ANO slibuje snížit konečné ceny elektřiny už od příštího roku o 15–20 %, prohlašuje pro média místopředseda hnutí Karel Havlíček. Ostatně si to předsevzali za své už v předvolebních prohlášeních.
Docílit toho chtějí tím, že za domácnosti a firmy zaplatí některé položky v regulované části ceny elektřiny. Konečná cena elektřiny se skládá z tzv. regulované a neregulované části. Každá z nich momentálně činí přibližně 50 procent ceny. Neregulovaná část je tržní cena vlastní elektřiny, regulovaná část jsou různé poplatky, které stanovuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Jak chce ANO zlevnit elektřinu?
Havlíčkův plán spočívá v tom, že poplatek za obnovitelné zdroje by za firmy a domácnosti zaplatil stát ze státního rozpočtu. Hovoří se o 20–25 miliardách. Dalších uvažovaných 25 miliard na poplatky za přenos a síť hodlá ANO vzít z Modernizačního fondu, finančního nástroje Evropské unie, který využívá peněz z emisních povolenek.
Uznal, že příští rok by se muselo možná improvizovat a peníze doplnit i z jiných strukturálních fondů a operačních programů, doplnil pro Český rozhlas.
Je to dosažitelné?
Některé státy, jmenovitě Německo, dotují odběratelům poplatek za obnovitelné zdroje již od doby energetické krize (2022). Vláda Petra Fialy poplatek z OZE kompenzovala pro celý rok 2023.
ANO bude mít při podobném kroku podporu hnutí SPD, které mělo snížení ceny energií v předvolebním programu, kdy slibovalo zrušení poplatků z OZE pro konečné spotřebitele a jejich hrazení z emisních povolenek. Lídr SPD Tomio Okamura již souznění s plánem ANO potvrdil.
Bývalý politik Miroslav Kalousek kritizoval záměr dotovat poplatky pro OZE ze státního rozpočtu. Radovat se z takového kroku je podle něj krátkozraké. „Vláda nám tak zařídí jenom to, že je nebudeme platit ve fakturách, ale budeme je platit prostřednictvím státního rozpočtu,“ uvedl ve svém komentáři na Novinky.cz
Dosluhující ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) však pro Český rozhlas vyloučil, že by se daly finance z Modernizačního fondu, spadajícího pod jeho rezort, použít k proplacení síťových poplatků. Podle něj evropská pravidla neumožňují využít peníze z fondu na provozní výdaje. „Je to nesmyslné a nerealistické,“ prohlásil.
Obdobně se k tomu vyjádřil i současný ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) a doplnil, že volné peníze nejsou ani v operačních programech. Žádná rychlá cesta ke snížení cen elektřiny podle něj neexistuje, aniž by se stát obrovsky zadlužil.
Energetický expert a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor naopak uvedl pro CNN Prima News, že využití evropských fondů by možné bylo. „Z modernizačních fondů se typicky financovala transformace tepláren z uhlí na plyn. Do značné míry je to už profinancováno. Mimochodem velká část států v Evropě využívá tyto peníze na posílení distribuční a přenosové soustavy,“ prohlásil.
Velké úspory pro velké odběratele
Vedoucí sekce energií na serveru Kalkulátor.cz Lukáš Kaňok uvedl pro Epoch Times, že zbavení se poplatku za OZE by se vyplatilo všem, hlavně těm velkým odběratelům. „POZE nás každého stojí cca 600 Kč za každou spotřebovanou MWh elektřiny. Průměrná domácnost v ČR má spotřebu 3,5 MWh (ročně), takže úspora by byla přibližně 2 000 Kč,“ vysvětlil.
U domácností, které topí tepelným čerpadlem a mají spotřebu 12 MWh, by roční úspora činila už 7 000 Kč. Majitelé starších typů elektrokotlů či náročnější odběratelé by při spotřebě 20 MWh ušetřili 12 000 Kč, uvedl.
Významně by ušetřili podnikatelé. „Středně velká restaurace se spotřebou 100 MWh by ušetřila 60 000 Kč za rok,“ prohlásil Kaňok.
Kompenzace růstu cen
Co se týče výše regulační složky ceny elektřiny, až prosincové oznámení ERÚ ukáže, jak moc a zda vůbec porostou distribuční poplatky v roce 2026. „Očekávám, že se zdražovat budou, protože distributoři musí velmi intenzivně investovat do sítí, aby byly schopny fungovat s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, které se nedají úplně dobře řídit a naopak s klesajícím podílem zdrojů, u kterých ,prostě přidáte na výkonu’, když to je nutné,“ uvedl energetický analytik.
Investice do sítí se mají v příštích pěti letech pohybovat kolem 200 miliard korun. „To se rozhodně výrazně projeví na poplatcích,“ míní Kaňok. Spotřebitelé se proti růstu distribučních poplatků mohou podle něj bránit jen dvěma způsoby – snížit spotřebu, aby za distribuci platili méně anebo si najít levnějšího dodavatele, aby úspora na neregulované složce elektřiny vykompenzovala růst poplatků za distribuci.
Doporučuje proto podívat se na aktuální nabídky. Některé ceníky jsou podle něj nyní levnější, než za kolik se dá komodita nakoupit na burze. „Toho bych určitě využil. Zafixovat si takovou cenu mě sice neuchrání před růstem distribučních poplatků, ale když se mi jedna strana zdraží a na druhé ušetřím, nemusel bych nakonec platit víc,“ domnívá se.
