Doktorka Sabine Hazanová je gastroenteroložka a výzkumnice, ředitelka firmy Progenabiome, která ve svých laboratořích zkoumá mikrobiom. Podílela se na klinických výzkumech týkajících se přenosu stolice neboli fekální mikrobiální transplantace (FMT) u dětí s autismem, včetně vlastní případové studie, desítky let spolupracovala s farmaceutickými společnostmi na výzkumu, a během pandemie covidu-19 zkoumala, zda má přítomnost některých bakterií v tlustém střevě vliv na vyšší odolnost vůči nemoci, či jaký vliv mají mRNA vakcíny na mikrobiom.
Covid přichází
Dr. Hazanová zrovna prováděla klinické zkoušky pro farmaceutické společnosti ve své specializaci – gastroenterologii, když přišla pandemie. Chtěla proto využít svých znalostí a možností ke zkoumání viru SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19.
Sbírala vzorky stolice hned u prvních pacientů s covidem ve Spojených státech, aby zjistila, zda virus přebývá i v tlustém střevě, což se ukázalo jako správný předpoklad. Objevila však zároveň, že pouhá přítomnost viru ve střevě neznamená, že se u pacientů objeví symptomy. „Zjistili jsme, že někteří lidé byli asymptomatičtí a měli covid ve stolici, přesto nikdy neměli příznaky,“ řekla v září 2025 v rozhovoru na EpochTV v pořadu American Thought Leaders.
Chybějící bifidobakterie
To ji pobídlo vypátrat, jaký je rozdíl mezi těmi, kdo opravdu onemocní a těmi, kteří se snaží být neovlivněni chorobou. Objevila, že rozdíl spočíval v bifidobakteriích. „Zveřejnili jsme první případ rodiny, kde v podstatě dítě mělo covid, a další tři osoby neměly covid, přestože nenosily roušky, jedly stejné jídlo. Matka se o své dítě starala, nikdy covid nedostala, její dvě další děti nikdy covid neměly. Hlavní rozdíl mezi těmito třemi a dítětem, které mělo covid, byla absence bifidobakterií,“ vylíčila v rozhovoru.
Už ze studií provedených před covidem věděla, že miminka mají spoustu bifidobakterií, které jsou důležité pro vstřebávání cukru, metabolismus i pro energetický systém. Za covidu si povšimla, že 43 pacientů s těžkým průběhem covidu-19 nemělo žádné bifidobakterie. To ji zaujalo. „Říkala jsem si, jestli je to ten mikrob, na který se musím zaměřit, abych covid potlačila. Když budu mít spoustu dobrých bifidobakterií, možná bude během covidu v pořádku,“ popsala své myšlenky v té době.
Jakmile zničíte klíčovou skupinu mikroorganismů, spustíte proces onemocnění.dr. Sabine Hazanová, výzkumnice, gastroenteroložka
Stačí tedy brát probiotika s bifidobakteriemi a tím se vše vyřeší? „Tak jednoduché to není,“ zhodnotila Hazanová a dále vysvětlila: „Musíte zjistit, co vaše bifidobakterie zabíjí a co jim dává růst. Je to jako mít pole, které právě vyhořelo. Vy se snažíte zastavit oheň, lijete benzín a vodu a očekáváte, že vyrostou nějaké ovocné stromy. Musíte uhasit oheň, přestat lít benzín, pustit vodu a pak obdělat půdu, znovu zasadit a nechat to růst. V mikrobiomu je to stejné.“
Podotkla, že její obor je vlastně o demonstraci toho, že „jakmile zničíte klíčovou skupinu mikrobů, spustíte proces onemocnění“.
Vakcína proti covidu
Během pandemie se dr. Hazanová zabývala také vlivem mRNA vakcín na střevní mikrobiom. V roce 2022 publikovala studii, která naznačovala, že mRNA očkování proti covidu-19 může mít dopad na složení střevního mikrobiomu – konkrétně tím, že zabíjí bifidobakterie. „Co jsme zjistili u vakcíny, je to, že zabíjela bifidobakterie do jednoho měsíce, a navíc pokračovala v zabíjení bifidobakterií,“ řekla v rozhovoru.
Ve výzkumu pokračovala, ale setkala se s ostrou kritikou svých kolegů-vědců, kteří jakékoliv námitky proti mRNA vakcíně odmítali. Díky svým znalostem, zkušenostem a klinickým studiím vyvinula a patentovala léčebné postupy kombinující vitamíny, minerály a léky, včetně vitamínu C, vitamínu D, zinku, hydroxychlorochinu a ivermektinu, které zvyšují množství bifidobakterií.
Některé její studie však byly později z odborných časopisů staženy. Ze ženy, která desítky let pomáhala na trh vakcíny uvádět, se náhle stala kontroverzní postava a „antivaxerka“ upozorňující na rizika mRNA očkování.
V roce 2024 svědčila před americkým Kongresem, kde hovořila o potlačování a cenzuře svého výzkumu týkajícího se léčby covidu. Zákonodárcům povyprávěla o problémech s publikací svých studií a vyjádřila obavy z vlivu farmaceutických zájmů na regulační procesy. Dodnes nechápe silný odpor vůči odborníkům, kteří na nebezpečí mRNA vakcín upozorňovali. „Musíme přestat s kontroverzemi a říct si: ,Pojďme se ptát.‘ O tom je věda. Věda je o kladení otázek,“ řekla v rozhovoru.
Dlouhý covid
Ať už úhyn bifidobakterií způsobí samotná nemoc nebo vakcína proti ní, důsledky jsou dle ní stejné a mohou být dlouhodobé. V obou případech škodí spike protein ve viru nebo ve vakcíně, což může vést k tzv. dlouhému covidu, kdy příznaky nemoci přetrvávají měsíce nebo i roky. „Myslím, že bychom to všechno měli přejmenovat na újmu v důsledku spike proteinu,“ domnívá se gastroenteroložka.
Spike protein u pacientů vede k jedné společné charakteristice – nulovému počtu bifidobakterií. „Ještě jsem nenašla ani jednu osobu považovanou za pacienta s dlouhým covidem nebo poškozeného vakcínou, která by měla bifidobakterie,“ konstatovala dr. Hazanová.
Vysvětlila, že bifidobakterie jsou důležité pro vstřebávání cukru, a další mikroorganismy zase pro rozklad a vstřebávání vápníku. „Co si myslíte, že se děje na buněčné úrovni v mitochondriích, když vám chybí cukr a vápník? Chybí vám energie, tzv. krebsův cyklus, vaše mitochondrie přestávají fungovat. Buňka proto nedělá to, co má, její energetická hladina je nízká,“ uvedla.
Úbytek dobrých bakterií ve střevech dává prostor ke vstupu špatným mikroorganismů, ztrátě diverzity mikrobiomu a oslabené imunitě, popisuje v rozhovoru. Pacienti s dlouhým covidem pak nemohou spát, jsou úzkostní a trpí syndromem aktivace mastocytů (žírných buněk). Jde o chronické onemocnění, při kterém žírné buňky v těle uvolňují nadměrné množství chemických látek jako histamin, tryptáza a další, aniž by byla přítomna alergická reakce.
Všechno je propojené
Dr. Hazanová, která nedávno napsala knihu „Let’s Talk SH!T“ (Promluvte si o H*VNU), upozornila, že střeva jako sídlo imunity nefungují odděleně od dalších částí těla, nýbrž jsou propojeny cévami, nervy, lymfatickými uzlinami a lymfatickými cévami. Viry, bakterie a další toxiny organismem procházejí, cestují a mohou způsobit problémy i jinde. Změnou mikrobiomu by se proto v budoucnu možná daly vyléčit nemoci v jiných částech těla, domnívá se.
„Všechno cirkuluje… Co uvidíte pravděpodobně za 10 nebo 50 let je, že existuje souvislost mezi srdečními chorobami a mikrobiomem. Možná budeme schopni vyléčit srdce tím, že vyléčíme střeva,“ poznamenala.
V této oblasti refloralizace mikrobiomu, jak to vědkyně nazývá, probíhá aktivní výzkum s cílem zjistit, jak obnovit střevní mikroflóru. Nemusí přitom jít pouze o fekální transplantace. Někteří experimentují s antifungicidy a údajně mají dobré výsledky, ale dr. Hazanová zdůraznila, že to, co funguje u jednoho, nemusí být řešením u druhého, protože mikrobiom je odlišný člověk od člověka.
Odolnost je klíč
Rozdíl mezi dobrým a špatným mikrobiomem není dle dr. Hazanové v tom, jestli člověk má nebo nemá dobrou životosprávu nebo byl či nebyl očkován. Rozdíl spočívá v odolnosti daného mikrobiomu, tzn. zda se dokáže mikroflóra ve střevě obnovit i poté, co byla vyhlazena nebo oslabena nebo zda dokáže fungovat i s mikroorganismy, které jiným lidem škodí.
„Myslím, že se musíme pečlivěji zabývat odolností mikrobiomu, protože to je to, co umožňuje lidem žít, víc než přítomnost nebo nepřítomnost mikroorganismů,“ pronesla. Dodala, že věda je zde teprve v počátcích a zůstává stále spoustu nezodpovězených otázek.
„My se jen dotýkáme povrchu. Pokud neznáte mikrobiom a jeho biliony mikroorganismů, musíte zůstat v medicíně pokorní. Pokud je začnete zabíjet skupinu po skupině, nakonec zabijete člověka. Zabijete klostridia, zabijete bifidobakterie, zabijete tzv. firmikuty a ten člověk už není schopen metabolizovat cukr nebo vápník. Jeho mitochondrie jsou mrtvé. Nefungují,“ podotkla gastroenteroložka.
Podle ní za každým onemocněním stojí jiný mikroorganismus, který způsobuje danou predispozici. Ovšem najít ho není vůbec snadné, lékař musí být jako detektiv. „Je to jako najít vraha. Snažíte se najít v bilionu jednu bakterii, která ten problém způsobila. Je to jako hledat jehlu v kupce sena. A pak se to snažíte opravit, jemně vytáhnout tu jehlu, aniž byste tu kupku sena narušili,“ popsala.
