Napětí mezi britskou vládou a severoamerickými koloniemi se stupňovalo od konce sedmileté války.
Londýn se snažil efektivněji spravovat rozsáhlé impérium a zároveň financovat jeho provoz. Nové daně, obchodní regulace a zásahy do koloniální samosprávy vyvolávaly odpor napříč koloniální společností.
Zpočátku 13 britských kolonií hledalo s britskou monarchií kompromis. Zástupci kolonií se snažili domluvit s Jiřím III. na smysluplném danění a odpor byl spíše intelektuální, kdy se koloniální inteligence snažila vést dialog s mateřskou zemí skrze diplomacii. Když ale na sklonku roku 1774 bylo téměř jisté, že kolonie se budou muset vzbouřit, mezi bojovníky za americkou nezávislost se postavili i mnozí Angličané.
Kdo byl Thomas Paine?
Thomas Paine se narodil 9. února 1737 v Thetfordu v Anglii. Byl anglickým emigrantem, který se později stal jedním z takzvaných otců zakladatelů Spojených států. Jeho život před revolucí byl poznamenán sociálním aktivismem. I to ho připravilo na pozdější roli revolucionáře. Syn kvakerského (náboženské hnutí, pozn. red.) otce a anglikánské matky, Paine navštěvoval gramatickou školu do 13 let, poté se vyučil řemeslu korzetiéra u otce. V 19 letech se přihlásil na korzárskou loď King of Prussia, ale brzy se vrátil k řemeslu.
Paine se později vypracoval na pozici výběrčího daní v Granthamu a Alfordu, ale byl z obou zaměstnání propuštěn – poprvé v roce 1765 za údajné pochybení, podruhé v roce 1774 za absenci kvůli agitaci za lepší platy. V Lewesu v Sussexu se zapojil do místní správy, kde se věnoval otázkám chudoby a spravedlnosti.
Zde začal publikovat své první spisy; The Journeyman’s Touch-stone z roku 1771, bránící práva porotců v protivládních případech, či The Case of the Officers of Excise z roku 1772, obhajující vyšší mzdy pro výběrčí.
V roce 1774, po selhání obchodu a oddělení od druhé manželky Elizabeth Ollive, se Paine setkal s Benjaminem Franklinem v Londýně, který mu doporučil emigrovat do Ameriky. Připlul do Filadelfie v listopadu 1774, necelý půlrok před počátečními bitvami revoluce u Lexingtonu a Concordu. Zde se rychle zapojil do novinářství, editoval Pennsylvania Magazine od března 1775, kde psal o svobodě, zrušení otroctví a právech pracujících. Jeho příchod do kolonií byl načasován ideálně.
Zdravý rozum
Pamflet Common Sense (Zdravý rozum), publikovaný anonymně 10. ledna 1776 je 47stránkový text, který Paine napsal koncem roku 1775. Původně měl název Plain Truth (Prostá pravda) a měl mít podobu série novinových příspěvků, ale nakonec se rozrostl do samostatné publikace. Pamflet se prodával v různých podnicích i a na veřejných shromážděních, četl se nahlas a dosáhl obrovského nákladu – odhadem 120 000 výtisků v prvních třech měsících a až 500 000 v prvním roce. V 18. století se jednalo o opravdu nevídaný počin.
Důležitější než samotný počet výtisků byl posun v uvažování veřejnosti. Myšlenka nezávislosti přestala najednou působit jako krajní a riskantní, Paine ji totiž dokázal přetvořit tak, aby zněla jako rozumný krok vyplývající z dosavadního vývoje. Tento posun se rychle projevil i v politické sféře, delegáti druhého kontinentálního kongresu čelili totiž stále silnějšímu tlaku, aby otevřeně definovali cíl své vzpoury. V létě 1776 se tak tato změna nálady promítla do přijetí Deklarace nezávislosti.
Ve své práci Paine otevřeně zpochybnil legitimitu monarchie. Kritika se netýkala pouze konkrétních politik Jiřího III., nýbrž i samotného principu dědičné vlády. Paine poukazoval na rozpor mezi myšlenkou rovnosti a systémem, který svěřuje moc na základě původu.
Podstatná část pamfletu se věnovala vztahu mezi Británií a koloniemi. Paine argumentoval, že politická závislost postrádá jakékoliv racionální opodstatnění. Upozorňoval na geografickou vzdálenost, rozdílné zájmy a bezpečnostní rizika plynoucí z možných evropských konfliktů – zkušenosti ze sedmileté války. Nezávislost kolonií pak prezentoval jako praktické řešení, které umožní koloniím rozhodovat o vlastním osudu.
Byť se Common Sense do češtiny zatím nepřeložil, i tak ho vřele doporučuji v originálním znění každému, kdo má zájem jak o americkou historii, tak o politické dějiny. Téze z doby americké války za nezávislost dodnes patří k nejmodernějším a stále aktuálním myšlenkám.
