Systém varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech v Česku začne fungovat ve druhé polovině příštího roku. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo vnitra. Ministerstvo připravilo vyhlášku, kterou projedná Legislativní rada vlády, operátoři mohou na základě vyhlášky systém vyvíjet a testovat.
„Jako ministerstvo vnitra jsme učinili všechny potřebné kroky a operátoři teď začnou vyvíjet systém pro rychlé a cílené varování obyvatelstva. Nejen loňské povodně potřebu včasného a srozumitelného varování jednoznačně potvrdily,“ uvedl ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).
Systém označovaný jako Cell Broadcast umožní podle ministerstva během pár vteřin odeslat varovnou zprávu všem mobilním telefonům v ohrožené oblasti a zároveň připojit jasné pokyny k doporučenému chování. Jeho zavedení je reakcí na střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na konci předloňského roku, ale hlavně na loňské povodně. Stávající systém, který využívá lokalizované SMS, se při povodních dostal podle dřívějších informací na své limity. Uživatelům mobilních telefonů lze zaslat jednorázově až 200.000 zpráv, překážkou je ale kapacita sítě, která může způsobit zpoždění v jejich doručení.
Bezpečnostní rada státu záměr výstavby systému schválila loni v listopadu, hasiči následně uvedli, že by systém mohl začít fungovat v druhé polovině letošního roku. Rakušan v květnu informoval o tom, že by systém mohl být funkční do 12 až 18 měsíců od zahájení výběrových řízení. Uvedl tehdy také, že na straně státu si zavedení systému vyžádá náklady zhruba 100 milionů korun, u mobilních operátorů pak asi 135 milionů včetně DPH.
Vyhláška, kterou ministerstvo vnitra připravilo, zakotvuje podle mluvčího Adama Rözlera pravidla pro fungování systému veřejné výstrahy. „Jde zejména o přesný popis iniciátora výstrahy, proces vyhodnocení hrozby, postup při rozhodování o formě varování a předání požadavků mobilním operátorům, kteří budou výstrahu rozesílat občanům. Podněty k rozeslání budou moci dávat orgány krizového řízení či další úřady, finální schválení bude provádět Národní operační a informační středisko,“ popsal Rözler.
Do budoucna podle něj bude možné rozšířit systém o další formy informování a varování. Mohlo by jít například o mobilní aplikace, informační tabule ve městech a dopravě, informační systémy krizového řízení nebo i sociální sítě.
