Američtí vědci ve své nejnovější studii předpovídají výrazný nárůst srážek v Africe, zejména na území Sahary. Tento jev podle nich souvisí se stoupajícími teplotami.
Poušť Sahara v srdci Afriky patří k nejsušším oblastem světa. Ročně tam spadne jen asi 7,6 centimetru srážek, což odpovídá zhruba deseti procentům množství deště a sněhu, které spadne v Německu.
Podle vědců z americké University of Illinois Urbana-Champaign by však právě Sahara mohla být ve druhé polovině 21. století během letních měsíců v důsledku rostoucích teplot výrazně vlhčí.
„Změněné srážkové vzorce ovlivní miliardy lidí napříč Afrikou,“ říká Thierry Ndetatsin Taguela, postdoktorand v oblasti klimatického výzkumu a hlavní autor studie. „Musíme se začít na tyto změny připravovat – od ochrany před povodněmi až po pěstování plodin odolných vůči suchu.“
Vítězové a poražení
Ve studii Taguela a jeho kolegové použili celkem 40 klimatických modelů, aby simulovali letní srážky v Africe ve druhé polovině 21. století (2050–2099) ve srovnání s historickým obdobím (1965–2014). Výsledek: množství srážek do konce 21. století ve většině částí Afriky vzroste.
„Odhaduje se, že historické množství srážek v oblasti Sahary se téměř zdvojnásobí, což je pro klimatologicky tak suchou oblast překvapivé,“ uvedl Taguela.
Pokud by se modelové předpovědi potvrdily, jihovýchodní Afrika by mohla zaznamenat o 25 procent více srážek a jižní část střední Afriky o 17 procent více. Naopak zcela bez deště by mohl zůstat nejsevernější okraj kontinentu a také jeho západní a jihozápadní část.

Zatímco se většina modelů shoduje na celkovém trendu směrem k vlhčím podmínkám, přesné množství srážek se mezi jednotlivými modely liší. Zda Afrika skutečně zažije „zázrak deště“, nebo zda klimatické modely nakonec vezmou za své, se teprve ukáže.
Sahara těží z rostoucích teplot
Podle vědců by předpovídané změny mohly být vysvětleny právě rostoucími teplotami. Teplejší klima totiž umožňuje atmosféře zadržovat více vlhkosti, což následně podporuje vydatnější srážky. Naproti tomu změny v atmosférické cirkulaci by mohly znamenat pokles množství srážek.
„Porozumění fyzikálním mechanismům, které ovlivňují srážky, je zásadní pro vytváření adaptačních strategií, jež dokážou obstát jak ve vlhčí, tak i v sušší budoucnosti,“ uvedl Taguela.
Studie byla zveřejněna 17. června 2025 v odborném časopise npj Climate and Atmospheric Science.
–etg–
