Americký prezident Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě (CIA), aby ve Venezuele dělala tajné operace. Trump to dnes řekl na tiskové konferenci v Bílém domě, a potvrdil tak zprávu deníku The New York Times (NYT). Agentura Reuters krok označuje za výrazné vystupňování snah Spojených států vyvinout tlak na režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Trump uvedl, že operace povolil ze dvou důvodů: kvůli zločincům a pašování drog. Obvinil také Madurovu vládu, že propustila vězně s cílem dostat je na území Spojených států.
„Vyprázdnili své věznice do Spojených států… přišli přes hranici. Přišli, protože jsme měli otevřenou hranici,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Spojené státy již dříve vyvíjely na Madura tlak prostřednictvím ekonomických sankcí, diplomatické izolace i právních kroků.
V srpnu 2025 americké ministerstvo zahraničí zdvojnásobilo odměnu za informace vedoucí k Madurovu dopadení a odsouzení za obchod s drogami na 50 milionů dolarů. Původně byla v roce 2020 stanovena na 15 milionů.
Rozhodnutí Trumpa podle NYT umožňuje CIA uskutečnit širokou škálu akcí v Karibiku, včetně smrtících operací ve Venezuele. Ústřední zpravodajská služba by také mohla podniknout tajné kroky přímo proti Madurovi.
Jestli CIA nyní skutečně plánuje konkrétní operace ve Venezuele, není jasné. Američtí představitelé však podle listu v soukromí jasně uvedli, že konečným cílem snah USA je sesazení Madura.
Vystupňované napětí mezi Washingtonem a Caracasem je vidět také na amerických vojenských útocích na venezuelská plavidla, která podle USA převážejí drogy. Za poslední týdny při nich zemřelo 27 lidí. Podle Spojených států, které u venezuelských břehů rozmístily své lodě, je do pašování drog zapleten i Maduro.
Autoritářský prezident naproti tomu tvrdí, že Spojené státy se připravují na agresi proti Venezuele a násilnou změnu režimu.
„Naše stálá mise při OSN zítra předloží tuto stížnost Radě bezpečnosti a generálnímu tajemníkovi a bude požadovat odpovědnost vlády Spojených států,“ uvedla Venezuela v prohlášení zveřejněném ministrem zahraničí Yvanem Gilem na jeho účtu na Telegramu.
Přestože venezuelská ekonomika zůstává kvůli americkým sankcím nadále křehká – HDP země mezi lety 2014 a 2021 klesl o tři čtvrtiny – Maduro si udržel moc manipulací voleb a potlačováním opozice.
Minulý týden získala venezuelská opoziční politička a bývalá prezidentská kandidátka María Corina Machadová Nobelovu cenu míru „za neúnavnou práci na podpoře demokratických práv venezuelského lidu“.
Norský Nobelův výbor uvedl, že Machadová je „statečná a odhodlaná zastánkyně míru“ a žena, která „udržuje plamen demokracie v rostoucí temnotě“.
Před loňskými prezidentskými volbami ve Venezuele údajně Madurovo socialistické vedení cílilo na své politické odpůrce. Machadová byla nucena se skrývat a od ledna se na veřejnosti neobjevila.
