Jak komentují české politické špičky dopady americké intervence ve Venezuele, kdy byl zatčen autoritářský vůdce Nicolás Maduro a jeho manželka?
Kandidát na předsedu ODS Martin Kupka uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce, že Madurův režim patřil k nejhorším na světě a že nyní doufá v nastolení demokracie. Místní opozice vyhrála v roce 2024 volby „dvěma třetinami veřejné podpory“, pronesl Kupka s tím, že by nyní bylo dobré, aby se dostala k moci a zemi stabilizovala.
Situace ve Venezuele podle něj může přinést „oslabení Ruska a Číny“. To by dle Kupky mohlo hrát pozitivní roli pro konflikt na Ukrajině a také přinést nižší ceny ropy na trzích, což by „ztenčilo příjmy“ do pokladny Vladimíra Putina. „To je věc, na kterou Putin samozřejmě uslyší, protože bez příjmů z prodeje ropy a plynu se jeho válečná ekonomika nemůže v žádném případě obejít,“ dodal.
Venezuela disponuje podle statistik OPECu největšími zásobami ropy na světě, dokonce vyššími než Saudská Arábie nebo Írán. Jejím největším odběratelem byla dosud Čína.
K důvodům amerického útoku Kupka podotkl, že látky potřebné pro výrobu fentanylu, nebezpečné drogy, která vyvolala v uplynulých letech závislost a úmrtí desítek tisíc Američanů, byly do Venezuely transportovány z Ruska a Číny. „Tohle nepochybně bude také v pozadí celé té operace,“ uvedl v pořadu.
Nejdůležitější v současné době je však podle něj stabilizace stavu ve Venezuele a ústup diktátorství. „To by byl pozitivní dopad celé té válečné operace,“ řekl.
Nestandardní reakce na nestandardní situaci
Karel Havlíček, místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu v Otázkách Václava Moravce uvedl, že ze strany USA šlo sice o nestandardní krok, na druhou stranu je dlouhodobě nestandardní i samotná situace ve Venezuele. Země se podle něj angažovala v ropném a drogovém terorismu, což ohrožovalo americkou bezpečnost, a proto se Trump rozhodl zasáhnout. „To je to, o co se tam hrálo,“ poznamenal Havlíček.
„Já se jednoznačně kloním k tomu, že bychom měli podpořit Spojené státy,“ prohlásil v pořadu Havlíček.
Neopomněl zmínit, že Venezuela byla součástí paktu protiamerických zemí – Ruska, Číny, Íránu a Kuby. I dle něj povede intervence ve Venezuele k dalšímu snižování cen ropy na světových trzích, což ublíží Rusku a mohlo by Putina přitlačit k upřímnějšímu jednání o míru na Ukrajině. „Může to tak být a Trump na to do značné míry vždycky sázel a tlačil všemi nástroji na to, aby se cena ropy snížila,“ podotkl.
Co na to ministr zahraničí?
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) se k vojenské operaci ve Venezuele oficiálně vyjádřil již 3. ledna se slovy: „Situaci ve Venezuele pozorně sledujeme. USA opakovaně ústy prezidenta Trumpa upozorňovaly na možnou eskalaci napětí s ohledem na kroky nelegitimního režimu vůdce Madura. Za důležité nyní považujeme uklidnění situace a diplomatická jednání i za účasti venezuelské opozice.”
Macinka zmínil také, že pro úřad je prvořadým cílem bezpečnost českých občanů, včetně ve Venezuele vězněného českého občana Jana Darmovzala.
Andrej Babiš na svém instagramovém účtě osud Darmovzala zmínil také s tím, že i on se na Evropské radě snažil jeho případ řešit. Vyslovil naději, že situace ve Venezuele povede k jeho propuštění a že občané Venezuely „budou mít svobodu a demokracii“.
Nebezpečný precedens
Vít Rakušan, předseda hnutí STAN, vyslovil názor, že Maduro sice je diktátor, který dovezl zemi „na pokraj humanitární katastrofy“ a „své odpůrce vraždil a věznil“, nicméně zdůraznil, že k jeho odstranění „nemělo dojít porušením mezinárodního práva“. Podle něj jde o „nebezpečný precedens“ a Česká republika by měla usilovat o demokratizaci autoritářských režimů bez vojenských zásahů zvenčí a přispívat k diplomatickému řešení.
Šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (nestraník, senátorský klub ODS a TOP 09) na sítích tento pohled v podstatě kvitoval. „Bez ohledu na to, co si myslím o režimu ve Venezuele, je děsivé sledovat, že USA se dopouštějí agrese proti suverénnímu státu a porušují všechny normy mezinárodního práva o nepoužití síly,“ napsal na X. ČR by podle něj neměla mlčet. „Hraje se i o to, v jakém světě budeme žít a zda v něm budou platit ještě nějaká pravidla,“ uvedl.
