Polsko podniklo rozhodný krok k zákazu Komunistické strany Polska poté, co nejvyšší ústavní soud v zemi vydal jednomyslné rozhodnutí, kterým prohlásil cíle a činnost této strany za protiústavní kvůli jejímu podněcování třídní nenávisti a odkazům na totalitární metody sloužící k uchopení a výkonu moci.
Ve svém rozhodnutí z 3. prosince Ústavní tribunál uvedl, že Komunistická strana Polska (Komunistyczna Partia Polski, KPP) porušuje článek 13 polské ústavy, jenž zakazuje politické strany, které prosazují totalitární metody nebo praktiky spojené s nacismem, fašismem či komunismem, a také ty, které podporují násilí s cílem uchopení moci nebo ovlivňování státní politiky. Strana byla rovněž označena za rozpornou s článkem 11, který stanoví, že politické strany musí vznikat svobodně, působit za rovných podmínek a ovlivňovat státní politiku demokratickými prostředky.
K 10. prosinci polský Ústavní soud předal svůj verdikt varšavskému krajskému soudu, avšak žádný konečný příkaz k vyškrtnutí strany zatím vydán nebyl. KPP nadále figuruje v oficiálním rejstříku.
Verdikt vzešel ze dvou samostatných návrhů. Jeden z nich podal v prosinci 2020 tehdejší generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který tvrdil, že KPP propaguje totalitární komunismus a podporuje násilnou revoluční změnu. Druhý návrh byl podán 6. listopadu 2025 polským prezidentem Karolem Nawrockým, jenž vyjádřil podobné obavy ohledně programových odkazů strany na předválečnou komunistickou činnost a jejího schvalování sovětských kroků, včetně invaze do Polska v roce 1920.
Při prezentaci odůvodnění rozsudku citovala soudkyně Krystyna Pawłowiczová argumenty Nawrockého, které vyzývaly k zákazu strany.
„Komunistická ideologie je zaměřena proti základním hodnotám lidství, tradicím evropské i křesťanské civilizace,“ uvedla s odkazem na Nawrockého návrh na zákaz. „V právním řádu Polské republiky není místo pro stranu, která oslavuje komunistické zločince a režimy odpovědné za smrt milionů lidských bytostí, včetně našich krajanů – polských občanů.“
Pawłowiczová rovněž citovala rozsáhlou historickou dokumentaci teroru, věznění, poprav a represí za komunismu v Polsku.
„Jedním z hlavních cílů systému všudypřítomného teroru bylo udržovat společnost ve strachu, povzbuzovat k udávání druhých a narušovat společenské vazby,“ konstatovala. „Na základě stalinistické legislativy bylo v Polsku do roku 1955 vyneseno nejméně 5 000 rozsudků smrti, zatímco více než 20 000 lidí zemřelo v různých věznicích, včetně pracovních táborů, a neupřesněný počet byl deportován hluboko do Sovětského svazu.“
Dále popsala programové materiály KPP jako „obzvláště šokující“ kvůli vyzdvihování sovětské agrese a navazování na odkaz předválečné Komunistické dělnické strany Polska.
„Tribunál konstatuje, že komunisté, přímo vycházející z této předválečné strany, zavedli po válce v Polsku sovětskou okupaci a stalinistické útlakové praktiky,“ uvedla s tím, že několik významných členů předválečného komunistického hnutí později zastávalo vysoké vládní funkce, v nichž organizovali „stalinistický teror“, který dusil polskou společnost až do pádu komunismu v roce 1989.
Podle polského práva rozhodnutí tribunálu zahajuje povinný postup: varšavský krajský soud, který vede národní registr politických stran, musí vydat „okamžité“ rozhodnutí o vyškrtnutí strany z rejstříku. Takový příkaz by fakticky znamenal rozpuštění KPP, likvidaci jejích majetků a zákaz účasti ve volbách či přijímání veřejných prostředků.
Ačkoli zákonná formulace naznačuje, že soud má jednat bez prodlení, realizaci může zpomalit probíhající spor ohledně zákonnosti současného složení Ústavního soudu.
Deník Epoch Times požádal varšavský krajský soud o upřesnění, zda hodlá proces vyškrtnutí provést, anebo kdy by mohlo být rozhodnutí vydáno.
Ve svém prohlášení z 5. prosince označila Komunistická strana Polska verdikt za nezávazný vzhledem ke kontroverzi týkající se legitimity zmíněného Ústavního soudu a prohlásila, že bude nadále pokračovat ve své činnosti.
–ete–
