Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) podle svých vlastních údajů obecně nesleduje obchodníky nebo soukromé majitele drahých kovů. Pozornost však věnuje extremistům, kteří používají drahé kovy strategicky k financování svých protiústavních cílů.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) odmítl zprávy a spekulace, podle nichž by už samotný obchod nebo vlastnictví drahých kovů mohl považovat za projev pravicového extremismu.
„Pozitivní postoj k drahým kovům, například ke zlatu jako měně nebo formě investice, v žádném případě sám o sobě nenaznačuje extremistické smýšlení,“ uvedl na dotaz deníku Epoch Times mluvčí BfV.
Sledování pouze „v souvislosti s extremistickými aktivitami“
Podle jeho slov úřad „v zásadě“ nesleduje ani osoby pouze „na základě jejich postavení jako obchodníků s drahými kovy nebo takzvaných krizových proroků“, ledaže by se tyto osoby staly „známými v souvislosti s extremistickými aktivitami“.
„V jednotlivých případech může dojít k překryvům s oblastmi fenoménů, jako je pravicový extremismus, hnutí ‚Reichsbürger‘ a ‚samosprávci‘, stejně jako se spektrem činností, které jsou pro Spolkový úřad pro ochranu ústavy relevantní z hlediska delegitimizace státu,“ zdůraznil mluvčí BfV.
Neuvedl však, kolik takových případů v současnosti spadá do působnosti domácí zpravodajské služby.
Naopak jasně uvedl: „Zpracování a hodnocení aktivit ze strany BfV probíhá pouze tehdy, pokud je naplněno zákonné oprávnění k pozorování podle paragrafu 3, odstavce 1 ve spojení s paragrafem 4 zákona o Spolkovém úřadu pro ochranu ústavy.“
BfV: „Krizoví proroci pouze varují“
Podle paragrafu 3, odstavce 1 zákona o Spolkovém úřadu pro ochranu ústavy, mohou zpravodajské služby shromažďovat a vyhodnocovat informace pouze o těch „aktivitách“, které jsou namířeny „proti svobodnému demokratickému základnímu řádu, existenci nebo bezpečnosti Spolkové republiky či některé ze spolkových zemí, nebo jejichž cílem je nezákonné ovlivnění výkonu funkcí ústavních orgánů Spolkové republiky či zemí nebo jejich členů“.
„Krizoví proroci“ sice „často odkazují na domnělý kolaps hospodářského systému, který by samozřejmě měl dopad i na funkčnost státu,“ vysvětlil mluvčí, avšak obecně „nemají charakter takových aktivit“, protože „na rozdíl od extremistických nebo teroristických skupin pro naplnění tohoto kolapsu hospodářského systému nepracují, ale pouze před ním varují“.
AfD politik zveřejnil výroky BfV
Podnětem našeho dotazu byl příspěvek na síti X od Tino Chrupally, spolkového spolumluvčího strany AfD.
Politik zveřejnil na síti X dotaz, který mu zaslal redaktor berlínského deníku Tagesspiegel. Ten jej konfrontoval s tvrzením, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy „v jednotlivých případech“ sleduje scénu takzvaných „krizových proroků“. Tento anonymní pracovník Tagesspiegelu požádal Chrupallu o vyjádření k následujícímu tvrzení, které list údajně získal od pracovníka zpravodajské služby:
„Drahé kovy jsou tedy nejen součástí pravicově extremistické finanční strategie, ale jejich propagace navíc v kontextu hrozeb vykonstruovaných těmito aktéry nepřímo přispívá k šíření antisemitistických, pravicově extremistických představ a narativů.“
Mluvčí deníku Tagesspiegel na dotaz Epoch Times potvrdila, že její redakce získala tento citát od BfV na základě vlastního dotazu zaslanému úřadu.
Obavy z obecného podezření
Média jako Deutschland Kurier nebo portál Kettner-Edelmetalle.de využila obsah Chrupallova příspěvku ke spekulacím o tom, do jaké míry může Spolkový úřad pro ochranu ústavy považovat obchodníky či majitele drahých kovů za potenciálně „extremistické“ nebo zda je zlato obecně součástí „pravicově extremistické finanční strategie“.
Pro Epoch Times vysvětlil BfV sporný citát následovně:
„V kontextu uvedeného hodnocení se pojmem ‚pravicově extremistické finanční strategie‘ rozumí způsoby financování takových aktérů, kteří sledují cíle uvedené v paragrafu 3 zákona o Spolkovém úřadu pro ochranu ústavy.“
BfV: „Nejde o hodnocení osob, které drahé kovy vlastní, propagují nebo s nimi obchodují“
Toto hodnocení tedy „výslovně nepředstavuje žádné posouzení osob, které drahé kovy vlastní, propagují nebo s nimi obchodují,“ upřesnil mluvčí BfV. Jedná se spíše o „analytický přístup BfV v rámci činnosti související s vyhodnocováním aktérů pravicového extremismu“.
K pozadí úřad doplnil: „V rámci zjišťování a vyhodnocování finančních strategií pravicově extremistických aktivit je BfV obeznámen s různými metodami, jejichž cílem je co nejvíce zneprůhlednit a ztížit státním orgánům možnosti odhalování, a tím posílit finanční vliv organizací a aktérů.“
V doprovodném textu svého příspěvku se Chrupalla rovněž ptal, jak úzce vlastně Spolkový úřad pro ochranu ústavy spolupracuje s tiskem.
Na dotaz Epoch Times mluvčí BfV odkázal na povinnost úřadu poskytovat veřejnosti informace podle paragrafu 16 zákona o Spolkovém úřadu pro ochranu ústavy. Dále doplnil: „BfV je na vyžádání k dispozici také pro aktuální hodnocení i analýzy a v rámci své tiskové činnosti odpovídá na dotazy novinářů.“
–etg–
