Ten zvláštní pocit, který vás nutí neustále odkašlávat nebo si pročisťovat hrdlo, je možná starší potíž, než by se zdálo – a výstižně se mu říká „knedlík v krku“.
Zažili jste někdy dlouhodobý pocit cizího tělesa v krku – jakousi nebolestivou fyzickou překážku doprovázenou tlakem, stažením nebo až pocitem dušení? Buďte klidní, nejste v tom sami.
Podle článku v British Journal of General Practice se s tímto problémem někdy v životě setkalo až 45 procent světové populace. Tato porucha často souvisí s častou potřebou kašlat, polykat nebo si odkašlávat.
Tento stav má mnoho názvů. Západní medicína jej označuje jako globus hystericus, globus pharyngeus, globus sensation nebo jednoduše „knedlík v krku“. Tradiční čínská medicína používá označení „švestková pecka v krku“ či „qi švestkové pecky“.
Příčiny této potíže – zablokovaná qi nebo hlen, stres, deprese, strach či úzkost, gastroezofageální reflux, zatékání hlenu z nosohltanu nebo zánět dutin – jsou stejně rozmanité jako její názvy a množství příznaků, které mohou tento záhadný pocit vyvolat.
Skutečné, nebo jen domnělé?
O „globus pharyngeus“ psal už Hippokrates přibližně před 2 500 lety a čínský lékař Zhang Zhongjing se tomuto stavu věnoval ve svém slavném díle Shang han za bing lun (Pojednání o horečnatých a dalších onemocněních) ve 3. století.
Přesto dodnes není příčina této poruchy zcela objasněna a lékaři ji často nedokážou pacientům uspokojivě vysvětlit. Praktici běžně nenacházejí žádný skutečný „knedlík“, který by odpovídal popisu pacientů, a opakovaná vyšetření ušní, nosní a krční oblasti (ORL) obvykle neodhalí žádnou zjevnou příčinu.
Studie z roku 2018, publikovaná v časopise Evropské federace otorinolaryngologických společností (EUFOS), uvádí: „Přestože je globus častým příznakem, o jeho etiologii víme jen velmi málo a příčiny zůstávají kontroverzní.“
A skutečně kontroverzní jsou. Výzkumy od poloviny do konce 20. století považovaly globus sensation za čistě hysterický příznak – odtud nelichotivý název globus hystericus. Dnes se však podle vědců výzkum „zaměřuje především na tělesné příčiny a předpokládá se, že etiologie je komplexní“.
Raný výzkum a léčba globu
Od 60. let minulého století si vědci kladou otázku, zda má tato potíž organickou, nebo funkční příčinu.
Organické onemocnění se projevuje měřitelnými změnami orgánů, tkání či tělesných systémů, zatímco funkční porucha nikoli – a to i přesto, že dochází ke změnám funkcí nebo se objevují abnormální příznaky.
Studie z roku 1998 publikovaná v britském časopise Hospital Medicine uvádí: „Více než polovina pacientů je zjevně depresivní, avšak pouze u malé části se vyskytují hysterické rysy osobnosti. Lze tedy tvrdit, že je vhodnější pohlížet na tento stav jako na psychofyziologický příznak deprese, který reaguje na antidepresivní léčbu.“
Odborná literatura napříč desetiletími skutečně opakovaně zmiňuje souvislost mezi pocitem „knedlíku v krku“ a tělesnými i psychicko-emočními projevy stresu. Může jít o zármutek a bolest ze ztráty blízkého člověka, stejně jako o strach, nervozitu či úzkost spojenou například s profesní změnou v práci.
Moderní přístupy
Novější výzkumy dávají globus hystericus do souvislosti s bakteriální infekcí Helicobacter pylori, jak uvádí článek v Turkish Journal of Gastroenterology. Ve studii bylo sledováno 123 pacientů s pocitem globu, přičemž 75 z nich (přibližně 61 procent) mělo pozitivní test na tuto bakterii. Významná část těchto osob zároveň trpěla refluxem, regurgitací nebo jinými potížemi horní části jícnu.
Gastroezofageální refluxní choroba, označovaná jako „běžné chronické onemocnění průmyslově vyspělých zemí“, je další častou souvislostí – podle studie z roku 2019 patří globus sensation mezi její příznaky.
Možná nejnovější diagnostickou metodou pro odhalení globu či jeho příčin je cervikální ultrasonografie. Tým vědců uvedl, že tato metoda „odhalila poruchy štítné žlázy u pacientů s globus sensation, a to navzdory normálnímu ORL nálezu“.
„Proto by bylo vhodné zavést cervikální ultrasonografii jako rutinní vyšetření na ORL pracovištích u pacientů s pocitem globu,“ napsali autoři.
V ordinacích praktických lékařů se k diagnostice a hodnocení závažnosti potíží nejčastěji používá Glasgowsko-edinburská škála krku. Nedávné studie – jedna z roku 2018 v Japonsku a druhá studie z roku 2020 v Turecku – potvrdily její přínos a platnost při mezinárodním, kulturně odlišném použití.
Přesto však ani moderní výzkum neposkytuje jednoznačné vysvětlení příčiny globus sensation. Studie z Číny z roku 2018 se v tomto ohledu přiklání k tradičnějším pohledům: „Až 96 procent pacientů s globem uvádí zhoršení příznaků v obdobích vysokého emočního vypětí.“
V rámci tohoto výzkumu vyplnilo dotazník týkající se zkušeností a příznaků globus pharyngeus celkem 3 360 osob z městských i venkovských oblastí.
„Výskyt i závažnost úzkosti, deprese a poruch spánku byly výrazně vyšší u pacientů s globem ve městech než u pacientů na venkově,“ uzavřeli autoři.
Přírodní způsoby zvládání potíží
Vzhledem k historii výzkumu a desetiletím vědeckých pochybností kolem globus sensation se zdá rozumné předpokládat, že velká část lidí trpících tímto stavem může mít prospěch z technik svépomoci.
Níže je uveden přehled způsobů, jak snížit hladinu stresu, posílit nervový systém nebo využít přírodní byliny a prostředky k „uklidnění ducha“, jak tento přístup označuje tradiční čínská medicína.
Bylinná léčba
Tradiční čínská medicína pohlíží na „švestkovou pecku v krku“ či „qi švestkové pecky“ jako na stav stagnující qi nebo hlenu, případně nadměrné tvorby hlenu. Cílem léčby je qi rozhýbat a hlen rozpustit.
Americký cech bylinářů (American Herbalist Guild) nabízí šestistránkový dokument, v němž bylinářka Jessica Baker popisuje léčbu globus sensation pocházející z roku 220 n. l. Součástí je i recept na odvar:
Ban Xia Huo Po Tang (odvar z pinelie a magnólie)*
Složení
- Ban Xia (Pinellia ternata) 9–12 g
- Hou Po (Magnolia officinalis) 9 g
- Zi Su Ye (Perilla frutescens) 6 g
- Fu Ling (Poria cocos) 12 g
- Sheng Jiang (Zingiber officinale) 15 g
Úpravy základního receptu
- při nadbytku hlenu a slin přidat Chen Pi a Gan Cao
- při bušení srdce a nespavosti přidat Gan Mai Da Zao Tang
- při výrazné stagnaci qi přidat Xiang Fu a Yu Jin
„… byliny vařte v 7 šálcích vody a zredukujte na 4 šálky. Teplý, scezený odvar užívejte ve čtyřech stejných dávkách – třikrát během dne a jednou večer.“
Poznámka: U všech individuálních bylinných doporučení a dávkování se poraďte se svým lékařem.
Tento odvar je rovněž tématem studie publikované v roce 2010 v Journal of Traditional Chinese Medicine. Výzkumný tým poukázal na jeho terapeutický přínos u globus hystericus a uvedl, že „jeho mechanismus může souviset s úlevou od deprese a úzkosti a s regulací psychického stavu“.
Japonská tradiční medicína používá stejnou bylinnou směs pod názvem Hangekobokuto. Článek v časopise Biomedical Reports uvádí, že tato léčba pocitu překážky v krku je „v severovýchodní Asii dobře známá pro svou účinnost při léčbě psychických obtíží, stresu a tlaku u psychiatrických poruch, stejně jako u bronchiálního astmatu a poruch polykacího reflexu“.
Byliny z domácích zdrojů
Také západní fytoterapie nabízí řadu rostlinných látek vhodných k léčbě globus sensation. Tyto byliny vám mohou znít méně „exoticky“ a jsou zpravidla snadno dostupné – možná je máte na zahradě, v domácí lékárničce nebo mezi čaji.
- Mučenka – pomáhá uvolnit napětí uložené v jícnu
- Lípa
- Chmel
- Heřmánek
- Meduňka
Mučenka a heřmánek patří mezi hlavní byliny ve studii z roku 2022 publikované v Pharmacological Research, která ukázala slibné výsledky v léčbě úzkostných poruch. Heřmánek se navíc osvědčil i jako podpůrný prostředek při depresi.
Mučenka a chmel se ukázaly jako účinné při zvládání nespavosti související s úzkostí. Přehledová studie z roku 2021 v časopise Planta Medica, založená na datech z databází PubMed, Scopus a Cochrane Library (2010–2020), označila kombinaci mučenky, chmele a kozlíku za „hvězdy výzkumu“ s „nejlepšími výsledky v klinických studiích“.
Lipový květ, který působí jak na dýchací cesty (krk), tak na nervový systém, je podle Univerzity v Texasu v El Pasu vynikajícím bylinným prostředkem při globus sensation. Ve formě čaje představuje účinné, nenávykové sedativum proti nespavosti a úzkosti.
Chmel a meduňka „opakovaně prokázaly v klinických studiích schopnost zmírňovat mírné neurologické potíže, zejména depresi, úzkost a stres“, uvádí studie z roku 2022 v časopise Molecules.
Fyzická cvičení a protahování
Léčba globus pharyngeus se neomezuje pouze na bylinné čaje a extrakty. Mezi další možnosti patří:
- korekce držení těla
- protažení ramen
- cvičení se žvýkáním a zíváním
- dechová cvičení
Pro bezpečné a účinné individuální cvičení je vhodné obrátit se na chiropraktika, fyzioterapeuta nebo lektora pohybových metod.
V neposlední řadě je pro zvládání globus sensation zásadní kvalitní a klidný spánek. Ten však může představovat určité dilema – nespavost je totiž jedním z příznaků tohoto stavu, stejně jako deprese, která s poruchami spánku úzce souvisí, uvádí Johns Hopkins Medicine.
Dobrou zprávou je, že zlepšení spánku bývá častým výsledkem využívání různých technik ke snížení stresu popsaných v tomto článku. Jeden pozitivní efekt tak podporuje další a vytváří řetězovou reakci. V případě globus sensation se zdá, že i malé, snadno proveditelné kroky mohou přinést výraznou úlevu.
* Toto tvrzení nebylo hodnoceno americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Autor doporučuje čtenářům, aby nadále docházeli ke svým zdravotnickým odborníkům včetně lékařů. Autor nevystupuje v roli lékaře ani licencovaného nutričního specialisty.
–ete–
