Neurovědci zkoumali strukturu mozku v různých fázích života.
V průběhu života existuje jen několik okamžiků, kdy se struktura a fungování mozku výrazně promění, uvádí nová studie.
Tyto zvraty přicházejí přibližně ve věku 9, 32, 66 a 83 let, uvedli výzkumníci z University of Cambridge a University of Pittsburgh ve studii zveřejněné 25. listopadu v časopise Nature Communications. Celkem tak identifikovali pět „hlavních epoch“.
První období trvá od narození do zhruba devíti let. V této fázi si mozek ponechává nejaktivnější propojení mezi neurony, tzv. synapse, a ostatní eliminuje. Dochází také k rychlému nárůstu šedé a bílé hmoty, které napomáhají zpracování informací a přenosu nervových signálů. Současně roste celková kognitivní kapacita.
V následujícím období pokračuje komplexní vývoj: bílá hmota dále přibývá, komunikační síť mozku se zpřesňuje a jeho celková efektivita roste.
„Neuronální efektivita je, jak si lze představit, dobře propojený systém s krátkými komunikačními drahami – a dospívání je jediné období, kdy se tato efektivita neustále zvyšuje,“ uvedla v prohlášení Alexa Mousleyová z University of Cambridge, hlavní autorka studie.
„Zatímco puberta má jasný začátek, konec dospívání je vědecky mnohem těžší určit. Na základě samotné neurální architektury jsme zjistili, že změny typické pro dospívající mozek končí až na počátku třicátých let,“ dodala.
Třetí epocha začíná zhruba ve 32 letech. Podle studie se v této fázi mozek stává méně efektivním a více odděleným na jednotlivé moduly. Zpomaluje dozrávání bílé hmoty a mozková síť se stabilizuje.
Ve věku přibližně 66 až 83 let se objevují změny spojené se stárnutím mozku – například rychlejší pokles integrity bílé hmoty. Tento proces následně pokračuje i po 83. roce.
Závěry studie vycházejí ze 4 216 snímků magnetické rezonance lidí ve věku od narození do 90 let. Data pocházela z University of North Carolina v Chapel Hill, University of Minnesota a skupiny pro kognitivní a mozkové vědy MRC při University of Cambridge.
„Víme, že propojení mozku je klíčové pro náš vývoj, ale chyběla nám širší představa o tom, jak se v průběhu života mění a proč,“ uvedla Mousleyová. „Tato období poskytují důležitý kontext k tomu, v čem může být náš mozek v různých etapách života nejlepší nebo zranitelnější. Mohou nám pomoci pochopit, proč se některé mozky vyvíjejí jinak – ať už jde o poruchy učení v dětství, nebo demenci ve stáří.“
Mezi omezení studie patřilo mimo jiné to, že nerozlišovala pohlaví a obsahovala jen malé množství snímků osob starších 83 let.
Výzkum byl částečně financován nadací Gates Cambridge Foundation a britskou Medical Research Council. Jako jediný potenciální střet zájmů bylo uvedeno, že jeden z autorů je spoluzakladatelem společnosti Centile Bioscience.
–ete–
