Oznámení Evropské komise o zmírnění emisních cílů pro automobilky a údajném zrušení úplného zákazu spalovacích motorů přivítala řada europoslanců s povděkem, leč opatrností.
Evropská komise představila v úterý 16. prosince návrh, podle kterého nebude nutné od roku 2035, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o původně plánovaných 100 procent oproti úrovni z roku 2021, nýbrž jen o 90 procent.
Nicméně v praxi to bude znamenat, že i když se budou moci po roce 2035 v malé míře prodávat nové automobily se spalovacími motory, budou muset být na biopaliva a syntetická paliva, či bude muset jít o hybridy s prodlužovačem dojezdu, což jsou elektromobily, které mají malý spalovací motor pro dobíjení baterie.
Firemní nákupy vozidel, které tvoří drtivou většinu prodejů nových automobilů, budou muset splňovat tvrdé kvóty – od roku 2030 musí být 9 z 10 prodávaných služebních vozů bateriových. To se bude týkat i všech vozů na leasing, bez ohledu na to, zda je nakupují firmy nebo jednotlivci.
Vládní představitelé v Česku se vyslovili, že zákaz spalovacích motorů je třeba zrušit úplně, ne jen kosmeticky upravit, zatímco bývalý premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k dalším revizím. Spokojena není ani řada europoslanců. Ti, spolu s Radou EU reprezentovanou představiteli národních vlád, musí návrh Komise nejprve odsouhlasit, aby platil.
Ondřej Knotek (ANO, Patrioti) uvedl na X, že prolomení zákazu spalovacích motorů je sice „cesta správným směrem, ale při detailním pohledu je to stále zoufale málo“. Podle něj nový cíl Komise znamená, že 9 z 10 aut, včetně těch pro nekorporátní kupce, bude muset být na baterie nebo vodík, a i ten jeden zbývající „spalovák“ bude muset být buď vyroben z nízkouhlíkové oceli, anebo používat syntetická paliva. Knotek proto očekává, že návrh bude muset projít ještě další změnami.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) označil návrh Komise za ukázku toho, že se dají věci měnit. „Fakta ukazují, že zájem o elektromobily není tak velký, jak se původně myslelo,“ uvedl ve videosestřihu na svém profilu na X. Podle něj to byli lidovci, nejsilnější frakce Evropského parlamentu, kdo navrhl tuto ústupovou variantu, kterou průmysl přijal.
Komunistický styl řízení
Alexandr Vondra (ODS, ECR) ve svém proslovu z 16. prosince na plénu EP přivítal sice snahu zákaz spalovacích motorů zmírnit a zavést technologickou neutralitu, nicméně podotkl, že jde o polovičaté řešení. Povinnost používat při výrobě automobilů zelenou ocel je podle něj jen „laciný pokus přesunout problém jinam“.
Kvóty pro zelené firemní flotily označil za „recept jak z arzenálu čínských komunistů někdy před 20 lety“ a odsoudil i celkový záměr komise ovlivňovat, co si kdo bude kupovat za auto. „Omezovat volbu spotřebitelů je špatně. Tento sovětský styl řízení nefungoval před 50 lety, jak si pamatuji, a nefunguje ani dnes,“ pronesl.
Doplnil, že jeho politická frakce konzervativců udělá maximum, aby „tento návrh opravili a odpovídal realitě“. V jiném příspěvku na X napsal: „Bude to ještě boj.“
Nedůvěryhodné cíle
Vondra ve svém příspěvku na X v souvislosti s přehodnocením zákazu spalovacích motorů také kriticky poukázal na styl fungování Evropské komise.
„1) Evropská komise vyhlásí cíl, v jehož splnění už ve chvíli jeho vyhlášení nikdo nevěří, většina lidí ví, že je to blbost, ale stejně pro něj hlasují (já ne), a ti hloupější nebo fanatičtější ho dokonce obhajují v médiích.
2) Když se začne blížit deadline a začne být nad slunce jasné, že to splnitelné není, Evropská komise se rozhodne cíl revidovat tím, že ho rozptýlí na nové cíle, ale pod jinou kolonkou.
3) V jejichž splnění také nikdo nevěří, ale Evropská komise se pochválí, že tak dynamicky reaguje na vývoj, který nikdo (všichni) nepředpokládal. A tak pořád dokola,“ napsal Vondra.
„Automobilkám to nepomůže“
Jeho stranický kolega Ondřej Krutílek (ODS, ECR) pro deník Epoch Times uvedl, že snížení emisního cíle sice vypadá jako vstřícný krok k větší flexibilitě, ale „nereflektuje realitu evropského automobilového trhu“.
„Pokud zbývajících 10 % emisí bude možné kompenzovat jen použitím nízkouhlíkové oceli, e-palivy nebo biopalivy vyrobenými v Unii, automobilkám to nepomůže,“ napsal v e-mailové komunikaci. Výrobci automobilů by kvůli návrhu Komise čelili vysokým nákladům, což by dále snížilo jejich konkurenceschopnost, namítl.
Podle něj je návrh Komise potřeba „razantně předělat, pokud jde o cíle pro roky 2030 a 2035“. Poslanci ODS a frakce konzervativců budou podle něj „aktivně hájit pozici realistické a konkurenceschopné regulace“ a „prosazovat plnou technologickou neutralitu, která umožní širší využívání různých alternativních pohonů, jako jsou paliva s neutrálními emisemi CO₂, pokročilé hybridy a auta s prodlouženým dojezdem“.
Technologie těchto řešení již existují, ovšem Krutílek argumentuje tím, že chybí politická vůle je zahrnout do emisních limitů. „Což znamená, že pro výrobce neexistuje reálný ekonomický důvod pro jejich rozšíření,“ uvedl a dodal, že cílem je dosáhnout legislativy, která podpoří různé technologické přístupy a zajistí flexibilitu, efektivitu a udržitelnost pro všechny zúčastněné strany.
Další postup
Prezentováním návrhu Komise se spustil legislativní proces EU. Europoslanci budou mít v příslušných výborech prostor pro podání pozměňovacích návrhů a ovlivnění stanoviska Parlamentu.
Na společné pozici se musí shodnout také jednotlivé členské státy unie na Radě EU, aby následně započala vyjednávání o finálním legislativním textu mezi evropskými institucemi. Ten pak musí projít hlasováním na plenárním zasedání Parlamentu a schválením členskými státy.
