Zatímco mírová jednání směřující k ukončení brutální rusko-ukrajinské války pokračují pomalu dál, experti konstatují, že žádná ze stran není ochotná ustoupit a ukrajinská odolnost je klíčová tváří v tvář ruské strategii vyčerpávající války.
V nedávném vývoji ruská mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová 25. prosince v Moskvě řekla novinářům, že „existuje pomalý, ale stabilní pokrok“ v rozhovorech s Washingtonem o možném urovnání mezi Ruskem a Ukrajinou, a zároveň obvinila „skupinu zemí, především západoevropských“, že se snaží „torpédovat toto úsilí a vykolejit celý diplomatický pokrok, kterého bylo dosaženo“.
Rusko v současnosti okupuje přibližně 20 procent ukrajinského území, včetně většiny oblastí Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson, stejně jako Krymu, poloostrova v Černém moři.
Při proměnlivých územních ziscích a rostoucích počtech obětí analytici diskutují, co bude potřeba k tomu, aby Moskva i Kyjev byly připraveny přestat bojovat a učinit na vyjednávacím stole smysluplné ústupky.
„Brutální vyčerpávající válka“
„Na zemi je probíhající ruská invaze brutální vyčerpávající válkou s aktivními boji podél fronty, která se táhne přibližně od Charkova v severovýchodní části Ukrajiny přes Luhansk a Doněck na východě až po Záporoží a Cherson na jihu,“ říká Mark Temnycky, externí spolupracovník Eurasijského centra Atlantické rady, pro deník Epoch Times.
„Rusko se snaží přeměnit svůj větší počet vojáků, dělostřelectva a munice na malé, ale stálé územní zisky ve východní a jižní Ukrajině,“ uvádí Temnycky, který je ukrajinsko-amerického původu, v e-mailu.
Dodává, že Ukrajina se soustředí na udržení klíčových obranných linií a využívání dronů a přesných úderů k ničení ruských muničních skladů, energetických zařízení, zbrojních továren a logistických tras na území okupovaném Ruskem i v samotném Rusku.
Po více než roce snahy dobýt Pokrovsk, poslední ukrajinskou baštu v západní části Doněcké oblasti, Rusko 2. prosince oznámilo, že město obsadilo.
Ruský prezident Vladimir Putin přivítal dobytí Pokrovska, který Rusové označují jako Krasnoarmějsk.
„Chci vám poděkovat. Jde o důležitý směr. Všichni velmi dobře chápeme, jak důležitý je,“ řekl Putin, oblečený ve vojenské uniformě, vyšším důstojníkům ruské armády. „Zajistí to další řešení úkolů, které jsme původně stanovili na začátku speciální vojenské operace.“
Temnycky vysvětluje: „Vzhledem k současnému stavu války není pravděpodobné, že by jakýkoli vývoj na bojišti rychle přinutil válku ukončit.“
Klíčová otázka
Ale to, kolik území Rusko okupuje, není klíčovou otázkou, sdílí obranný analytik Tim Ripley pro Epoch Times.
„Hlavní je, kdo zabíjí víc? Kdo to dokáže vydržet a jak dlouho to dokáže udržet?“
„Ani jedna strana zřejmě nemá technologii nebo síly k dosažení rozhodujícího průlomu. Takže zásadní otázkou je, kdo se zlomí jako první,“ pokračuje Ripley.
Byl to podle něj nejen problém ztrát na vojsku, ale také poškození průmyslové infrastruktury, protivzdušné obrany a „společenské soudržnosti“.
Po dobytí většiny Pokrovska se podle Ripleyho Rusové zaměřovali na další tři města — Huljajpole v Záporožské oblasti a Kupjansk a Siversk, které jsou blíže Charkovu.
Mohla by se podle něj brzy stát „zvratovými body“.
Dne 23. prosince se ukrajinské jednotky stáhly ze Siversku.
„Vetřelci byli schopni postupovat díky výrazné početní převaze a neustálému tlaku malých útočných skupin v obtížných povětrnostních podmínkách,“ uvedl ve svém prohlášení Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.
Ripley říká: „Rusové dobudou nějaké město. Ukrajinci tam pošlou své zálohy, aby se pokusili situaci stabilizovat, a jakmile jsou nasazeni, Rusové zaútočí někde jinde.
A Ukrajinci stojí před výzvou. Přesunou své zálohy odtamtud někam jinam?“
„Jde o vyčerpávající poziční boj spíše než o pevnou patovou situaci,“ konstatuje Temnycky. „Rusko letos dobylo některé vesnice a území na východě a jihu, ale tyto postupy často představují stovky metrů nebo několik kilometrů najednou a přicházejí za vysokou cenu v podobě ztrát na lidech i technice.“
Ukrajinský generální štáb odhaduje celkové ruské ztráty, včetně počtu mrtvých, od února 2022 na 1 200 000 – údaj, který Moskva popírá.
Válka dronů
Temnycky popisuje, že Ukrajinci úspěšně zahájili operace s drony hluboko uvnitř Ruska, nejvýrazněji během operace Pavučina, která spočívala v ukrytí 117 FPV dronů v nákladním automobilu a jejich odpálení proti ruské letecké základně v Irkutsku na Sibiři v červnu.
Ripley však poznamenává, že Rusové dokázali provést více útoků drony proti Ukrajině, a to v mnohem větším rozsahu.
Dne 22. prosince byl v Moskvě zabit ruský velitel, generálporučík Fanil Sarvarov, bombou umístěnou pod jeho automobilem, po němž následoval o dva dny později další výbuch, při kterém zemřeli dva policisté.
„Za mnoho zvěrstev odpovědný Sarvarov se účastnil operací během invaze do Gruzie, Čečenska, Sýrie a na Ukrajinu. Už žádné z těchto věcí dělat nebude,“ zveřejnilo ukrajinské centrum strategické komunikace Spravdi na platformě X.
Podle Ripleyho Sarvarovova smrt přinesla v konfliktu jen malý konkrétní rozdíl.
„Smrt jednoho generála válku neukončí. Pokud by někdo odstranil Putina nebo Zelenského, byla by to jiná rovnice, ale níže v potravním řetězci se nezdá, že by to měnilo dynamiku,“ dodává.
Morálka
Mezitím Temnycky uvádí, že ukrajinští vojáci „zůstávají motivováni bránit svou vlast“.
„Morálka mezi ukrajinskými vojáky zůstává odolná navzdory zátěži dlouhodobých bojů proti ruským silám a pokračujícím ruským raketovým a dronovým útokům,“ říká.
Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie z počátku tohoto měsíce naznačil, že 72 procent Ukrajinců odmítá územní ústupky, zatímco průzkum společnosti Gallup z roku 2025 zjistil, že 80 procent Ukrajinců důvěřuje své armádě.
Podle Temnyckyho se však morálka vojáků v mnoha ruských jednotkách kvůli obrovským ztrátám snižuje.
„Objevují se také zprávy o dezerci, odmítání útočit a spoléhání na odsouzené a zahraniční rekruty,“ vysvětluje Temnycky. „Ruská propaganda tvrdí, že má iniciativu, ale skryté trhliny v ochotě snášet ztráty oslabují Putinovu pozici v průběhu času.“
Obě strany se také zapojují do kybernetické války, v níž státem placení hackeři usilují o vyřazení infrastruktury protivníka, ale zatím se neobjevily žádné známky toho, že by jedna strana dokázala zasadit rozhodující úder.
„Zdá se, že dokážou vyřadit vlakový jízdní řád na jeden den, ale nepodařilo se jim provést digitální Pearl Harbor, při kterém by jednorázově vyřadili celou elektrickou síť,“ podotýká Ripley.
Cíle Ruska
Co jsou ale konečné válečné cíle Ruska?
Putin veřejně uvedl, že by souhlasil s příměřím, pokud by Ukrajina přistoupila na postoupení čtyř oblastí, stejně jako Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.
„Od samého začátku je konečným cílem ruského prezidenta a jeho vojenské kampaně vrátit Ukrajinu do ruské sféry. Říkají tomu russkij mir, ruský svět,“ zmiňuje Ripley.
„Zda to znamená začlenění Ukrajiny do Ruska, nebo mít přátelskou, proruskou vládu, která je s Ruskem sladěná, není jisté,“ pokračuje Ripley, ale dodává, že Moskva ideálně chtěla návrat ke stavu před rokem 2014, kdy byl Kyjev nakloněn ruským obchodním zájmům a neměl vztah s NATO ani Evropskou unií.
Ale dobytí či neutralizace Ukrajiny nemusí být konec příběhu.
„Zpravodajské služby vždy naznačovaly, že Putin chce víc,“ řekl poslanec Mike Quigley, který působí v americkém výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby. „Evropané jsou o tom přesvědčeni. Poláci jsou o tom naprosto přesvědčeni. Baltské státy si myslí, že jsou první na řadě.“
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
