Včera byla spuštěna petice, resp. stížnost k přístupu České televize ohledně očkování. Její autorka, novinářka Angelika Bazalová, v ní vyčítá veřejnoprávní televizi nepodloženost informací a nedostatek vyváženosti. Zároveň vyzvala Radu ČT k prošetření redakčních postupů.
Petice se konkrétně zabývá dílem pořadu Hyde Park Civilizace z 31. října, kde o tématu vakcinace debatoval moderátor Daniel Stach s infektologem a přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN v Motole, Milanem Trojánkem. Podle petice v pořadu zazněly informace nepodložené vědeckými důkazy, které údajně mohou vést k zavádějícímu vnímání účinnosti a bezpečnosti vakcín.
„Rozhovor systematicky postrádal vyváženost, ignoroval rizika vakcinace, nepřipustil individuální přístup a neuváděl limity prezentovaných tvrzení,“ uvádí dále dokument. Bazalová podrobně rozebrala i konkrétní výroky, které dle ní při vysílání zazněly.
Očkování jako ochrana před infarktem?
Jedním z nich bylo tvrzení, že očkování proti chřipce údajně snižuje riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. „Pokud od vakcíny čekáme přímo ochranu proti onemocnění, tak to může být několik desítek procent, ale důvod proč očkujeme je ochrana zejména proti závažnému průběhu. Dokonce i proti některým netradičním věcem jako je třeba infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda,“ zaznělo v pořadu.
„Prodělání chřipky je sice rizikovým faktorem u osob s kardiovaskulárními onemocněními, avšak přímý kauzální ochranný účinek vakcíny proti chřipce na kardiovaskulární příhody není prokázán,“ reagovala petice na jeden z výroků.
Hypotézy o ochranných účincích vakcín proti srdeční příhodě se v literatuře podle petice vztahují jen na sekundární prevenci u lidí, kteří infarkt již prodělali. Například Studie v Circulation podle Bazalové naznačila snížení rizika o 28 procent. „Počet pacientů byl ale nižší než 300, což zásadně snižuje relevanci závěrů studie, efekt trval pouze 3 měsíce,“ stojí ve stížnosti.
Petice také zmínila, že jde pouze o observační studii. Česká televize tak „nesporně měla povinnost v uvedeném pořadu vysvětlit divákům, že observační studie bývají zatíženy Healthy Vaccinee Effect (lidé v očkované skupině mohou být celkově zdravější), což může vytvářet klamný dojem účinnosti“.
Dále upozornila, že i přestože by vakcína proti chřipce měla ochranný účinek u lidí, kteří už prodělali infarkt, nejde z toho vyvozovat, že by měla stejné účinky i u zdravých lidí. „Nelze jej prezentovat hrubě zkreslujícím způsobem, jako obecně platný, coby primární prevenci u zdravých osob, jak zaznělo ve vysílání ČT,“ dodává v argumentaci.
Očkovaní vs. neočkovaní
Účinnost vakcín je podle Bazalové proměnlivá a závisí na sezónách. Proti těžkému průběhu se pohybuje pod čtyřiceti procenty, uvádí petice s odvoláním na studie.
Pokud by autoři pořadu respektovali princip medicíny založené na důkazech, museli by dle petice uvést další fakta, jako například studii, podle které se mezi očkovanými zdravotníky objevilo více laboratorně potvrzených případů chřipky než mezi neočkovanými. Onemocnělo 2,18 procent očkovaných oproti 1,25 procent neočkovaných. „Studie tedy prokázala negativní účinnost vakcíny v dané sezóně,“ shrnuje petice.
Jako další argument použila Bazalová metaanalýzu Cochrane z roku 2018, která shrnuje různé studie a data. Ta došla k závěru, že je „třeba očkovat 71 zdravých dospělých, aby se předešlo jednomu případu symptomatické chřipky.“
„Tyto zásadní informace by v pořadu zabývajícím se očkováním proti chřipce určitě měly zaznít,“ napsala Bazalová.
Velký zájem a důvěra ve vakcíny?
Autorka petice dále upozornila i na další údajně nepřesná tvrzení, jako například o „enormním zájmu o vakcíny proti chřipce a covidu-19“. Stížnost uvádí, že „proočkovanost chřipky v ČR (je) více méně stabilní: 7–8 % v populaci nad 18 let (ÚZIS, 2025); 25–30 % u rizikových skupin (ÚZIS)“.
Dalším údajně nepodloženým tvrzením televize je, že po pandemii COVID-19 vzrostla důvěra v očkování.
Bazalová upozorňuje i na tvrzení, že „souběžné podání libovolného počtu vakcín je zcela bezpečné.“ Pro výrok podle stížnosti totiž „neexistují randomizované studie testující kombinace více vakcín najednou“.
Požadavky na Radu ČT
„Ve věci očkování Česká televize systematicky porušuje zásady objektivity, vyváženosti a vědecké přesnosti,“ zakončuje stížnost. Téma možného vlivu vakcín na zdraví dětí je podle Bazalové závažné a vědecká diskuze pokračuje. Proto by „ČT měla prezentovat zjištění i limity vyváženě“.
Přístup v pořadu je podle stížnosti v rozporu se zákonem o České televizi. Autorka a signatáři proto po Radě České televize požadují prošetření zmiňovaného pořadu a redakční praxe v oblasti očkování. Dále apelují na zajištění vyváženosti budoucího vysílání a uveřejnění stanoviska Rady.
Signatáři
Počet podpisů pod peticí se po prvním dni od spuštění blíží k dvěma tisícům. Mezi prvními osobnostmi, které ji podpořili, se objevilo několik členů Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), či právník Tomáš Nielsen, který patří mezi zakladatele sdružení advokátů ProLibertate.
„Trvám na tom, aby Česká televize plnila povinnosti, které jí stanoví zákon. Dokud bude šířit manipulativní a zkreslené informace, je její existence zbytečná,“ napsal pod petici Nielsen, který zastupoval několik lidí poškozených vakcínami, či vládními pandemickými opatřeními za covidu.
Deník Epoch Times se obrátil na Českou televizi s žádostí o komentář.
