Když 15. ledna 2024 vystoupila v rozhovoru na DVTV expertka Milena Santariová, prohlásila, že výzkum katedry České zemědělské univerzity v Praze ukázal „tristní“ výsledky metody pachové identifikace. Výsledky se podle Santariové blížily „náhodě“, ale studie se „zamlčovala“. Statistiky ukazují, že po zveřejnění onoho výzkumu počet využití metody prudce klesl.
Na konci ledna 2025 uvedla společnost Atlas Cinema do kin dokumentární film Pachová stopa, který získal hlavní cenu na prestižním festivalu Academia Film Olomouc a později také ocenění za nejlepší celovečerní dokumentární film festivalu IPAAF.
Film šokoval senátorku Hanu Kordovou Marvanovou, která požádala bývalou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby uspořádala jeho promítání v Poslanecké sněmovně 14. května 2025.
Když jsme začínali s výzkumem, nevěděla jsem, že to bude mít takový dosah a přesah. Ověřovali jsme možnosti pachové identifikace a její spolehlivost.
— Ing. Milena Santariová, Ph.D., etoložka
„Problém je, že lidé, kteří byli odsouzení na základě špatného důkazu, jsou stále v base, vůbec nevíme kolik jich je,“ říká režisérka filmu Zuzana Piussi, čímž naráží na univerzitní výzkum (pdf) z roku 2013 (prezentovaný v roce 2015), který potvrdil nespolehlivost použitého postupu pachové identifikace. O několik let později, v srpnu 2021, na výzkum navázalo kritické prohlášení skupiny vědců (pdf).
„Když jsme začínali s výzkumem, nevěděla jsem, že to bude mít takový dosah a přesah. Ověřovali jsme možnosti pachové identifikace a její spolehlivost,“ řekla po promítání filmu v Poslanecké sněmovně etoložka Ing. Milena Santariová, Ph.D. po promítání filmu v Poslanecké sněmovně.
„My jsme chtěli ověřit možnosti těch psů. Jsou mimořádné. Metoda je ale velmi citlivá na lidskou chybu. Psi dokáží pachy rozlišovat, ale výsledky nejsou dostatečné, aby se toto mohlo použít jako důkaz,“ dodala Santariová.
Oficiální statistiky Policie ČR ukazují, že metoda pachové identifikace je v běžné policejní praxi na ústupu. V řadě krajů se neprováděla vůbec.
Statistiky pro celou ČR:
Počet přijatých případů / zpracovaných případů / případů s pachovou shodou
2014: přijaté případy 17 889, zpracované 4 966, „shoda“ 3 334.
2015: přijaté případy 15520, zpracované 2755, „shoda“ 1507.
2016: přijaté případy 9814, zpracované 1731, „shoda“ 1096.
2017: přijaté případy 8942, zpracované 1569, „shoda“ 855.
2018: přijaté případy ?, zpracované 809, „shoda“ 196.
2019: přijaté případy ?, zpracované 384, „shoda“ 88.
2020: přijaté případy 1521, zpracované 186, „shoda“ 146.
2021: přijaté případy 1041, zpracované 84, „shoda“ 49.
2022: přijaté případy 1647, zpracované 160, „shoda“ 69.
2023: přijaté případy 1421, zpracované 158, „shoda“ 68.
2024: přijaté případy 1 211, zpracované 101, „shoda“ 53.
2025: přijaté případy 540, zpracované 36, „shoda“ 21. (statistika do 12. září 2025)
Zdroj: Oficiální odpověď Policejního prezidia ČR z 12. září 2025 (pdf), statistické údaje o využívání metody pachové identifikace osob (web).
V roce 2018 došlo ke změně pokynů pro provádění metody pachové identifikace policejními psy. Do té doby věděl psovod, ve které sklenici je pach, který má být identifikován. Postup identifikace, který byl kritizován, se tedy měl od roku 2018 změnit.
„K úbytku počtu otisků pachových stop zpracovaných jednotlivými odbornými pracovišti Policie České republiky nesporně přispívá také aktuální rozvoj dalších kriminalistických metod, které vedou k individuální identifikaci osob, zejména genetické expertizy, tj. precizace výsledků zkoumání zajišťovaných stop DNA,“ uváděla Policie ČR v červenci 2023.
Co bude s případy, kde figurovala pachová stopa
V roce 2021 vydala skupina 14 českých vědců prohlášení: „My níže podepsaní zástupci odborné veřejnosti prohlašujeme s plnou odpovědností, že metoda pachové identifikace, tak jak byla prováděna policií ČR na území České republiky do 1. dubna 2018, je z vědeckého hlediska zcela nevěrohodná.“
Kritici pachové stopy coby „tvrdého důkazu“ v trestním řízení poukazují na to, že ve vězení kvůli ní může „sedět“ řada nevinných lidí, odsouzených před rokem 2018, a odpykávají si mnohaleté tresty odnětí svobody.
„Soudy nadále přisuzují pachové stopě nepřiměřenou váhu v řetězcích nepřímých důkazů. Důsledek vidíme v konkrétních lidských příbězích: Balhar, Dobeš, Žondra a další zůstávají ve výkonu trestu, přestože těžiště jejich odsouzení stojí právě na pachové identifikaci,“ říká předseda Spolku Šalamoun Václav Peričevič, který se dlouhodobě zabývá případy nespravedlivě odsouzených a vystupuje také ve snímku Pachová stopa.
Soudy nadále přisuzují pachové stopě nepřiměřenou váhu v řetězcích nepřímých důkazů. Balhar, Dobeš, Žondra a další zůstávají ve výkonu trestu…
— Václav Peričevič, předseda Spolku Šalamoun
Navzdory kritice odborné veřejnosti dosud nebyl umožněn skutečný přezkum ani v jednom z těchto případů. Jak ukazují statistiky v České republice, případy se zpravidla již znovu neotevírají. Za 10 let se odsouzení v ČR domohli jediné obnovy soudního procesu.
Jediná povolená obnova případu se týkala odsouzeného Šnajdra, který si odpykával trest 10 let odnětí svobody. Sám dokázal z vězení najít skutečné pachatele a po roce za mřížemi byl propuštěn.
Podcastová série nazvaná Slopné: Kdo je vrah? se zabývá případem vraždy ve vesnici Slopné, za níž byli odsouzeni dva mladíci. Investigativní reportáže Adély Jelínkové a Christine Havranové vedly k jednání o obnově případu. V případu figurovala pachová stopa jako důkaz obžaloby.
„Velmi jsem si přála, aby se případy lidí odsouzených na základě pachové stopy otevřely a aby jim byla povolena obnova řízení. Je ticho. Film se promítal i v parlamentu. Nepomohlo to. Ti lidé si budou muset odsedět velmi dlouhé tresty. Justice neumí přiznat chybu,“ sdělila režisérka snímku Pachová stopa deníku Epoch Times.
