Analýza zpravodajství
Dlouho očekávané jednání mezi Spojenými státy a Čínou, které se konalo 30. října v Jižní Koreji, skončilo příměřím, jež snížilo cla a zastavilo spirálu obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Čína po několikaměsíční pauze znovu nakupuje sójové boby. Vývoz vzácných nerostů se obnoví. A vzájemné přístavní poplatky jsou dočasně pozastaveny.
Oba státníci označili schůzku za mimořádně úspěšnou. Prezident Donald Trump jí dal hodnocení 12 z 10. Generální tajemník Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinping ji označil za „nový začátek“.
Za přátelskými výroky se však skrývá otázka, jak dlouho toto uvolnění vydrží – a zda KS Číny své sliby opět neporuší.
„Je to diplomatický lék proti bolesti,“ uvedl Sun Kuo-hsiang, profesor mezinárodních vztahů na taiwanské univerzitě Nanhua, pro deník Epoch Times. „Dočasně zmírňuje příznaky, ale skutečnou příčinu neřeší.“
Analytik čínské ekonomiky Christopher Balding přirovnal situaci k „příměří“.
„Většina příměří je velmi křehká,“ řekl Balding, zakladatel výzkumné platformy New Kite Data Labs, která se zaměřuje na čínskou ekonomiku. „Nevydrží dlouho.“
Podle Suna všechno, co Peking dosud udělal, připomíná klasickou taktiku režimu: odkládat řešení problémů.
Hra na prodlužování času?
Historické jednání ze 30. října bylo prvním osobním setkáním Donalda Trumpa a Xi Jinpinga po více než šesti letech.
Po rozhovoru Trump uvedl, že se „na mnohém shodli, a v dalších otázkách, dokonce velmi důležitých, jsou blízko dohody“.
Součástí ujednání bylo zmírnění hrozeb a odvetných opatření z předchozích měsíců. Čína pozastaví svá odvetná cla uvalená od března a obnoví nákupy amerických sójových bobů. Široce pojaté vývozní kontroly na vzácné nerosty, zavedené v říjnu, budou zastaveny na rok. Peking rovněž slíbil, že zasáhne proti pašování prekurzorů fentanylu výměnou za desetiprocentní snížení čínských cel.
Z dohody však zcela vypadly zásadní otázky, které vztahy obou zemí dlouhodobě zatěžují – osud Taiwanu, lidská práva, rostoucí čínská vojenská agresivita v indo-pacifickém regionu, strukturální problémy čínské průmyslové politiky, platforma TikTok či polovodiče.
„Je tam spousta témat, která prostě vůbec neřešili,“ řekl Balding. Dříve či později se podle něj tato témata vrátí a naruší dočasný klid.
Peking dal najevo, že hodlá bránit své klíčové zájmy. Několik dní po uzavření dohody označil čínský velvyslanec Xie Feng ve videoposelství Taiwan a lidská práva za „červené linie“ Pekingu.
Americká strana by se jim podle něj měla „vyhnout a nedělat potíže“.
Ani dosavadní závazky podle Suna nepůsobí konkrétně a jistě. Obchodní dohoda bude každoročně přezkoumávána – stejně jako čínské uvolnění exportních omezení vzácných nerostů a americké pozastavení cel na čínské lodě. Během roku však mohou geopolitické tlaky – od vztahů mezi Ruskem a Čínou až po napětí v Taiwanském průlivu – způsobit posun priorit, upozornil Sun.
K nejistotám přispívá i přezkum Nejvyššího soudu USA, který má prověřit pravomoc prezidenta uvalovat globální cla. Trump 6. listopadu uvedl, že připravuje „plán číslo dvě“, avšak připustil, že alternativy budou „pomalejší“.
Podle Yeh Yao-yuana, vedoucího katedry mezinárodních studií na University of St. Thomas, poskytuje vágní formulace dohody Pekingu prostor k manipulaci.
„Mluví jedním způsobem a jedná jinak – to je pro Komunistickou stranu Číny typické,“ řekl Jie deníku Epoch Times.
Protože dohoda mezi USA a Čínou neobsahuje konkrétní cíle, může podle něj režim hrát „hru na zdržování“ a ve skutečnosti nic nedodat.
Plané naděje
Rozdíl mezi sliby a skutečností je trvalým problémem ve vztazích Washingtonu s Pekingem.
Aby Čína získala přístup do Světové obchodní organizace, zavázala se otevřít své trhy, odstranit obchodní bariéry a chránit práva duševního vlastnictví. O řadu let později se však tyto závazky ukázaly být převážně prázdné. Čínské firmy s velkorysými státními dotacemi zaplavují světové trhy výrobky za dumpingové ceny. V oblasti padělků pak Čína dominuje celému světu.
Během svého prvního prezidentského období se Donald Trump pokusil řešit neférové obchodní praktiky Pekingu a obrovský obchodní deficit mezi USA a Čínou prostřednictvím obchodní války.
Série tarifních přestřelek vyvrcholila uzavřením takzvané první fáze obchodní dohody v lednu 2020. Američtí představitelé tehdy doufali, že přinese vyváženější obchodní vztahy. To se však nestalo – Peking nakonec nesplnil závazek nakoupit americké zboží a služby v hodnotě 200 miliard dolarů (zhruba 4,6 bilionu korun) a vymluvil se na pandemii covidu-19, která měla narušit plnění plánu.
Za vlády Joea Bidena vedlo čtyřhodinové jednání v roce 2023 také k čínskému příslibu potlačit obchod s fentanylem. Přes další kola rozhovorů a zasedání pracovních skupin však problém fentanylu ve Spojených státech přetrvává.
„Komunistická strana Číny nemá dobré výsledky, pokud jde o dodržování slibů,“ uvedla pro deník Epoch Times Lucia Dunnová, emeritní profesorka ekonomie na Ohio State University.
Yeh Yao-yuan to označil za „dvojí řeč“.
„Když něco není v její prospěch, [KS Číny] to prostě neudělá,“ řekl. „Bude to jen dál odkládat.“
Desítky let trvající manipulace s trhem, cílená státní podpora a agresivní investice umožnily Číně ovládnout trh se vzácnými nerosty a fakticky držet svět v šachu. Nedávné exportní restrikce nyní vyvolávají celosvětové přehodnocení závislosti.
„Nebylo to [Spojené státy] proti Číně,“ řekl ministr financí Scott Bessent 2. listopadu v pořadu State of the Union televize CNN. „Je to Čína proti světu. V mnoha oblastech se ukázala jako nespolehlivý partner.“
Vynucené ústupky
Čína přišla k jednacímu stolu ve chvíli, kdy se doma stupňuje krize.
Bytová výstavba, kdysi jeden z pilířů čínské ekonomiky, upadla do trvalé deprese a i největší developeři bojují o přežití. Slabá zahraniční poptávka srazila růst služeb v Číně na tří měsíční minimum. Mladí lidé marně hledají práci. Miliony restaurací zkrachovaly.
V městě Kangle, dříve prosperujícím textilním centru na jihovýchodě Číny, se lidé shromažďují a zoufale hledají jakoukoli příležitostnou práci. S úbytkem zakázek se migrující dělníci ve více městech rozhodli odjet domů dříve, než obvykle; jedna velká textilní továrna poslala všechny zaměstnance na čtyřměsíční „dovolenou“ s odůvodněním, že objednávky dramaticky poklesly.
Pod tíhou takových ekonomických tlaků hledá Peking podle analytiků prostor k nadechnutí. „Xi musí dělat ústupky – jenže to jsou ústupky polovičaté,“ uvedl Ye Yao-yuan.
Obě strany se nicméně zdají být odhodlány vzájemně se odpoutat. Peking ve svém pětiletém plánu nastínil Čínu, která se má více spoléhat sama na sebe – od technologií po spotřebu. Varoval před „silným větrem a rozbouřenými vlnami“ a slíbil posílit domácí poptávku, urychlit výrobu a vybudovat „štít národní bezpečnosti“.
Zatímco se Washington snaží znovu získat přístup k čínským zásobám vzácných nerostů, zároveň buduje širokou koalici pro zajištění nezávislých dodavatelských řetězců. Před schůzkou se Xi Jinpingem se Trump spojil s Austrálií, Japonskem a čtyřmi zeměmi jihovýchodní Asie ohledně spolupráce v oblasti strategických surovin. Dne 6. listopadu pak hostil prezident pět středoasijských vůdců z regionů bohatých na drahé kovy a zdůraznil, že chce, aby „jejich partnerství bylo silnější než kdykoli dříve“.
„V příštím období jednoho až dvou let pojedeme nadzvukovou rychlostí,“ uvedl ministr financí Scott Bessent. „Dostaneme se zpod meče, který nad námi Čína drží – a drží ho nad celým světem.“
V oblasti umělé inteligence Trump vyloučil prodej nejmodernějších čipů společnosti Nvidia do Číny, zatímco Peking zakázal používání zahraničních polovodičů ve státem financovaných datových centrech. Vyšetřování čínského plnění dohody z první fáze obchodních jednání, zahájené koncem října, pokračuje i přes současné příměří a může vést k novým obchodním sankcím vůči Číně.
„Nový normál“
Podle ministra financí Scotta Bessenta se Spojené státy snaží „omezit rizika“, spíše než se od Číny zcela „odpojit“. Analytik Christopher Balding však považuje tyto výrazy jen za módní fráze. „Myslím, že byste těžko hledali jejich přesnou definici,“ řekl. „Na samotném slově nelpím.“
Z dlouhodobého hlediska podle výzkumníka Wang Guo-chena, z taiwanského Institutu Chung-Hua pro ekonomický výzkum, je úplné oddělení nevyhnutelným trendem.
„Obě strany se na odpojení připravují, jen zatím nejsou připraveny nést náklady,“ řekl deníku Epoch Times.
Tento nový vývoj podle politického ekonoma Davyho J. Wonga představuje odklon od „vzájemné závislosti a vzájemného prospěchu“, které Čína dlouho prosazovala. „Bezpečnost a autonomie jsou novým normálem,“ uvedl.
To podle Yeh Yao-yuana znamená, že jakákoli spolupráce bude ze své podstaty krátkodobá. „Když jste partneři, všechno jde snadno, ale vztah se změnil – z partnerství se stala soutěž. A nejde o ledajakou soutěž, ale o boj na život a na smrt,“ řekl.
Na hlubší úrovni má podle analytiků rozkol mezi Washingtonem a Pekingem ideologický charakter.
Čínské slovo pro Čínu se do angličtiny překládá jako „Říše středu“. Balding upozornil, že zatímco na Západě se část pojmu chápe jako „mezi“, čínský význam je spíše „střed“ – jako v případě, kdy „planety obíhají kolem Slunce uprostřed“.
„Takto Čína vnímá sama sebe,“ řekl. „Myslí si, že se vrací na své původní místo – do středu světa, do středu vesmíru, kolem něhož se všechno ostatní točí. To ji od základu staví do rozporu nejen se Spojenými státy, ale i s mnoha dalšími zeměmi.“
Na zprávě se podíleli Luo Ya, Yi Ru a Fei Chen.
–ete–
