Volby, které se uskuteční v příštím roce, si vyžádají ze státního rozpočtu 1,05 miliardy korun. Proti letošku je to nárůst zhruba o 256 milionů korun. Zatímco letos vybírali občané nové poslance, v příštím roce budou volit nové obecní zastupitele a třetinu senátorů. Stojí to v návrhu státního rozpočtu, který Sněmovně předložila dosluhující vláda v demisi. Kromě toho se zpravidla konají i opakované komunální volby v obcích, kde se rozpadlo zastupitelstvo.
Z uvedené více než miliardy korun je 742 milionů korun určeno pro obce a kraje. Vyčleněná celková částka na volby počítá podle vlády i se zvýšenými požadavky na to, aby v okrskových volebních komisích fungovalo přijímání eDokladu. Systém eDokladů zaznamenal během letošních voleb výpadky. Nejvyšší správní soud posléze vyjádřil podiv nad tím, že tento systém nebyl na volby dostatečně připraven.
Digitální informační agentura, která má systém na starosti, zdůvodnila výpadky systému podceněním jeho kapacity. Příčinou výpadku byl podle ní nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž. Šéf agentury Martin Mesršmíd kvůli tomu rezignoval.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá také s příspěvkem politickým stranám téměř 589 milionů korun. Strany dostávají od státu kromě jiného příspěvky na mandát, které činí 900.000 korun ročně za poslance či senátora a 250.000 korun ročně za člena zastupitelstva kraje a hlavního města.
Výdaje na veškeré zastupitelské orgány a volby si mají v příštím roce vyžádat celkově téměř 3,6 miliardy korun. Meziročně je to nárůst skoro o 11 procent.
Loni se konaly dokonce troje volby. Nejprve voliči vybírali nové europoslance a na podzim nové krajské zastupitele. Volili také do třetiny Senátu. Stejně tak se konaly volby v některých obcích. Státní rozpočet to stálo 1,5 miliardy korun. Politické strany získaly celkem 636 milionů korun.
