Jen pár bloků od nových průmyslových budov a hlučné dálnice v izraelském městě Kfar Qasim archeologové odkryli starověké sídlo. Otevřené stany chrání zbytky byzantských staveb. Tým archeologů postupně odhaluje množství artefaktů – kamenný lis na olivy, dva rituální kamenné bazény a neobyčejně propracovanou mozaikovou podlahu.
Výzkumníci pokropili světle zaprášenou podlahu vodou, aby vynikly barvy a vzory mozaiky. Domnívají se, že sídlo na okraji dnešní zástavby, nedaleko Západního břehu, bývalo místem luxusu. Během staletí se však změnilo v zemědělské centrum pro výrobu olivového oleje.
„Lis na olivy je tu továrnou a veškerý život se točí kolem něj,“ uvedla Alla Nagorskyová, vedoucí vykopávek Izraelského památkového úřadu, v tiskové zprávě o původním účelu sídla.
Archeologové se domnívají, že šlo pravděpodobně o veřejné zařízení, kam místní přinášeli své olivy a platili za jejich zpracování. Odkryté rituální lázně sloužily dělníkům k očistě před prací.
Mozaikové podlahy ovšem upoutaly pozornost týmu nejvíce. Husté geometrické vzory a rostlinné motivy obklopují centrální medailon jedné z mozaik. V jeho středu se nachází vytříbená výzdoba s akantovými listy, hrozny, datlemi, melouny, artyčoky a chřestem. Podle památkového úřadu se tak kvalitní a dobře zachovaná mozaika v Izraeli nachází jen vzácně.
„Mozaiky odkryté v Kafr Qasim jsou něco výjimečného,“ doplnila Nagorskyová.
V jedné z mozaik se nachází také nápis, který podle prvního čtení blahopřeje osobě jménem „Rabia“. U vstupu do místnosti pak částečně dochovaný řecký nápis přeje majiteli budovy „hodně štěstí“. Velkolepost a kvalita mozaik podle Nagorskyové svědčí o mimořádném bohatství.
Kromě dekorativních mozaik naznačuje význam staveb i jejich velikost. Předpokládá se, že je postavili Samaritáni, kteří zde žili 400 let, od 4. do 7. století našeho letopočtu – tedy od pádu římské říše až po konec byzantského období.
Změny, které sídlo během staletí prodělalo, souvisejí pravděpodobně se samaritánskými povstáními proti byzantským císařům. Z někdejšího luxusního areálu se stalo zemědělské centrum. Prostory mezi kdysi okázalými sloupy byly zazděny a na mozaikách se objevila poškození z pozdější přestavby.
„Na rozdíl od některých dalších samaritánských lokalit, které byly během povstání zničeny, zemědělský areál v Kafr Qasim zůstal v provozu a uchoval si i samaritánskou identitu – dokládají to samaritánské keramické olejové lampy, které jsme při vykopávkách našli,“ uvedla Nagorskyová.
Na severní straně areálu se našla velká kamenná nádrž s drtícím kamenem na lisování oliv.
„Tento typ lisu je typičtější pro oblast Jeruzaléma a Judské Šefely a v Samaří se objevuje méně často,“ uvedla Nagorskyová.
Archeologové našli také rozsáhlou budovu připomínající sklad a mikve s ochozem po obvodu. Druhá rituální lázeň se nacházela v nádvoří další stavby.
„Je to fascinující lokalita, která ukazuje celé období prosperity i pozdějšího úpadku samaritánské komunity,“ doplnila.
Nikde v Izraeli nebyla odkryta stavba tak velká a tak významná jako tato. Nagorskyová doufá, že se podaří zjistit více o jejích staletých dějinách i o životech starověkých obyvatel.
