Německé vládní strany se dohodly na nové podobě vojenské služby. Odvody budou plošné a zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Informace agentury DPA potvrdili dnes koaliční politici.
Německé vládní strany – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se v posledních týdnech přely o podobě nové vojenské služby. Kabinet kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválil návrh zákona, který ji nově definuje. Mnoho poslanců CDU/CSU ale návrh z dílny ministra obrany Borise Pistoriuse odmítalo jako nedostatečný, protože sázel výhradně na dobrovolnost. Nakonec se vládní strany dohodly, že zavedou i prvek povinnosti.
Cílem nového zákona je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80.000. V původním Pistoriusově návrhu bylo, že všichni muži po dosažení věku 18 let budou muset vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko mělo pozvat k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby mělo být ale nadále dobrovolné.
Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
Nová dohoda počítá s tím, že odvody budou opět plošné. Platit ovšem budou nadále jen pro muže. Stanoveny budou zároveň cíle, kolik mladých mužů má být odvedeno. Pokud bude v ročníku dobrovolníků příliš málo, budou moci poslanci Spolkového sněmu rozhodnout o takzvané povinné vojenské službě z potřeby. Do výběru těch, kteří do armády nakonec nastoupí, pak bude zapojena i náhoda. Povinnost nastoupit ke službě do armády má být podle návrhu zavedena, „obzvlášť bude-li to vyžadovat obranně-politická situace nebo personální situace“.
Ministr obrany Pistorius dnes řekl, že se mladí lidé nemají čeho obávat. Čím akceschopnější podle něj armáda bude, čím větší schopnost odstrašit bude mít, tím menší pravděpodobnost, že bude muset skutečně do boje. Pistorius je i nadále přesvědčený, že princip dobrovolnosti bude fungovat. „Jiné evropské země, především na severu, ukazují, že princip dobrovolnosti spojený s přitažlivostí služby funguje – a já očekávám, že to tak bude i u nás,“ řekl.
Teď vládní poslanci pravděpodobně změní znění předloženého návrhu zákona přímo ve Spolkovém sněmu. Pistorius trvá na tom, aby začal platit už od počátku příštího roku. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Německo začalo klást větší důraz na vlastní obranyschopnost a kancléř Merz chce z bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180.000 vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260.000. Dalších 200.000 mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
