepresiva zvyšující serotonin – mohou příznaky zhoršovat.
Léčba syndromu neklidných nohou zahrnuje dopaminergní léky, opioidy či ketamin. K nefarmakologickým metodám patří akupunktura, podávání železa, pneumatické kompresní přístroje nebo opakovaná transkraniální magnetická stimulace.
Přírodní přístup může zahrnovat užívání vitaminů C a E, pravidelné mírné aerobní a posilovací cvičení a dodržování zdravých spánkových návyků, včetně pravidelného režimu.
Podle neziskové organizace Parkinson’s Foundation je v USA každoročně diagnostikováno asi 90 000 nových případů Parkinsonovy choroby. Celkem s ní žije přibližně 1,1 milionu Američanů a do konce desetiletí by měl jejich počet vzrůst na 1,2 milionu.
Parkinsonova choroba je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním po Alzheimerově chorobě. „Její výskyt stoupá s věkem, ale odhadem 4 procenta pacientů jsou diagnostikována před padesátým rokem života,“ uvádí nadace. „Muži mají zhruba o 50 procent vyšší pravděpodobnost výskytu než ženy.“
–ete–
