Včera publikovaná statistika Eurostatu o cenách elektřiny za první pololetí 2025 ukázala, že české domácnosti platily v přepočtu na kupní sílu nejvíce ze všech států EU.
Celkově se v bloku průměrná cena proudu pro domácnosti snížila za prvních šest měsíců o půl procenta a za poslední tři roky je relativně stabilní, nicméně, stále zůstává hodně nad úrovní z let před energetickou krizí v roce 2022.
Pokud jde o jednotlivé státy, nejvyšší celkovou cenu elektřiny v prvním pololetí roku 2025 mělo Německo (38,35 EUR za 100 kWh), následované Belgií (35,71 EUR), Dánskem (34,85 EUR) a Irskem. Ceny bez poplatků a daní byly suverénně nejvyšší v Irsku, které má dlouhodobě jednu z nejvyšších cen elektřiny v EU.
Přepočteme-li však údaje na kupní sílu obyvatel, ukáže se nám jiný obrázek. Vyjádřeno v standardu kupní síly (PPS) byly ceny elektřiny pro domácnosti nejvyšší v Česku (39,16), Polsku (34,96) a Itálii (34,40). Přestože Ir nebo Němec platí za elektřinu víc než Čech, má mnohem vyšší mzdu a elektřina pro něj není takovou finanční zátěží.
Nejnižší ceny v přepočtu na kupní sílu byly zaznamenány na Maltě (13,68), v Maďarsku (15,01) a Finsku (18,70).
Grafy ukazují ale i dobré zprávy pro Česko. V porovnání se stejným obdobím loňského roku došlo letos v prvním pololetí ke snížení cen elektřiny pro domácnosti o 6,6 procenta. Nejvíce však snižovaly ceny Slovinsko (-13,1 %), Finsko (-9,8 %) a Kypr (-9,5 %). Naopak k nejvyššímu růstu došlo v Lucemburku (31,3 %), Irsku (25,9 %) a Polsku (20,0 %). Podle Eurostatu se na růstu cen podílely hlavně zvýšené poplatky za údržbu i rozvoj sítě a snižování státních dotací a podpor.
Pomoc státu
Přestože ceny elektřiny pro domácnosti či firmy mohou být v určitých státech EU vyšší než u nás, některé vlády na sebe částečně přebírají náklady v podobě dotací či úlev. I vláda Petra Fialy odpustila odběratelům poplatek za obnovitelné zdroje energie pro celý rok 2023 a hradila jej ze státního rozpočtu.
Řada zemí k tomuto kroku přistoupila jako důsledku energetické krize. Zatímco některé státy si tuto podporu dále udržují, jiné ji zrušily nebo redukují. Například v Irsku podle Evropské komise dostávají domácnosti měsíční příspěvek na elektřinu, který se postupně snižuje. Tamní vláda také snížila DPH na plyn a elektřinu z 13,5 % na 9 %.
Řecko oznámilo koncem roku 2024 novou vlnu dotací na účet za elektřinu pro domácnosti. Příspěvek ve výši 1,5 eurocentu za kWh pro domácnosti s variabilní smlouvou platí pro většinu domácností.
Na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rakousku a dalších zemích mají domácnosti cenu silové elektřiny zastropovanou, aby nepřekročila stanovenou úroveň.
Také budoucí česká vláda v čele s ANO plánuje snížit cenu energií pozměněním regulované částky ceny elektřiny. Konkrétně slíbila převzít za domácnosti a firmy poplatek za obnovitelné zdroje a hodlá také využít evropských fondů ke kompenzování poplatků za síť a přenos.
